Sex v náboženství (část čtvrtá)
Na Hané se kdysi vyprávíval tento vtip: Povídají si Jožin a Jura o svých manželských sexuálních životech. „Ty, poslóché, čoveče, já ať šukám sebevíc, tu svó Mařu asi nedokážu uspokojit, nezpívá mně při tom blahem, jestli ona náhodó není frigidní,“ povídá Jožin. „Žádná baba není úplně frigidní,“ odpovídá Jura. „Ony bévajó jenom zamknuty. Musíš je umět odemknót.“ „Tož jak?“ „Dělé to jako Číňan.“ „A to je jak?“ „Napřed ju pomazlíš od hlavy až k patě, ale ještě lepší je to obráceně. Asi tak půl hodiny. Pak jí vyžmóláš poštěváčka. Asi tak čtvrt hodiny. To už ti bude zpívat a prosit, abys ju konečně navštívil. Tož ju navštívíš, ale šópeš to pomalóčku a každó chvilku plně zastavíš. Nesmíš vystříknót spermoníky. Pak se vyndáš, jdeš do kuchyně udělat čaj. Popíjíte spolu čaj. Pak zas na chvilku vlezeš dovniř, ale zas pomalóčku, a zastavíš dřív, než by ses oddělal. Pak odendeš si přečíst noviny nebo něco podobnýho. A tak to opakuješ čtyrykrát. A teprvá jestli ani pak ti nezpívá blahem, tak možeš říct, že je frigidní. Funguje to s každó, kteró znám.“ Jožin postupuje přesně podle Jurova receptu a Mařa zpívá blahem. Po čtvrté opakovačce povídá: „Poslóché, cos to se sebó udělal, šukáš jako Číňan.“