Lucia „Ginger” Molčányiová: „Podpatky patří (i) do ložnice”

i autor: Karolina Lauferová

Lucia „Ginger“ Molčányiová – profesionální tanečnice, choreografka a lektorka

Lucia „Ginger“ Molčányiová je na důležité misi: chce díky rafinovanému tanci posílit ženskou stránku každé, která si troufne přijít na její lekce. Zároveň přitom myslí i na nás muže – tvrdí, že tanec na podpatcích patří kromě nablýskaných tanečních sálů i do intimního prostředí ložnic.

Autor: Karl

Máš vystudovanou religionistiku, a přesto jsi teď propagátorkou ženskosti a lektorkou tance na podpatcích. Jak ses dostala od náboženství k svůdnému tanci?
Pocházím z katolické rodiny... Mám i vášeň pro náboženství, ale vášeň pro tanec byla silnější. Dostala jsem se k němu i přesto, že jsem dítě z předměstí Bratislavy, kde je všechno šedé, socialistická architektura, prostě všechno špatně. A jediné, co bylo barevné, byla MTV, ve které se bavili, zpívali a tančili sexy lidi. To mě fascinovalo. Celé dny jsem tančila před televizí, až mě rodiče dali na taneční přípravu. V šesti letech jsem tak začala kombinovat školu, tréninky a kostel. Svatá trojice. Nejsem ale akademická tanečnice, jsem tanečnice celoživotní.

i autor: Katarina Bell

„Bylo by opravdu skvělé, kdyby se povedla spolupráce s nějakou světovou hvězdou, miluji popové ikony, jako je Lady Gaga, Dua Lipa, Madonna, Beyoncé. Možná to jsou nedosažitelné mety, ale člověk nikdy neví…”

Zmínili jsme religionistiku a pravidelné chození do kostela. Je podle tebe tanec, často rituální záležitost, také náboženstvím?
Tanec je určitě řehole. Dokážeš při něm zažít něco spirituálního, transcendentálního, možná až extatického. To je podle mě důvod, proč lidi tancují, aby se dostali tak trochu do stavu extáze, ale bez drog.

V tanci, který tě teď nejvíc zaměstnává a živí, jde ale na první pohled mnohem míň o spiritualitu a víc o cestu k fyzické extázi. Jak ses dostala k tanci na podpatku, heels dance?
Když jsem se tanečně a fyzicky vyvíjela a procházela z puberty do dospělosti, začala jsem zjišťovat, jaký taneční styl mi svědčí a ve kterém se umím nejlíp vyjádřit. Zjistila jsem, že mě baví vyjadřovat se žensky. Objevovala jsem taneční styly s tím spojené, od vogue přes salsu nebo burlesku, a vybírala jsem si z nich ženské prvky. V té době vznikal světový fenomén tance na podpatcích, heels nebo také heels dance. Byl tady dlouho, na podpatcích se tančilo odjakživa, protože to je sexy, dělá to ženskou postavu vyšší, hezky ji formuje. Teď je to ale trendy. Učila jsem se od těch nejlepších v Los Angeles, Berlíně, Paříži a s dalšími lektory jsem to začala učit v Čechách. Aktuálně mám pravidelné taneční lekce v pražských studiích Sector a John Reed Fitness.

Zmínila jsi, že tanec na podpatcích dělá ženu sexy. Každou? Je to univerzální nástroj?
Podpatky se staly stereotypním symbolem ženství, ale nemusí vyjadřovat ženskost pro každou z nás. Já osobně si myslím, že ženskost tvoří paleta věcí a pocitů, nemusí to být jenom podpatky.

Proč učíš právě tanec na podpatcích?
Chci otevírat ženskost u těch dam, které ji otevírat chtějí. Jsem takový jejich průvodce, někdo, kdo jim k tomu dá prostor, naučí je pohyby, pustí k tomu dobrou hudbu, vytváří příležitost obléct se sexy. Vytvářím jim zároveň bezpečný prostor, kde se můžou cítit sexy, svobodné, nikdo je neobtěžuje. Snažím se normalizovat to, co je sexy. Normalizovat fakt, že být ženou na podpatcích není jen výsada laciných žen, ale že je může mít i normální žena, která se cítí hezky a chce to vyjádřit. Chce vyjádřit svou sexualitu, erotičnost, svou ženskost.

Celý rozhovor si můžete přečíst pouze v magazínu Playboy 05/2023 – k zakoupení níže.

tištěný magazín digitální verze