Jakub Vadlejch: „Zlato bere vše“
Olympijský vítěz ve střelbě na trap z Barcelony 1992 Petr Hrdlička mi řekl, že když má střelec
den, může si strčit brokovnici kamkoli a stejně se trefí. Platí to i pro hod oštěpem?
Jakub Vadlejch: U nás se říká, že když přijde správný den, tak se hodí daleko i koštětem. A je
pravda, že se mi několikrát během kariéry stalo, že jsem si řekl: Tak, a teď hodím daleko. Dopadlo to
tak, že z toho byl třeba osobák.
A co když se ráno probudíte a dumáte nad tím, jestli má vůbec cenu jet na stadion, protože cítíte,
že to bude špatné.
Jakub Vadlejch: Taky se to stává…
Co s tím?
Jakub Vadlejch: Musí se bojovat. Házím celý rok třikrát týdně, proto vím, že nikdy to není tak,
že dám v řadě sto skvělých tréninků. Neříkám, že je to ode zdi ke zdi, ale jednou je to lepší, jindy horší.
Ale co je nejdůležitější, jedná se o skvělou průpravu na závody. Jedu během sezony deset patnáct závodů
a vím, že všechny se nedají vyhrát. Pokaždé se ale vnitřně smířím s tím, že si teda nehodím osobák, ale
vymáčknu ze sebe maximum a pak vyhraju další závod.
Jak často si teď kladete otázku, jestli jste si jeden šťastný den nevybral předčasně na zlatém
mistrovství Evropy v Římě? Závod roku vás totiž čeká až v srpnu na olympiádě v Paříži.
Jakub Vadlejch: Na evropském šampionátu šlo hlavně o to, že jsem vyhrál posledním pokusem. Stejný
scénář člověk zažije jednou dvakrát za život. Na oštěpu je ale krásné, že nabízí také spoustu jiných scénářů.
Když jsme si domlouvali rozhovor, říkal jste mi, že se jedete na mistrovství Evropy do Říma rozházet,
ladit formu před olympiádou. Docela se vám to povedlo.
Jakub Vadlejch: Ono to snad ani nemohlo dopadnout líp a ukázal jsem i klukům mimo Evropu, že
jsem ve skvělé fazoně a musí se mnou počítat.
Celý rozhovor si můžete přečíst pouze v magazínu Playboy 08/2024 – k zakoupení níže.