Jan Saudek: „Ženská, pokud není zlá, je krásná vždycky“
Vzpomenete si na ženu, která vás jako první okouzlila svou krásou? Jak vypadala?
Jan Saudek: Bylo jí čtrnáct a mně jakbysmet. Ale pozor, ve věku to není – a na to jsem
přišel až později – žena je důkaz existence boží. A dává život, což chlapi jaksi nesvedou.
Když jste v 60. letech fotil první akty, bylo těžší přesvědčit ženy, aby se nechaly zvěčnit nahé?
Jan Saudek: S nahotou jsem nikdy problém neměl a dodnes to trvá. Nahota je nadčasová.
Žena je zázrak. To je vše, co vím.
Pamatujete si na svůj úplně první fotografický akt? Jaký byl ten okamžik?
Jan Saudek: Pokoušel jsem se to zachytit, několikrát jsem tomu byl už blízko. Byl jsem
mlád... Nemnoho lidí dnes ví, že první fotoakty byly kolorované, mělo to nahrazovat malířství, ale to
už je jiný příběh.
Váš fotografický styl je většinou monochromatický, případně kolorovaný. Co vás na tom přitahovalo?
Jan Saudek: Ovlivnila mě pornografie konce 19. a začátku 20. století, ta nádherná
doba před vypuknutím první světové války. Ženy nosily černé punčochy, šněrovací botky a bílé krajky. Jsem
vyučený fotograf a kolorování je věc, kterou jsem zkusil jako patnáctiletý kluk, a když se rodinný lékař
tenkrát vyjádřil, že je to kýč, nechal jsem toho. Pak jsem se k tomuto způsobu vrátil a lidem se to líbilo.
Celý rozhovor si můžete přečíst pouze ve vydání Playboy magazínu 05/2025 – k zakoupení níže.