Ladislav Kutil: Fénix. Otec. Legenda.

i autor: Kutil Gym

„Během své kariéry jsem nastoupil do cirka 250 zápasů, a to nepočítám exhibiční duely...“

Ladislav Kutil ví, že opravdové charisma nespočívá v hlučných gestech, ale v klidu, sebejistotě a přesném úderu na správném místě. Je to ten typ, co raději jedná, než mluví, a když se rozhodne, že něco postaví – ať už jde o kariéru, vztah, vlastní gym od nuly znovu, nebo atmosféru v hale – stojí to pevněji než beton. Je to muž, který postavil vlastní legendu.

Autor: Denisa Gudelj

Kutil je ve světě bojových sportů pojem. Jaké úspěchy rezonují pod tímto jménem?
Ladislav Kutil: Box jsem si zamiloval ve svých čtrnácti letech, psal se tehdy rok 1990 a váha mi ukazovala 51 kilogramů. Během své kariéry jsem nastoupil do cirka 250 zápasů, a to nepočítám exhibiční duely. V amatérské éře jsem odzápasil 213 zápasů s bilancí 187 vítězství. Mezi profíky jsem odboxoval 25 zápasů s bilancí 21 vítězství. Na svém kontě mám celkem 12 titulů. Kariéru jsem oficiálně ukončil před dvěma lety na galavečeru Heroes Gate. Kdyby to šlo, zápasil bych stále, manželka už mě ale nechce do zápasů pouštět, prý bohatě stačí, že zápasí naše děti. Jako
takovou zajímavost vnímám fakt, že jsem během své kariéry prošel všemi váhovými kategoriemi. Nejlépe jsem se cítil v polotěžké váze do 81 kilogramů, ve které jsem zároveň měl nejvíc úspěchů.

i autor: archiv Kutil Gym

„Všechny mé děti se v současné době profesionálně věnují sportu, na to jsem velmi pyšný.“

Jaké to je, být legendou?
Ladislav Kutil: Já sám to tak ani nevnímám, řekl bych jen, že znám hodně lidí (směje se).

Zmínil jsi, že teď zápasí tvé děti. Očividně všechny tři zdědily lásku ke sportu a talent. Navedl jsi je na tuto cestu ty?
Ladislav Kutil: Všechny mé děti se v současné době profesionálně věnují sportu, na to jsem velmi pyšný. Synové se vydali cestou MMA a dcera hraje fotbal za Slavii. Vyrůstali ve sportovním prostředí našeho Kutil gymu a galavečerů s bojovými sporty, které léta pořádáme. Atmosférou bojových sportů jsou zkrátka odkojeni a jejich začátky v tomto odvětví byly, řekl bych, naprosto přirozené. Dcera Kateřina se vydala svou vlastní sportovní cestou a za srdce ji vzal fotbal. Jsem rád, že jako žena nešla v mých boxerských šlépějích, ačkoliv k ní bojové sporty také přirostly a rekreačně si s námi i zatrénuje. S bratry piluje základy MMA a se mnou postoj. Baví ji to. Jsem ale opravdu rád, že dala přednost fotbalu před zápasením. Nemůžu zapomenout ani na Kelvina, kterého bereme jako nedílnou součást naší rodiny. Se synem Patrikem byli spolužáci. Když kluci chodili do třetí třídy, nabídl Patrik Kelvinovi vstupenku na Heroes Gate, galavečer, který pravidelně pořádáme. Kelvin váhavě nabídku přijal, a když poprvé viděl zápasy na vlastní oči, byla to pro něj také láska na první pohled. Kluci jsou od té doby nerozlučná dvojka a my jsme byli Kelvinovi schopni nabídnout zázemí, které doma neměl, nejen po sportovní stránce.

Celý rozhovor si můžete přečíst pouze ve vydání Playboy magazínu 11/2025 – k zakoupení níže.

tištěný magazín digitální verze