Eliška Křenková: „Nejsem kritik, ale mám nakoukáno.“

Eliška Křenková vystudovala taneční konzervatoř Duncan Centre, později dala přednost herectví. V roce 2014 absolvovala na DAMU magisterský obor herectví na katedře alternativního a loutkového divadla. i autor: archiv Elišky Křenkové
Eliška Křenková vystudovala taneční konzervatoř Duncan Centre, později dala přednost herectví. V roce 2014 absolvovala na DAMU magisterský obor herectví na katedře alternativního a loutkového divadla.
Za výkon ve snímku režiséra Olma Omerzua všechno bude získala Eliška Křenková před šesti lety Českého lva. Stejně bezprostřední a herecky suverénní je i na divadelním jevišti. A když si s ní povídáte, překvapí vás její schopnost nahlížet na obyčejné věci neobyčejným způsobem. A to nejen při práci, ale i za objektivem milované analogové Leiky M6.

Přijala jste nabídku do hlavní poroty letošního ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. S jakými pocity k tomu přistupujete?
Eliška Křenková:
Určitě s velkým respektem. Úspěch nebo neúspěch filmu na festivalu může ovlivnit filmaře v kariéře, prodeje jejich filmu do zahraničí. V porotě hlavní soutěže letos zasedne mezinárodně uznávaný herec Geoffrey Rush, americká producentka Christine Vachon, islandský spisovatel a scenárista Sjón, maďarský režisér, scenárista a hudební skladatel Gábor Reisz a já. Cítím respekt, ale zároveň se na to moc těším. Nejsem filmový kritik, ale mám relativně nakoukáno. Vždycky budu na film hodně nahlížet z herecké perspektivy, protože je to moje povolání, ale zároveň si myslím, že jsem schopná hodnotit i další složky filmu.

„Hodně jsem o tom přemýšlela, jak se věci někdy prostě musí potkat. Že jsme měli takový velikánský úspěch s Úsvitem po tom, co jsme proseděli dvanáct nominací na Lvech.“ i autor: archiv Elišky Křenkové
„Hodně jsem o tom přemýšlela, jak se věci někdy prostě musí potkat. Že jsme měli takový velikánský úspěch s Úsvitem po tom, co jsme proseděli dvanáct nominací na Lvech.“

Dá se vůbec v umění soutěžit?
Eliška Křenková:
Vždycky je to subjektivní. Jde i trochu o štěstí, o náhodu, o momentální atmosféru v rámci poroty. Záleží i na tom, kdy porota film vidí, jestli je na něj naladěná, co se stalo včera, jaké je celkové ovzduší ve světě. Ovlivňuje to naše osobní zkušenost, vždycky budou filmy, které rozdělují publikum. A to je něco jiného než třeba ve sportu, kde je úplně jasné, kdo nejrychleji uběhl sto metrů.

Na začátku května jste za film Úsvit získala hlavní cenu na Riviera International Film Festival v Itálii. Matěj Chlupáček pak cenu The Hollywood Reporter Roma Award za režii a film. Na Českých lvech jste přitom neproměnili ani jednu z dvanácti nominací. Co z toho plyne pro vaše porotcování ve Varech?
Eliška Křenková:
Hodně jsem o tom přemýšlela, jak se věci někdy prostě musí potkat. Že jsme měli takový velikánský úspěch s Úsvitem po tom, co jsme proseděli dvanáct nominací na Lvech. Cenu mi mimochodem předávala Susan Sarandon, moc hezky o mně mluvila. Hollywood Reporter chtěl původně rozdat dvě ceny, za film a za režii, ale Úsvit se mu tak líbil, že to sjednotili do jedné ceny. Je to velmi subjektivní a záleží na mnoha okolnostech. Proto by se ceny neměly brát zas tak vážně. Může to být hezké koření života, ale neměla by to být alfa a omega našeho uměleckého snažení.

Celý rozhovor si můžete přečíst pouze v  magazínu Playboy 07/2024 – k zakoupení níže.

Reklama
Reklama