Aktuální vydání
PLAYBOY 06/2026
Červnové vydání je výročním sběratelským číslem s ohlédnutím do minulosti začínající naším počátkem na českém trhu v roce 1991. A tentokrát se dvěma titulními stranami! První titulku tohoto našlapaného exkluzivního vydání opanovala jedna z našich nejoblíbenějších hereček Kristýna Hrušínská. Na titulní straně retro části se pak objevují ikonické Playmate z Hot Peppers Prague. Ve výročním čísle nebylo od věci se ohlédnout za počátkem Playboye v Americe, kdy jeho zakladatel Hugh Hefner prvním vydáním v roce 1953 způsobil doslova revoluci jak v kultuře, tak ve společnosti. V interview jsme si povídali s Ivanem Chocholoušem, jenž vedl Playboy v jeho úplných začátcích. Nechybí 20 otázek s Janou Štefánkovou, první českou Playmate. Myslíte, že je na naší matičce Zemi už vše objevené? Vyvedeme vás z omylu a ukážeme deset dosud neprozkoumaných míst. Kdo je Stéphane Breitwieser? Nezaměstnaný Francouz, který se ze svého rozmaru stal nejúspěšnějším zlodějem všech dob. Stalinův James Bond, ochlasta, svůdník žen a zachránce SSSR Richard Sorge je mnohými považován za nejzdatnějšího tajného agenta v historii. Vycestovali jsme do Nazaré, portugalského ráje surfařů. A to není zdaleka všechno. Čeká vás porce skvělých článků, krásných dívek a v neposlední řadě na dalších 80 stranách výběr článků z naší minulosti. Tohle luxusní vydání určitě stojí za zařazení do své sbírky...
Objednat předplatnéTrenéři i sportovci si často kladou otázku, do jaké míry je vhodné oddávat se sexu před vrcholovým závodem anebo extrémně důležitým utkáním. Toto dilema je ještě závažnější před kláním, které se odehrává pouze jednou za čtyři roky – třeba jako světový šampionát ve fotbale či ragby anebo, ano, olympiáda.
Fantazie žen můžou být stejně chlípné jako ty naše, i když si to většina z nich nepřizná. A protože se u žen devadesát procent sexu odehrává v mozku, právě tam je nejlepší místo, kde by měla začít každá správná předehra. Jenže chlípné fantazie vám žena pravděpodobně nepřizná ze strachu, že po ní budete chtít, aby se podle nich zachovala. Důležité je pouze vědět, že ji do varu přivádí snění, ne realita. Francouzská sexuoložka a psychoterapeutka Catherine Blanc nabízí teorii, že ženy v duchu zkoumají sexuální terén, do kterého se ve skutečnosti vůbec nechtějí vydat. Gynekologové i sexuologové vám potvrdí, že některé ženy dosáhnou orgasmu jen pomocí vlastních představ.
Sexuálně založený jedinec by měl vědět, v jakém partnerství žije, přinejmenším proto, aby se při jeho popisování neztrapnil ve společnosti. Nejrůznější heterosexuální svazky už dávno nepovažují za výchozí bod spokojený pár ctící zásady monogamie. Polyamorní partnerství a otevřené vztahy ovšem nejsou žádnou novinkou. Naopak, z historického hlediska je možná novinkou spíš monogamie.
Pokud jde o sex, ženy jsou běžkyně na dlouhou trať, zatímco my jsme sprinteři na sto metrů. Mnoho žen to rychle pochopí a smíří se s tím, že se jejich muž udělá dlouho předtím než ony. Prostě akceptují fakt, že všichni muži, dokonce i ti nejvytrvalejší, se „odšťaví“ po dvou, maximálně třech orgasmech. Většina je hotová hned po prvním. Co dělat, aby si žena po vašem zahanbeném odplížení do koupelny nepovzdychla: „Potřebuji víc chlapů!“
Velmi o tom pochybuji. Většinou nejsme schopni dokonale uspokojit ani jednu manželku, natož pak deset, sto anebo tisíc konkubín, a to vůbec nemluvím o uspokojení sexuálním. Přesto harémy existovaly, a částečně existují dodnes, i když ve zcela jiné podobě. Jak se vůbec daly (nebo dají) uřídit? Musí být chlap nadčlověk, aby dokázal zvládnout harém?
