9. července 2018 20:22

8 věcí, které byste mohli vědět o odposleších

Na konci června vynesl soud zatím nepravomocný verdikt, podle kterého má strávit MUDr. David Rath nastávajících osm a půl roku za mřížemi. Bývalý ministr zdravotnictví a hejtman Středočeského kraje, jasně zářící hvězda ČSSD, lidově řečeno dojel na odposlechy. Proto není od věci znát následující.

Přepočítávat peníze se nevyplácí

Právě kauza doktora Ratha je toho nezpochybnitelným důkazem. Šustění bankovek je totiž při odposleších snadno identifikovatelné, je to totiž charakteristický zvuk. To, že přitom budete po vzoru tria Rath, Pancová, Kott hovořit o zlaťácích, který cinkají, vám u soudu, jak vidno, nepomůže.

Jistotou rentgen

Pokud chcete opravdu zjistit, jestli nemáte doma nainstalované odposlouchávací zařízení, musíte mít rentgen, kterým projedete celý dům. Někdy stačí i detektor kovu, jenže jistota je jistota.

Pouze přestupek

Vedle policejních odposlechů, které jsou přece jen pod jakousi kontrolou, vás mohou odposlouchávat i soukromé subjekty. Takto získané informace sice soud neakceptuje, na druhou stranu jsou nelegální odposlechy jen přestupek, za který hrozí maximálně pokuta.

Rozhoduje vrchní soud

Podle platné legislativy je odposlech telekomunikačního hovoru možný v trestním i mimo trestní řízení. Mimo trestní řízení umožňuje odposlech zákon o Bezpečnostní informační službě a zákon o vojenském zpravodajství. Použití operativní techniky na základě zákona o BIS podléhá souhlasu soudu, který může souhlas udělit za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování trestné činnosti, pro něž má být odposlech použit, bylo jiným způsobem neúčinné, podstatně ztížené nebo v daném okamžiku nemožné. Prakticky totéž platí i o vojenské zpravodajské službě. Souhlas uděluje předseda senátu Vrchního soudu.

Určení nutné míry

Zajímavá je věta, podle které použití zpravodajské techniky nesmí překročit rozsah povolení soudce a nesmí zasahovat do svobod a práv občanů nad nezbytně nutnou míru. Je ovšem otázkou, kdo tuto míru určuje. K tomu, aby soud povolil, respektive nařídil provádění odposlechů, musí navrhující státní zástupce osvědčit „existující vyšší míru pravděpodobnosti“, že se předmětný trestný čin skutečně stal a že pro jeho úspěšné stíhání je pořízení odposlechů nezbytné, neboť důkazy nelze pořídit jinak. Navíc existence výše uvedených podmínek musí být pravidelně během pořizování odposlechů prověřována. Podle trestního advokáta, se kterým jsem text konzultoval, to ale s kontrolou není tak žhavé.

Nejméně osm let

V rámci trestního řízení platí, že je li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může předseda senátu v přípravném řízení na návrh státního zástupce nařídit odposlech a záznam telekomunikačního zařízení, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení. V praxi to znamená, že odposlechy lze nařídit pouze v rámci trestního řízení vedeného pro trestný čin, za jehož spáchání trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně osmi let.

Není nad osobní kontakt

Jistá část státních zástupců a mnoho soudců žije v představě, že odposlech lze nařídit rovněž při komunikaci mezi advokátem a osobou, kterou orgány v trestním řízení považují za podezřelou (nemá postavení osoby „obviněné“) ze spáchání trestního činu a tato osoba stran taktiky své „budoucí“ obhajoby komunikuje s advokátem, který ovšem ještě nemá postavení obhájce. V případě obvinění odposlechy mezi obhájci a obviněnými mezi důkazy většinou nefigurují. Zda však byly odposlechy či jejich přepisy zničeny, lze kontrolovat velmi obtížně, neboť obhájce nemá v zásadě přístup k částem materiálu, který nebyl učiněn součástí spisu a neslouží jako důkaz před soudem. Stejně tak je otázkou, zdali poznatky z odposlechů, které byly v souladu se zákonem zničeny, někteří policisté „neformálně“ nevyužívají pro svoji činnost. Proto advokáti doporučují osobní kontakt a prověřená místa.

Jen originál

V souvislosti s odposlechy se často hovoří o možnosti jejich úpravy do konečné podoby, která může být v souladu se zájmy zadavatele. Vzhledem k tomu, že žijeme v době, kdy lze pomocí nejmodernější techniky vytvořit prakticky cokoli, se „teorie patřičných úprav“ zdá vysoce pravděpodobná. Podle nejmenovaného experta to může platit v soukromém sektoru, ne však u soudu. Forenzní audit nahrávky ukáže, jestli byla pravá. Všechno má své markanty, u prostorového odposlechu či odposlechu telefonu není problém dokázat, zdali se nejedná o plagiát. Trend ve vývoji odposlechů je takový, že veškerá zařízení popisující oficiální odposlechy v sobě musí mít digitální záznam. Na jedné straně hlas, na straně druhé značka.