Milostné umění
Stejně jako si nevzpomínám, jak jsme proboha dokázali bez mobilních telefonů suverénně sbalit takové množství dívek, tak nechápu, jak se z nás mohli bez pokročilého sexuálního vzdělání stát celkem zkušení milenci. Přitom se nedá říct, že by erotické příručky neexistovaly. Milostné umění a tělesná láska jsou od nepaměti tématem lidského zkoumání ve všech možných podobách.
Téma tělesné lásky a fyzického uspokojení je člověku natolik vlastní a přirozené, že se dokonce objevuje v nejstarším dochovaném epickém díle světové literatury – v sumerském Eposu o Gilgamešovi, který vznikl ve 2. tisíciletí př. n. l. Objevuje se v něm nejstarší popis soulože v literatuře, starý téměř čtyři tisíce let, jak to názorně ukazuje historik a spisovatel Vlastimil Vondruška ve své skvělé knize Intimní historie od antiky po baroko. „Šamchat svá ňadra uvolnila, lůno odhalila, její rozkoš vzal, nezdráhala se, ale dech mu vzala. Rozhrnula mu svůj šat, on lehl si na ni, učinila s ním, s divochem, jak dělá žena.“ Všechny dochované texty dokazují, že ve starověku byly ve vyhledávání nových způsobů milování a rozkoše aktivnější ženy. Musely se naučit umění svádět muže, především prostřednictvím zpěvu a tance. A nejen to – ty nejexkluzivnější z nich, řecké hetéry, byly vzdělané, samostatné a kromě sexuálních služeb byly schopny na vysoké úrovni konverzovat o filozofii, vědě či umění. Většinou se jednalo o cizinky či propuštěné otrokyně, které se staly součástí vládnoucí elity. Fungovaly podobně jako dnešní „luxusní společnice“, s tím rozdílem, že měly vztah pouze s několika vybranými partnery, kteří je navštěvovali doma anebo je zvali na okázalé hostiny zvané „symposion“, kde se jedlo, pilo, diskutovalo, chvástalo a milovalo.
Neuspěchej rozkoš
Antika pozvedla lásku a tělesnou rozkoš na nejvyšší možný umělecký piedestal do té míry, že ani dnes bychom nenašli jakýkoli způsob milování či neprobádané zákoutí erotiky, které by nebyly existovaly ve starověkém Řecku či v Římě. Někdy na přelomu letopočtů vznikla série knih či příruček, kterou jejich autor Publius Ovidius Naso nazval Umění milovat. Rady a návody na to, jak získat ženu, jsou zábavné a nikdy nejsou obscénní. Sex se dostane na přetřes elegantně až ke konci každé knihy, nicméně bez toho, aby sklouzl do pornografie. Na Římana je překvapivé, jak chválí možnost společného orgasmu. Podle něj je možné získat jakoukoli ženu, když se muž rozhodne, že právě ona je ta pravá. Radí, jak si ženu udržet, jak se o ni starat, co dělat v případě nevěry, jak nechat lásku vyzrát. Mužům říká: „Nikdy neuspěchej vrcholnou rozkoš!“ Třetí kniha je pak určena pro ženy. Ovidius ženy nabádá, aby si vybíraly vhodné sexuální polohy, které se k nim hodí vzhledem k proporcím jejich těla. Doporučuje například, aby vysoké ženy nesedaly na svého milence. A ještě jedna skvělá rada pro ženy: „Pij, co unese hlava, a do té doby, kdy rozum a nohy budou pevné!“
82 sexuálních poloh stačí, drahoušku
Asi nejznámějším textem o tělesné lásce a rozkoši je starověký indický text Kámasútra neboli Učebnice lásky. Autor díla, mnich a filozof Vátsjájana, žil někdy mezi 4. a 6. stoletím n. l. a učebnici napsal především pro nejvyšší kasty indické společnosti. Indie je totiž natolik úžasná země, že erotika je zde uznávána jako vědní disciplína. Kámasútra je jednoznačně nejslavnějším dílem světové erotické literatury. Vychází ze základního rozdílu mezi láskou a manželstvím, jelikož cílem lásky je psychické uspokojení a fyzická rozkoš, zatímco manželství existuje kvůli zplození potomků. Zásadní kapitola díla se věnuje milování – popisuje různé typy mužů a žen podle velikosti pohlaví, zabývá se milostnou předehrou, doteky, líbáním, vzdycháním a časem věnovaným každé z erotických činností.
Definuje 82 různých sexuálních poloh a způsobů pohlavního styku a zdůrazňuje, že největším tajemstvím kvalitního sexu je časté střídání poloh. Kromě toho se kniha věnuje třeba zdraví, společenskému životu, dvoření a dalším aspektům šťastného života. Předepisuje například, jak si má muž získat ženu, jak projevovat city, jak se vypořádat s mnohoženstvím, jak svést a posléze uhájit vlastní manželku, jak se chovat k prostitutkám, a především – přesně popisuje nejrůznější recepty na nápoje lásky a graficky definuje prostředky na zvětšení penisu. Nadčasové – a relevantní i v dnešní době – jsou pasáže, které se zabývají otevřenou párovou komunikací, vzájemným vnímáním potřeb a konkrétními prvky erotického umění. Na rozdíl od starších antických textů, kde je ženě přisuzována role eroticky aktivnějšího partnera, zaujímá žena v Kámasútře spíš podřízenou roli oddané a podporující partnerky. Ta má ovšem zároveň právo na vlastní potěšení a spoluúčast při intimním spojení.
Celý článek si můžete přečíst pouze v magazínu Playboy 11/2024 – k zakoupení níže.