To je ale překvapení, viďte? Právě jste se vrátil domů trochu dřív a načapal jste partnerku. Ne s milencem, to ne, ale s monitorem notebooku, na kterém se odehrávají věci, které jste si ve vlastní ložnici vůbec neuměl představit. Ona se dívá na porno! Jsou sice muži, kterým se myšlenka, že partnerku přistihnou u porna, líbí natolik, že si z ní udělali přímo fantazii. Vy jste ovšem odmalička trochu prudérnější, a proto si položíte otázku: PROČ SE ŽENY DÍVAJÍ NA PORNO?
Ve výčtu všech možných neduhů znuděné, dekadentní, líné a zpovykané západní civilizace je velmi dobře možné přehlédnout jednu novinku. Ano, je to novinka, protože se jako problém dostává do popředí zájmu až několik posledních desetiletí. Je to mužská neplodnost. Řeknete si – a možná správně – no a co? Před Vánoci překročila světová populace číslo osm miliard, což je asi tak čtyřikrát víc, než je naše planeta schopna uživit. Dalo by se argumentovat, že trocha neplodnosti nezaškodí. Jenže tady se točíme v paradoxech. Západní populace totiž stárne, a tak se podpora plodnosti stává jednou ze zbraní pro zachování rodu.
Jak žijí muži, kteří aspirují na titul „skvělý milenec“? Jaká by měla být jejich životospráva, strava a další fyzické aktivity (kromě sexu), pokud se chtějí pasovat do role nadprůměrného milovníka? Nejsou třeba veganští milenci rychleji unaveni? Ono totiž evidentně nestačí zobnout si před víkendem cialis a zbytek času žít jako zvíře. Chce to trochu dlouhodobější strategii...
Označil vás někdy někdo za zvrhlíka, úchyla nebo devianta? Pokud ne, znamená to, že jste ve svých sexuálních hrátkách nepřekročil hranice toho, co je v naší době a kultuře považováno za normální. Anebo, ale to je méně pravděpodobné, se vám to sice stalo, ale náhodou jste narazil na partnerku, která shodou okolností měla zrovna tu vaši deviaci ve velké oblibě. Sexuálních deviací existuje tolik, že jsme pro ně museli vymyslet nové, umělé slovo – parafilie. takže ten, jehož deviace jsou poruchou osobnosti, i ten, kdo se dopouští pouze deviací z důvodu poruch chování, je odteď nazýván parafilikem. Jednoduše řečeno, ke vzrušení a uspokojení potřebuje něco navíc…
"Když se chcete stát soudním znalcem, musíte (většinou) něco vystudovat a opravdu dobře se v tom vyznat. Zdá se však, že na to, abyste se stal znalcem žen, stačí docela málo – narodit se s penisem. Je to tak, téměř každý muž se považuje za znalce, jakmile je tématem konverzace onen zázrak přírody zvaný žena."
V průběhu celé své existence vymýšlí lidstvo, jak polechtat své libido. Jak stimulovat pohlavní orgány, jak využít nejrůznější koupele a masáže, jak se nabudit příslušnou literaturou či vizuálními podněty včetně pornografie. Je to logické, protože sex je jedním z prvotních pudů, který sdílíme se zbytkem živočišné říše – tedy alespoň většina z nás, protože rodí se i asexuální jedinci, a v poslední době, zejména u nejmladší generace pokročilých primátů, zájem o sex plíživě uvadá pod rouškou všudypřítomného tlaku sociálních sítí. Snaha nalézat látky, které jsou schopné nabudit sexuální vášeň, podpořit pocity rozkoše či vyléčit erektilní dysfunkci, doprovází lidstvo po celé známé dějiny. Jde totiž v první řadě o to, aby výraz „homo erectus“ neodkazoval pouze na vzpřímenou chůzi.
”Já sám, když si představím, že bych se měl ve třiceti vzdát sexu, bylo by to zřejmě jako přestat jíst nebo pít. “ Co že se má vrátit? No přece libido. V době, kdy na planetě řádil koronavirus, patřily mezi symptomy kromě jiného také ztráta čichu a částečná nebo úplná ztráta chuti. Chuťové buňky prostě vypověděly službu. Bylo jedno, co jíte, všechno chutnalo jako papundekl. Naštěstí dosud žádná pandemie neútočila na jiný druh chuti – chuť na sex. Na tu vždy číhá normální, běžný život, jeho nepředvídatelná zákoutí a zákeřné peripetie.
