10. října 2018 16:20
Jan Kratochvíl

The Piranhas: Kmotr v časech facebooku

Existují primáty, po kterých jejich držitelé určitě netouží. Například prvenství v kategorii Nejvíce pronásledovaný spisovatel světa. Od roku 1989 se z tohoto titulu „těší“ sir Salman Rushdie (1947).

Spisovatel byl tehdy v reakci na vydání své knihy Satanské verše odsouzen nejvyšším íránským duchovním ajatolláhem Ruholláhem Chomejním prostřednictvím fatvy k trestu smrti. Před dvěma lety byla odměna navýšena na čtyři miliony dolarů. O tom, že to myslí islámští fundamentalisté opravdu vážně, vypovídá poprava japonského překladatele Satanských veršů Hitošiho Igarašiho v roce 1991.

Nevyzvednutá ducati

Siru Salmanovi nicméně zdatně sekunduje italský spisovatel a publicista Roberto Saviano (1979), jehož poslední kniha The Piranhas ze září má veškeré předpoklady stát se jeho dalším bestsellerem. Svoji pouť za životem v utajení zahájil autor v roce 2006 románem Gomora, popisujícím podnikatelskou zdatnost neapolské mafie. Prodaly se přes čtyři miliony výtisků, román byl přeložen do 40 jazyků. Stejnojmenný snímek natočený podle Savianovy předlohy získal Velkou cenu na festivalu v Cannes 2008, z úspěchu a uznání se těšila rovněž čtyřiadvacetidílná adaptace vysílaná v letech 2014–2017.

Za honorář ze své prvotiny si měl Roberto Saviano koupit motorku Ducati Monster. Údajně si ji však nikdy nevyzvedl. Od vydání knihy, tedy od roku 2006, totiž spisovatel žije stejně jako Salman Rushdie životem psance. Rozdíl je v tom, že po jeho životě neprahnou náboženští fanatici, ale mafie. A je vysoce pravděpodobné, že Roberto Saviano vděčí za svůj život před dvěma lety zesnulému Umbertu Ekovi a šesti nositelům Nobelovy ceny (Orhan Pamuk, Dario Fo, Rita Levi-Montalcini, Desmond Tutu, Günter Grass, Michail Gorbačov), kterým se podařilo vyburcovat veřejnost. Statisíce podpisů získaných prostřednictvím internetové verze listu La Repubblica totiž přiměly vládu přidělit spisovateli ochranku. Bodyguardi zůstali i po letošní slovní přestřelce, ve které nazval Roberto Saviano ministra vnitra a jednoho z nejpopulárnějších politiků v zemi Mattea Salviniho šaškem a ministrem podsvětí.

Žádná omerta, sociální sítě

Přestože spisovatel tráví posledních šestnáct let část svého života v obrněném voze a vede kočovný život, dál píše. V Česku vyšly jeho knihy Krása a peklo (2010), Opak smrti (2010), Pojď se mnou pryč (2012) a Nula, nula, nula (2013). Poslední kniha byla údajně nalezena s osobním věnováním jejího autora u narkobarona Joaquína Guzmána, což ovšem Saviano v rozhovoru pro španělské noviny El País kategoricky popřel.

V září se na trhu objevilo poslední Savianovo dílo The Piranhas. Podle kritiky šokuje, okouzlí a vyděsí zároveň. List The Hindu píše v souvislosti s románem o kmotrovi v časech facebooku. Strhující příběh se odehrává v neapolské čtvrti Forcella a popisuje život nedospělých pěšáků mafie. Na rozdíl od staré školy žádná omerta, junioři z řad mafiánských zabijáků a dealerů drog se svými činy prezentují na sociálních sítích. I v tomto případě vychází autor z detailní znalosti prostředí, lidé jen trochu věci znalí poznají v Nicolasovi, jednom z hlavních hrdinů, Emanuela Sibilla, šéfa dorosteneckého gangu zastřeleného v devatenácti letech. Jak trefně poznamenal server nudge-book.com, zatímco Mariu Puzovi a Francisi Fordu Coppolovi vděčí svět za skvělá díla a mafie za vytvoření romantického mýtu o čestné a poněkud specifické zásady dodržující společnosti, jde Saviano až na dřeň. A o tom to v jeho případě bylo, je a doufejme, že ještě dlouho bude.