Marian Vojtko: „Neumím hrát slušné lidi“
K muzikálu jsem se dostal v polovině 70. let díky albu Jesus Christ Superstar, na kterém
zpíval Ježíše Ian Gillan, můj velký oblíbenec z Deep Purple. Co vy?
Jsem původně metalista, stěny mého dětského pokoje byly polepeny lebkami, speciální pozornosti
se těšil maskot Iron Maiden, děsivý Eddie. Pokoj byl natolik temný, že se máma bála do něj vejít. Do toho
jsem ale zpíval a tancoval ve folklorním souboru, takže mě naši přihlásili do lidové školy umění s tím,
že by snad ze mě mohlo někdy něco být. Počátky byly krušné, neboť jsem byl nezmutovaný a zpíval jako holka
sopránem. Přesto jsem ale vyhrával soutěže a říkal jsem si, že na rozdíl od posměváčků mám hliněné vázy
a diplomy. Během gymnázia jsem chodil na hodiny zpěvu, pak jsem nastoupil na konzervatoř…
S lebkami byl tím pádem konec?
Vůbec ne, měl jsem dokonce vlastní kapelu Diktátor. Přes svůj školený hlas jsem se chtěl ukázat jako rocker,
jenže to dopadlo tak, že hlasivky ten řev a jekot tak úplně nedávaly, takže jsme se po dvou písničkách
střídali za mikrofonem s kytaristou. Skončil jsem s metalem až v čase studia na Vysoké škole múzických
umění u paní profesorky Blahové. Tehdy jsem lebky přelepil plakáty Luciana Pavarottiho a Plácida Dominga.
Máma se tím pádem přestala bát chodit do mého pokoje. V roce 1998 mi paní profesorka jednoho dne oznámila,
že se na Slovensku začíná hrát velmi úspěšný muzikál Dracula, takže ať to zkusím. Její výzva pramenila
z toho, že jsem byl vždy extravagantní, nosil náušnice, proto usoudila, že bych mohl uspět v muzikálové
branži.
Začala se rodit muzikálová hvězda?
Napoprvé to nedopadlo, bylo mi řečeno, že zpívám moc operně, a proto bych si měl „zašpinit“ hlas. Šel
jsem za paní profesorkou Bláhovou s tím, že z toho asi nic nebude, ta ale nade mnou nezlomila hůl, trochu
jsme pocvičili, takže jsem zachraptěl a vstoupil do světa muzikálu. Definitivní zlom přišel v roce 2000,
kdy mi Karel Svoboda a Richard Hes nabídli hlavní roli v muzikálu Monte Cristo…
Ian Gillan ovšem nezpíval v muzikálu, ale v rockové opeře, prvním českým Ježíšem se stal rovněž
rocker Kamil Střihavka...
Jesus Christ Superstar považuji za rockovou operu, muzikál vyžaduje přece jen školené hlasy. Proto si
roli Ježíše bohužel nikdy nezazpívám. Přitom je tam nádherná písnička V zahradě getsemanské, tu ale hlasově
nedávám. Roli tak můžu jen tiše závidět jinak dobrým kamarádům Kamilovi Střihavkovi a Noidovi.
Rockeři zpívají v muzikálech, muzikáloví zpěváci ale rock nedávají?
Je to tak, ale nevidím v tom problém. Zatímco já Pepovi Vojtkovi v divadle říkám, aby řval na
koncertech Kabátu, on se směje a tvrdí mi, že nikdy nechce zpívat jako „slovenský Bočeli,“ teda jako já.
Dělíme se v muzikálu Muž se železnou maskou o roli d’Artagnana. Pepa do toho dává rockovou přímočarost,
já víc romantiky, ale nikoho to neurazí, oba máme svoje fanoušky.
Celý rozhovor si můžete přečíst pouze v magazínu Playboy 03/2022 – k zakoupení níže.