Vrcholový sport je fenomén, pro řadu dolarových miliardářů proto představuje vlastnictví sportovního klubu viditelný symbol úspěchu. A tak si například Roman Abramovič (1966) pořídil v roce 2003 za 150 milionů dolarů sice tradiční, do té doby na mezinárodní scéně však nepříliš úspěšný klub FC Chelsea. Po příchodu ruského oligarchy vyhráli blues dvakrát Champions League, Evropskou ligu a minulý týden se dočkali i Superpoháru UEFA.
A pro příklady není nutno chodit až do Londýna. Aktuálně třetí nejbohatší Čech Daniel Křetínský (1975) byl po vstupu společnosti J&T šéfem Sparty Praha, aby se postupem let stal majoritním vlastníkem nejpopulárnějšího českého klubu. Pravda, na rozdíl od Chelsea pražská Sparta v posledním desetiletí výsledkově přešlapuje a strádá, kromě toho v sezoně 2019/2020 vykázala ztrátu v hodnotě 471,6 milionu korun. Na druhou stranu, podle webu britského listu The Times vydělal Daniel Křetínský loni v rozmezí měsíců březen– červenec nákupem akcií britské pošty Royal Mail v přepočtu 2,7 miliardy korun a fotbal ho prostě baví. Proto podle všeho zatoužil vedle Sparty po Viktorii Plzeň.
Výsledky versus byznys
V Evropě je vlastnictví sportovního klubu v první řadě prestižní záležitost, ekonomické výsledky jsou druhořadé. Názorným a zároveň odstrašujícím příkladem je jeden z nejslavnějších klubů starého kontinentu, pětinásobný vítěz Ligy mistrů UEFA FC Barcelona. Katalánský gigant, stojící především v posledním desetiletí na hliněných ekonomických nohách, přišel o Lionela Messiho a zatím přežil hrozící bankrot pouze díky gigantické půjčce investiční banky Goldman Sachs z poloviny května letošního roku v hodnotě 500 milionů eur. To v USA musí v první řadě fungovat byznys. Ve stěžejních sportovních odvětvích, kterými jsou americký fotbal (NFL), basketbal (NBA), baseball (MLB), hokej (NHL) a fotbal (MSL), působí 150 profesionálních týmů. Podle magazínu Forbes v nich vlastní kontrolní balíky akcií 40 dolarových miliardářů, kteří navíc dokázali původní investici mimořádně zhodnotit. V nemalé míře se tak stalo a děje pomocí vstřícného daňového systému, díky kterému platí majitelé někdy menší sazby než hráči či někteří zaměstnanci.
FC Barcelona, katalánský gigant, stojící především v posledním desetiletí na hliněných ekonomických nohách, přišla o Lionela Messiho a zatím přežila hrozící bankrot pouze díky gigantické půjčce.
FC Barcelona, katalánský gigant, stojící především v posledním desetiletí na hliněných ekonomických nohách, přišla o Lionela Messiho a zatím přežila hrozící bankrot pouze díky gigantické půjčce.
Z Microsoftu ke Clippers
Jedním z názorných příkladů je bývalý výkonný ředitel společnosti Microsoft Steve Ballmer (1956), jehož aktuální majetek má hodnotu 81,6 miliardy dolarů. V roce 2014 si pořídil za tehdy rekordní dvě miliardy dolarů za vcelku dramatických okolností tým basketbalové NBA Los Angeles Clippers. Dosavadní majitel Donald Sterling (1934), který klub koupil v roce 1981 z dnešního hlediska za legračních 12 milionů dolarů, byl totiž vedením NBA k prodeji donucen. Stalo se tak v důsledku zveřejněného telefonického rozhovoru s milenkou, během kterého použil Sterling mnoho rasistických výroků. Následovalo doživotní vyloučení z NBA a pokuta 2,5 milionu dolarů. Donald Sterling přešel do protiútoku, když za použití nahrávky bez jeho souhlasu zažaloval ligu o miliardu dolarů. Nakonec došlo k vzájemné dohodě o vyřešení všech sporů.
Ačkoli tým z Los Angeles žijící ve stínu mnohem slavnějších a úspěšnějších Lakers nezískal od roku 2014 jedinou trofej, jeho hodnota narostla za posledních sedm let o 750 milionů dolarů. Nutno říci, že se Steve Ballmer, jak se na majitele sportovního klubu sluší a patří, věnuje rovněž filantropii, když částkou dvou miliard dolarů podpořil fond zaměřený na vymanění Američanů z chudoby. Jeho práce je znát i na sportovním poli, v letošní sezoně dosáhli Clippers na své poměry nevídaného úspěchu, když se dostali až do finále Západní konference, ve kterém statečně vzdorovali celku Phoenix Suns.
To v USA musí v první řadě fungovat byznys. Třeba výkonný ředitel Microsoftu Steve Ballmer si pořídil za v roce 2014 rekordní dvě miliardy dolarů tým NBA Los Angeles Clippers. Hodnota klubu za posledních sedm let vzrostla o 750 milionů dolarů.
Zdroj: profimedia.cz
To v USA musí v první řadě fungovat byznys. Třeba výkonný ředitel Microsoftu Steve Ballmer si pořídil za v roce 2014 rekordní dvě miliardy dolarů tým NBA Los Angeles Clippers. Hodnota klubu za posledních sedm let vzrostla o 750 milionů dolarů.
Zdroj:
profimedia.cz
Od hypoték k titulu
Neméně zdatně si na poli sportovního byznysu vedl majitel Cleveland Cavaliers Dan Gilbert (1962) kontrolující majetek v hodnotě 51,9 miliardy dolarů. Ve svých dvaadvaceti letech přišel s projektem hypoteční společnosti Quicken Loans, která dnes obhospodařuje v USA dva miliony klientů a je největším provozovatelem hypotečních úvěrů v zemi.
V roce 2005 si Dan Gilbert udělal radost, když za 375 milionů dolarů koupil vadnoucí klub NBA Cleveland Cavaliers. Je otázkou, do jaké míry se na jeho rozhodnutí v roce 2003 podepsal v prvním kole draftovaný LeBron James (1984), pod jehož vedením otočili Cavaliers v roce 2016 finále NBA s Golden State Warriors z 1:3 na 4:3 a získali tak jediný titul. Každopádně aktuální hodnota týmu je 1,56 miliardy dolarů, během šestnácti let narostla jeho cena o 300 procent.
Výděleční panteři
David Tepper (1957) je zakladatel a prezident hedgeového fondu Appaloosa Management spravující přes 10 miliard dolarů, jeho osobní majetek je odhadován na 14,6 miliardy dolarů. Před třemi lety koupil za 2,3 miliardy dolarů celek ligy amerického fotbalu NFL Carolina Panthers. Přestože se nejedná o klub ze špičky soutěže, během 36 měsíců se jeho hodnota navýšila o 250 milionů dolarů, což je v průměru 83,33 milionu dolarů ročně. Prostě, když se to umí, má sport zlaté dno.