Květnový Playboy se tentokrát může pochubit hvězdnou titulkou se stále oblíbenější herečkou Sandrou Novákovou, která se svými žhavými a odvážnými fotkami v pictorialu překvapila snad i sebe. V interview senátor Zdeněk Hraba ví, že jsme v kulturní válce, kterou ale musíme vyhrát. Arnold Schwarzenegger jako fenomén dokazuje, že je třeba jít za svými cíli a splnit si svůj americký sen. Ve 20 otázkách se nepřehlédnutelná Žofie Dařbujánová z kapely MYDY těší na novou hudební kapitolu a tvrdí, že muzikanti nemají brzdu ani hranice. Playboy se dívá vstříc budoucnosti a je si vědom, že člověk, který jako první vkročí na Mars, se už narodil. A to není zdaleka všechno...
Vypadá to na další příběh, na jehož konci nejspíš inkasuje globální byznys, už tak notně pošramocený koronavirovou pandemií, další tvrdý direkt. Na vině je podle všeho kapitán obří kontejnerové lodi Ever Given (délka 400 metrů, šířka 59 metrů, výtlak 220 tisíc tun) a dva dispečeři, kteří společnými silami nezvládli silný vítr a dopustili, aby kontejnerový gigant zablokoval Suezský průplav.
Zatímco egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí hovořil vzápětí po nehodě, ke které došlo ráno 23. března o tom, že k vyproštění lodě bude zapotřebí maximálně 72 hodin, vyprošťovací specialisté, včetně těch z nizozemské společnosti Smit Salvage, kteří mají zkušenosti s vyzvednutím ponorky Kursk či lodi Costa Concordia, hovořili o možných týdnech. Jak se nakonec ukázalo, blíž pravdě měl přece jen prezident, po necelém týdnu byla loď vyproštěna. Německá pojišťovna Allianz mezitím vyčíslila škodu na světovém obchodu na šest až deset miliard dolarů týdně.
Suezský průplav, spojující Středozemní a Rudé moře, který zároveň tvoří hranici mezi Afrikou (Egypt) a Asií (Sinajský poloostrov), je tak po šesti letech opět v centru světového dění.
Verdi to nestihl
Historie kanálu se začala psát už v polovině 19. století, kdy bývalý francouzský konzul v Egyptě Ferdinand de Lesseps založil Všeobecnou společnost pro Suezský námořní průplav s cílem vybudování kanálu. Bývalému konzulovi v Káhiře bylo jasné, že narůstajícímu obchodu mezi Evropou a Dálným východem neprospívá cesta kolem jihoafrického mysu Dobré naděje. Navíc nebylo možné navýšit počet uhelných stanic, rychlým plachetnicím se pro změnu nedostávalo přepravních kapacit.
Ferdinand de Lesseps sehnal peníze, veškerá možná povolení a 25. března 1859 se začalo na místě dnešního přístavu Port Said stavět. Úkolem z kategorie mimořádných byl pověřen rakouský inženýr Alois Negrelli, mimo jiné stavitel viaduktu v pražském Karlíně. Přesně 17. listopadu 1869, po přemístění 75 milionů krychlových metrů zeminy, byl Suezský kanál slavnostně otevřen. Hudební skladatel Giuseppe Verdi sice nestačil dokončit na počest jednoho z největších inženýrských děl operu Aida, Rigoletto z pera stejného mistra však nikomu nevadil. Po dokončení byl průplav dlouhý 163 kilometrů, široký 55 až 360 metrů, hluboký 12 až 20 metrů, pro výtlak lodí až 5000 tun. Ve srovnání s trasou kolem mysu Dobré naděje byla cesta přes kanál o 9000 kilometrů kratší. Vzhledem k takřka shodné výšce hladiny obou moří nejsou v kanále zdymadla.
V roce 1875 se stala největším akcionářem kanálu Anglie, jejíž vojska po potlačení povstání v roce 1882 Egypt obsadila. Za dalších šest let byla podepsána Konstantinopolská smlouva, na jejímž základě byl Suezský průplav prohlášen za neutrální území spravované Anglií. Bylo dohodnuto, že v dobách mírových i válečných mají všechny země garantován volný průjezd. V roce 1936 došlo k ratifikaci nové anglo-egyptské smlouvy.
Suezský kanál byl slavnostně otevřen 17. listopadu 1869, předtím bylo nutné přemístit 75 milionů krychlových metrů zeminy.
Suezský kanál byl slavnostně otevřen 17. listopadu 1869, předtím bylo nutné přemístit 75 milionů krychlových metrů zeminy.
