Ilustrační foto.
Zdroj: iStock
Ilustrační foto.
Zdroj:
iStock
Jedno pivo na kuráž, druhé na uvolnění a třetí už si pamatujete jen letmo. V zemi, kde se půllitr považuje za kulturní dědictví, není divu, že hranice mezi příležitostným pitím a závislostí bývá tenčí než pivní pěna v nonstop baru. Jenže někdy se to, co začíná jako páteční rituál, pomalu změní v každodenní nutnost. A to už není lifestyle, ale varovný signál.
Závislost na alkoholu nemá jen jednu tvář. Nemusí se potácet po ulici ani být cítit na dálku. Někdy sedí vedle vás v kanceláři, vypadá jako úspěšný manažer, nebo jako maminka, která večer potřebuje sklenku na nervy. Někdy se usmívá, působí v pohodě, a přesto má doma lahev, bez které neusne.
Návyk není o tom, kdo jste navenek, ale co se odehrává uvnitř. A právě proto ho tak snadno přehlížíme – u druhých i u sebe. Věta „Mám to pod kontrolou“ je často největší sebeklam, který lidé opakují, až do chvíle, kdy už kontrola není žádná.
Podle odbornice na závislosti doktorky Sarah Wakeman z Massachusettské nemocnice a Harvardské lékařské fakulty, existuje čtveřice jednoduchých, ale přesných ukazatelů, které pomáhají rozpoznat alkoholovou závislost – říká se jim čtyři C.
Control – ztráta kontroly
Říkáte si „dneska jen jedno“ a končíte o půlnoci na baru při sedmém panáku. Nebo plánujete měsíc bez alkoholu, ale už druhý den to porušíte, protože byla oslava nebo jste ve stresu. Pokud se vám nedaří dodržet vlastní pravidla, není to jen slabá vůle. Je to možná signál, že už o svém pití nerozhodujete vy.
Compulsion – nutkavé chování
Nutkání pít, i když to nedává smysl. Pivo po ránu, láhev vína na uvolnění před schůzkou, pár sklenek každý večer před spaním. Alkohol se z výjimky stává rutinou a rutina nutností. Nejde už o chuť nebo společenský důvod, ale o neodbytnou potřebu. Jako když si škrábete svědící kůži, i když víte, že si tím škodíte.
Consequences – pokračování navzdory následkům
Špatný spánek, výčitky, konflikty s partnerem, pokles výkonnosti, problémy v práci, jízda pod vlivem. A přesto se jede dál. Pokud vás pití stálo už víc, než vám přineslo, a přesto nepřestáváte, pak je to právě tohle „C“, které signalizuje průšvih.
Craving – bažení
Nemyslíte na nic jiného. Plánujete, kdy si dáte další sklenku. Otravuje vás, když někde nemají alkohol a těšíte se na pátek jen proto, že můžete pít bez výčitek. Tohle není radost, to už je posedlost. A posedlost není svoboda, je to past.
Češi a alkohol: láska až za hrob
Podle výzkumu WHO je Česká republika opakovaně v první trojce největších konzumentů alkoholu na světě. Průměrně vypijeme 14,3 litru čistého alkoholu na osobu ročně, což je zhruba 700 piv nebo 150 lahví vína.
Z hlediska zdravotnictví to představuje významné riziko – tisíce předčasných úmrtí, cirhózy jater, karcinomy a depresivní poruchy. Společensky je však konzumace alkoholu často vnímána jako běžná součást života, což může vést k podceňování rizik spojených s nadměrným pitím.
Největší iluze závislosti spočívá v přesvědčení, že se nás netýká. Mnozí lidé si myslí, že mají pití pod kontrolou, což může oddálit vyhledání pomoci a zhoršit důsledky závislosti. Je důležité si uvědomit, že vysoká spotřeba alkoholu v České republice není pouze statistickým údajem, ale má reálné dopady na zdraví jednotlivců i celé společnosti.
Dobrá zpráva je, že se s tím dá něco dělat. Závislost není konečná, ale výzva. Dnes už existuje spousta forem pomoci – od terapeutických programů přes anonymní skupiny po moderní medicínu. Důležité je udělat první krok. Přiznat si to.
Pokud se v některém z těch „C“ poznáváte – nebo poznáváte někoho blízkého – není ostuda se zvednout a říct si o pomoc. Ostuda je vědět, že mám problém, a nic s tím nedělat.
Vítězka castingu Hledáme Playmate Lenka Šeflová nafotila titulní stranu Playboye v Paříži: