Dočkáme se hurikánu Greta?

Globální působnost

Hurikán Dorian, který na počátku září zpustošil Bahamy, je toho důkazem. Přestože jsou hurikány spojovány především s Karibikem a jižními státy USA, působnost tropické cyklony s okem uprostřed je rozsáhlejší. Zatímco ve zmiňovaných oblastech hovoříme o hurikánu, stejný přírodní úkaz nese v Austrálii jméno Willy-willy a jihovýchodní Asii devastují pro změnu tajfuny. Největší mediální proslulosti se těší právě hurikán, údajně pojmenovaný podle mayského boha větru Huracana. Největší rychlost, která byla kdy hurikánu naměřena, přesahovala hranici 300 km/h. Bouře pak získává klasifikaci hurikánu poté, co vítr nabere rychlost nad 120 km/h.

Meteorologové hovoří o čtyřech stadiích: tropická porucha, tropická deprese, tropická bouře a tropická cyklona neboli hurikán. Na základě dosažených rychlostí jsou hurikány řazeny do pěti kategorií. Ne ve všech případech platí přímá úměra mezi rychlostí a napáchanými škodami. Ročně se musí svět vypořádat se zhruba osmi desítkami hurikánů různého stupně ničivosti. Nejčastěji se tak stává v pozdním létě.

Hurikán, nebo také rotující tropická bouře, se skládá z prudkých větrů a oblačné fronty. Nejlépe je paradoxně v okolí „oka“, které se nachází v centru spirály. Součástí hurikánu jsou déšť a vlnobití. Vůbec největší škody způsobuje nárazová vlna, a to zejména v chudých zemích, které nemají dostatečná bezpečnostní opatření. K největší katastrofě z hlediska lidských obětí došlo v roce 1970 v Bangladéši. V důsledku záplav vyvolaných hurikánem tehdy zahynulo přes půl milionu lidí.

Hodně drahý špás

Hurikány mají svá jména. Ještě v první polovině minulého století byly v tomto směru zdrojem inspirace jména neoblíbených politiků. V současnosti se uplatňuje princip, podle kterého jsou hurikány pojmenovány na základě posloupnosti, přičemž rozhoduje počáteční písmeno abecedy. Pro ilustraci, po zatím nejničivějším hurikánu všech dob Katrině přišel na řadu José. Hurikánová komise Světové meteorologické organizace vybírá jména dopředu. Ta po mimořádně devastujících jsou navždy vyřazena. V jakési Hurikánové síni slávy tak skončila Katrina, ale také Irene (2010) či Andrew (1992). Je otázkou, zdali se dočkáme hurikánu Greta.

Hurikány netěší majitele a akcionáře pojišťoven. Například Katrina vyšla finanční ústavy na 40 miliard dolarů. Jednalo se o částku o 35,4 miliardy dolarů vyšší, než představovaly náklady spojené s pojistnou likvidací teroristických útoků na World Trade Centrum z 11. září 2001. Mimochodem, v roce 2005 se hurikánům dařilo mimořádně. Dívčí trio Wilma, Rita a Katrina způsobilo pojišťovnám škody za 61 miliard dolarů.

Trocha statistiky

Podle statistických údajů si největší počet obětí na životech vyžádal Velký hurikán, který běsnil od 10. do 16. října 1780 na karibských ostrovech Martinik, Barbados a Sint Eustatius. Celkem padlo ničivému živlu za oběť 22 000 obyvatel. Kromě toho ovlivnil i průběh války o nezávislost. Anglická válečná flotila totiž přišla kvůli hurikánům o osm z celkového počtu dvanácti lodí. Druhé místo zaujímá hurikán Mitch z roku 1998. Nezkrotný živel si za pole své působnosti vybral Honduras, Nikaraguu, Salvador a Guatemalu. V průběhu hurikánu přišlo o život 14 000 lidí, z toho polovina v Hondurasu. V Nikaragui odhalily záplavy 75 000 nášlapných min, které zůstaly v půdě jako nechtěná památka dob občanské války. Třetí nejničivější hurikán Fifi se přehnal v roce 1974 rovněž přes Honduras, počet obětí 11 000.

Co se napáchaných finančních škod týče, vede Katrina (2005 – 81 miliard dolarů). Následují Andrew (1992 – 26 miliard dolarů) a Wilma (2005 – 20 miliard dolarů). Nejrychlejšími hurikány všech dob jsou Allen (1980) a Camille (1969), které shodně dosáhly úctyhodné rychlosti 304 km/h.

Oteplování bez vlivu

Máme-li věřit výzkumům amerického ústavu, který schraňuje údaje o hurikánech od roku 1851, jejich intenzita přes proklamované globální oteplování nevybočila v posledních desetiletích z průměrů. Podle zprávy Světové meteorologické organizace z roku 2006 je hlavním faktorem ovlivňujícím meziroční kolísání tropických cyklon (hurikánů) fenomén El Niño. Jak se praví dál ve zprávě, s výjimkou severního Atlantiku neexistuje pevný vztah mezi povrchovou teplotou moře a počtem hurikánů. Žádný z nich nemůže být proto dán do souvislosti s oteplením světového oceánu. Jak pak zpráva konstatuje, nárůst škod způsobených následky hurikánu byl v posledních deseti letech zaviněn z větší části nahromaděním populace a pojištěného majetku v pobřežních oblastech. A možná také větší zranitelností moderní společnosti vůči narušení infrastruktury. V souvislosti s výskyty hurikánů, ale i dalších přírodních katastrof se objevují informace o využití počasí pro vojenské účely. Autoři těchto dosud ničím neověřených teorií argumentují výskytem hurikánů v krátkém časovém sledu.