Sex v náboženství (část druhá)
Takovouto otázku si kladly stovky rabínů doby antické, doma v Jeruzalémě okupovaném nejprve Řeky a pak Římany, i v babylonském exilu, na půdě přibližně dnešního Iráku, kam Židy odtáhl do otroctví král Nabuchodonozor, ve Verdiho opeře zvaný Nabucco.
Byla to jedna z mnoha otázek rabínských debat, později zaznamenaných ve spisu zvaném talmud, probíhajících po několik staletí a snažících se nacházet rovnováhu mezi dvěma politickými protipóly: dodržováním biblických pravidel a soužitím s vládnoucími kulturami, jejichž pravidla s těmi biblickými často kontrastovala.
Pravidla sexu byla jedněmi z takových. Biblické příkazy a zákazy směřující k sebeovládání a pěstování duchovní a morální čistoty, v biblickém jazyce zvané „svatost“, narážely na sexuální rozvolněnost okolní společnosti, zacházející až do perverzity a přispívající ke společenskému rozkladu.
Aby té rozvolněnosti zcela nepodlehla s ní často sympatizující židovská mládež, museli jí rabíni nabídnout dostatek sexuálních radovánek, ale napěchovat je nějak do oněch puritánských pravidel. Povolit sexuální radovánky, včetně oboustranných orgasmů dosažených všemi představitelnými triky, ale v rámci osobní intimity pěstující vzájemnou lásku, úctu, ohleduplnost a pohodu a udržujících při životě bezpečí, pospolitost a loajalitu rodiny, příbuzenstva a klanu, a tím i přežití národa.
A aby to dostalo punc svatosti a posvátnosti, nařídili sex v manželství jako povinnost a bezmála boží přikázání o šábesu.
„Pohlavní styk obsahuje ty nejnádhernější rozkoše, obšťastňuje a rozveseluje duši, vyhání z mysli truchlivé myšlenky a léčí melancholii,“ kázal slavný rabín Saadia Gaon.
Blaho žen, v podobě ženského orgasmu, se stalo zákonnou povinností a její nedodržování zákonným manželem se stalo zákonným důvodem k zákonnému rozvodu, se zákonným odškodným za prokázané neuspokojování. Rabínské vysvětlení znělo takto: „Muž by měl vždy pečlivě ctít svou ženu, neboť v mužově domově se nenajde žádné požehnání jinak než díky jeho ženě. Měl by vždy dbát, aby nezpůsobil své ženě hoře, neboť ženiny slzy jsou blízké srdci Božímu.“
Po dlouhém mudrování, jak tedy toho toxického maskulinistu naučit poskytovat blaho ženě, vymysleli na
něho takovouto boudu, s vědomím, že většina mužů se víc pyšní syny než dcerami: „Když při té posvátné
činnosti přivedeš sebe k rozkoši dřív než ženu, zplodíš dceru. Když přivedeš ženu k rozkoši dřív než sebe,
zplodíš syna. Proto si zaslouží poctu muž, který se při souloži ovládá, aby ženě umožnil rozkoš dřív než
sobě.“
Tento bohulibý přístup ještě vylepšil tehdy proslulý sexuolog rabín Rava touto technikou: „Každý, kdo
chce mít mužské potomky, by měl dělat dvojčísla jedno za druhým, aby dal ženě větší možnost dospět k rozkoši.“
A proč si rabíni nedělali starost, že kdyby se všichni muži naučili ženy uspokojovat, přestanou plodit dcery? Přece věděli, že to Hospodin nedopustí a že uspokojivé milování žen zůstane koníčkem mužů snaživých, štědrých, učenlivých a nesobeckých. Ale doufali, že každé narození dcery v každém muži vyvolá touhu se zlepšovat.
Celý rozhovor si můžete přečíst pouze v magazínu Playboy 02/2023 – k zakoupení níže.