Znalci žen? Možná...

i autor: archiv
„Ženy jsou vždy schopné vytasit citové zbraně hromadného ničení, jaké si sotva dovedeme představit.“
Když se chcete stát soudním znalcem, musíte (většinou) něco vystudovat a opravdu dobře se v tom vyznat. Zdá se však, že na to, abyste se stal znalcem žen, stačí docela málo – narodit se s penisem. Je to tak, téměř každý muž se považuje za znalce, jakmile je tématem konverzace onen zázrak přírody zvaný žena.

Muž, jelikož je to kovaný znalec, přestává (nebo dokonce nikdy nezačíná) ženy studovat, což je velká chyba. Jen se podívejte na naše současné (a bohužel i příští možné) partnerky, jak si ve svých časopisech spokojeně čtou zaručené recepty, jak nás beztrestně podvádět, jak milovat několik mužů najednou, jak předstírat orgasmus, jak se nejlépe obléci do baru, aby neodešly domů samotinké (chudinky), jak na chlapa přenést většinu domácích prací tak, aby si toho vůbec nevšiml, a nakonec i to, jak si vybudovat lepší kariéru, než má on. Pravda, život se ženami není jednoduchý. Nejeden muž se už zbláznil, když se snažil proniknout do tajů ženské logiky. Každý, kdo prožil delší vztah, se setkal s tím, jak se vlastnosti, kterými svou čerstvou partnerku získal (šarm, galantnost, humor, nonšalantní zdvořilost vůči ženám), postupně stávají v jejích očích nebezpečnými charakterovými vadami. Co bylo naším plusem, stává se záhy naším minusem, který je nám hořce vyčítán.

i autor: archiv
„Nejeden muž se už zbláznil, když se snažil proniknout do tajů ženské logiky.“

A teď si představte, že vaši partnerku po pár měsících či letech soužití někdo někde balí přesně těmi zbraněmi, kterými jste kdysi dokonale vládl a kterých jste se musel vzdát. Je to fér? V každém z nás mezi sebou bojují geny věrného strážce s geny nespoutaného svůdce. Kdo může dopředu vědět, který z nich nakonec vyhraje? Pro nikoho z nás není problémem být milý, zábavný a pozorný jeden večer v týdnu. Jako rození svůdci a příležitostní milenci to máme v sobě. Je ovšem nesrovnatelně těžší být alespoň trochu přijatelným partnerem po celý rok. Večer co večer. A hlavně ráno co ráno. To nás nikdo neučil a nejsme na to stavěni.

„KDYŽ SE ZNALEC ŽEN OŽENÍ, PODOBÁ SE LÉKAŘI, KTERÝ SE U LOŽE NEMOCNÉHO NAKAZÍ. RIZIKO POVOLÁNÍ.“
KARL KRAUS, český dramatik a novinář

Přes to všechno se nám ženy líbí a máme je rádi. Jsme ochotni nevnímat potupnou image debílků slepě hnaných svým neovladatelným libidem, kterou nám přisuzují dámské magazíny. Nicméně musíme být připraveni, že s tou nelogickou logikou budeme občas konfrontováni. Odjakživa se snažíme ženy pochopit. Nechápeme, proč se chovají tak, jak se chovají. Jsou schopné vytasit citové zbraně hromadného ničení, jaké si sotva dovedeme představit. Jejich sexualita je občas tak všemocná, že celé dny a noci spřádáme plány, jak se jim dostat do hlavy a do postele. Ovšem jakmile je dostaneme, máme problém dlouhodobě je zvládnout. Muži si možná myslí (jsou přece znalci), že mají ve vztazích navrch, nakonec jsou však vždy pomalu manipulováni nevyčerpatelnými psychologickými zbraněmi, které ženy využívají ve válce pohlaví. Nicméně existují způsoby, jak uvolnit nekonečný stres a zkusit se vcítit do ženské psýchy.

Celý rozhovor si můžete přečíst pouze ve vydání Playboy magazínu 11/2025 – k zakoupení níže.