Akce a reakce
Vzhledem k mimořádnému strategickému významu se stal Suezský kanál několikrát dějištěm vojenského konfliktu globálního charakteru. Nejdřív 26. července 1956 egyptský prezident-revolucionář Gamál Abdel Násir Suezský kanál jednoduše znárodnil, Anglie tak přišla během jednoho dne o 44 procent akcií. Akce vyvolala reakci, a protože Američané své jinak spojence z Anglie a Francie odmítli podpořit, spojily se obě evropské země s Izraelem. Židovský stát napadl Egypt, Moskvou podporovaný Násir odmítl příměří, asi 80 tisíc vojáků z Anglie a Francie pak Suezský průplav obsadilo.
Oslavy se však nekonaly, SSSR a USA (!) totiž prosadily v OSN rezoluci, která pod hrozbou mezinárodní intervence vyzvala všechny zúčastněné strany ke stažení vojsk a ukončení bojů. Zatímco se Paříž a Londýn s velmi hlasitým skřípěním zubů rezoluci podřídily, Izrael nechal svá vojska na Sinajském poloostrově a vytvořil tak nárazníkovou zónu. Prezident Násir slíbil všem lodím volný průjezd, v roce 1957 byl suezský kanál znovu zprovozněn.
Tím válečné peripetie kolem Suezu neskončily. V roce 1967 obsadil Izrael během šestidenní války nejen celý Sinajský poloostrov, ale taky východní břeh průplavu. Ještě dál došel Tel Aviv v roce 1973, kdy během jomkipurské války jeho armáda vstoupila na západní břeh Suezu, kanál byl následující dva roky uzavřen.
Počátek útoku anglických a francouzských vojáků za účelem obsazení Suezského průplavu v roce 1956 se neobešel bez požárů.
Počátek útoku anglických a francouzských vojáků za účelem obsazení Suezského průplavu v roce 1956 se neobešel bez požárů.
Armádní stavební dozor
Od té doby se v okolí Suezského kanálu naštěstí neválčilo. Až do jeho rozšíření na konci července 2015 pluly dopoledne lodě průplavem do Středozemního moře, odpoledne pak opačným směrem. Od zmiňovaného data propluje kanálem dvakrát víc lodí, což se rovná zisku v hodnotě 8,5 miliardy dolarů. Některé zdroje dokonce hovořily o 13 miliardách, ekonomové tuto verzi shodně zpochybňovali a dosud zpochybňují. Podle původních plánů se měl do roku 2023 zvýšit denní provoz v Suezu ze 49 na 97 plavidel, čekací doba se zkrátí o sedm hodin. Díky oboustrannému provozu můžou lodě plout rychlostí až 16 km/h, což zkrátilo plavbu kanálem z osmnácti na deset hodin.
Kromě vybudování nového, 35kilometrového kanálu byl o 37 kilometrů rozšířen a částečně prohlouben první průplav. Kromě toho vzniklo v souvislosti s rozšířením sedm nových silničních a vlakových tunelů spojujících Egypt se Sinajským poloostrovem. Došlo rovněž k vybudování logistických center.
Stalo se tak zásluhou zmiňovaného egyptského prezidenta. Generál Abd al-Fattáh as-Sísí, kterého dostal k moci vojenský převrat, po němž bylo odstřiženo od moci rigidní Islámské bratrstvo, dokázal to, o čem si můžeme nechat v Česku pouze zdát. V první řadě byl do centu dodržen původní rozpočet 8,2 miliardy dolarů. A co snad zní v éře preferování zájmů žab a křečků zcela neuvěřitelně, na rozkaz prezidenta byla délka stavby zkrácena z původních tří let na pouhý rok a stavbaři termín dodrželi. Nejspíš jim nic jiného nezbývalo, neboť stavební dozor vykonávala armáda.
Do rozšíření kanálu na konci července 2015 pluly dopoledne lodě průplavem do Středozemního moře, odpoledne pak opačným směrem.
Zdroj: NASA
Do rozšíření kanálu na konci července 2015 pluly dopoledne lodě průplavem do Středozemního moře, odpoledne pak opačným směrem.
Zdroj:
NASA
Stopka supertankerům
Podle expertů přispělo rozšíření Suezského průplavu na dnešních 193 kilometrů k podstatně větší bezpečnosti Sinajského poloostrova. Neměla by se tak opakovat situace z roku 2013, kdy teroristé provedli naštěstí neúspěšný raketový útok na dvě čínské lodě.
Zároveň zůstal kanál zapovězen supertankerům, neboť jeho vodami propluje loď o maximální výšce 68 metrů, šířce 77,5 metru při ponoru do 12,2 metru či 50 metrů při ponoru do 20 metrů, přičemž výtlak lodi nesmí přesáhnout 240 tisíc tun. Na druhou stranu, zatímco ropný byznys nepředstavuje takovou jistotu jako před lety, menší tankery se zkapalněným plynem proplují kanálem bez sebemenších obtíží. Stejně tak tomu mělo být i u kontejnerové lodi Ever Given. Doufejme, že bude platit pravidlo o tom, že chybami se lidé učí.
