Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: profimedia.cz/redakce playboy
People

Bitva o Anglii: zachráněný svět

Vydáno: 13.07.2020
„Nikdy v historii lidských konfliktů nevděčilo tak mnoho (lidí) tak málu (letcům RAF) za tak mnoho (vítězství v bitvě o Británii).“ Přesně takto zní doplněný citát britského premiéra Winstona Churchilla hodnotící bitvu o Británii, od jejíhož začátku uplynulo 80 let.

Jak se ukázalo v dalším průběhu druhé světové války, rovnala se letecká bitva triumfu mimořádného strategického významu. „Bitva o Británii položila základ celkovému vítězství,“ napsal historik Paul Addison ve své knize The Burning Blue. „Kdyby Anglie Německo neporazila, nedošlo by v květnu 1945 k setkání sovětské armády a západních spojenců na území Německa.“ A jak konstatoval v roce 2010 v rozhovoru pro BBC veterán RAF Tony Iveson: „Pokud jde o nás, zachránili jsme svět.“ Historici pak během desetiletí přinesli fakta spojená s jednou z nejdůležitějších bitev historie.

1| Předvídavý premiér

Letecká Bitva o Anglii začala už v květnu 1940, kdy německá armáda zahájila bleskovou válku proti západní Evropě a během několika týdnů obsadila Belgii, Nizozemsko a Francii. Anglie zůstala v boji proti do té doby neporazitelné armádě osamocena. Během projevu 18. června premiér Winston Churchill pravil: „Skončila bitva o Francii. Čeká nás bitva o Británii.“

Winston Churchill
Autor: BiblioArchives / LibraryArchives CC BY 2.0 Winston Churchill

2| Nechtěný střet

Přes předchozí sérii vítězství, především dobytí Francie, se Hitler válečného střetu s Anglií obával. Byl si totiž dobře vědom toho, že Albion chránil od zbytku kontinentu Lamanšský průliv a královské námořnictvo bylo v lepší kondici než německá Kriegsmarine. Pomatenec s knírkem proto ve skrytu duše doufal, že Anglie uzná „beznadějnou situaci“ a přistoupí na vyjednávání zprostředkované Itálií. Kromě toho variantě příměří s vcelku velkorysými podmínkami byli nakloněni někteří vysoce postavení politici včetně lorda Halifaxe. Premiér Winston Churchill byl však kategoricky proti a odmítl byť náznak vyjednávání o mírové smlouvě. Hitlerovi nezbylo nic jiného než schválit plány operace Sea Lion (Lvoun). Bitva o Británii byla zahájena 10. července 1940.  

3| První letecká bitva

Německý plán invaze do Velké Británie vycházel z ovládnutí vzdušného prostoru, likvidace letišť a strojového parku. Poté měla následovat pozemní operace. Hlavní roli sehráli piloti a letouny. Zatímco Německo vsadilo na střemhlavé bombardéry Junkers Ju-87, dvoumístné stíhačky Messerschmitt Bf 110 a jednomístné Messerschmitt Bf109, ležela na anglické straně tíha bojů na stíhacích pilotech a jednomístných letounech Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Velitel Luftwaffe, hvězdný pilot první světové války Hermann Göring, očekával rychlý konec, nakonec pro Anglii vítězná bitva se však protáhla na tři a půl měsíce. Německo ztratilo přes 1700 letadel, britské ztráty byly poloviční.

Na anglické straně ležela tíha bojů na stíhacích pilotech a jednomístných letounech Hawker Hurricane (na fotce) a Supermarine Spitfire.
Autor: IWM Na anglické straně ležela tíha bojů na stíhacích pilotech a jednomístných letounech Hawker Hurricane (na fotce) a Supermarine Spitfire.

4| Ve znamení radaru

Výraznou početní převahu Luftwaffe do značné míry eliminoval radio direction finding známý pod názvem radar. Technologie byla vyvinuta ve 30. letech a Britové obsypali radary prozíravě celé pobřeží. Stanice zvané Chain Home byly sice z dnešního hlediska primitivní, přesto Němce připravily o to nejdůležitější v podobě momentu překvapení.

5| Mezinárodní společenství

Z celkového počtu asi 2900 pilotů bojujících v řadách RAF se 2424 rekrutovalo z řad Britů. Zbytek tvořili piloti zemí Commonwealthu – Kanada (90), Austrálie (21), Nový Zéland (103), JAR (2). Podstatnou roli pak sehráli rovněž letci z Polska (141), Československa (86) a Belgie (29). V řadách RAF válčilo rovněž sedm pilotů USA v čele s Billym Fiskem (1911–1940), devětadvacetiletým olympijským vítězem v závodech bobů z her ve Svatém Mořici (1928) a Lake Placid (1932). Polská 303. stíhací peruť sestřelila rekordní počet 126 německých letadel, mezi jednotlivci byl se 17 sestřely nejúspěšnější český stíhač Josef František (1914–1940). Největší početní ztráty z řad spojeneckých pilotů zaznamenala podle serveru tweweek.co.uk Anglie (452), následují Polsko (29), Kanada (20), Nový Zéland (14), Austrálie (14), Kanada (20), Československo (8), Belgie (6).

Do bojů se zapojilo i 86 československých letců v rámci vlastní 310 stíhací perutě RAF.
Autor: IWM Do bojů se zapojilo i 86 československých letců v rámci vlastní 310 stíhací perutě RAF.

6| Lidský deficit

S postupem času rostla na obou stranách únava a projevoval se nedostatek kvalifikovaných pilotů. Zatímco motivace německých vojenských letců zvyklých na rychlá a snadná vítězství upadala, takže se do hry vrátil amfetamin, museli piloti RAF vystačit s několika hodinami spánku denně. Velení Royal Air Force reagovalo na kritickou situaci zkrácením doby výcviku nových pilotů z šesti měsíců na dva týdny. Někteří letci byli nasazováni do bojů po pouhých devíti hodinách výcviku.

7| Zachránce Buckinghamského paláce

Dne 15. září 1940 registroval seržant RAF Ray Holmes (1914–2005) německý bombardovací letoun Dornier mířící k Buckinghamskému paláci. Ačkoli neměl žádné střelivo, rozhodl se pro akci v podobě navedení svého stroje Hawker Hurricane na zadní část dornieru. Útok se zdařil, bombardovací letoun havaroval poblíž stanice metra Victoria. Celý příběh byl nafilmován, Ray Holmes nakonec zázrakem přežil a získal právem statut hrdiny.

Bombardér Dornier Do 17 sražený stíhacím letounem pilotovaným Rayem Holmesem dopadl nedaleko londýnského nádraží Victoria.
Autor: Royal Observer Corps Bombardér Dornier Do 17 sražený stíhacím letounem pilotovaným Rayem Holmesem dopadl nedaleko londýnského nádraží Victoria.

8| V hlavní roli Hawker Hurricane 

Přestože především díky médiím byl jako vítěz bitvy o Británii prezentován stíhací letoun Supermarine Spitfire, realita je jiná. Převážnou část, zhruba dvě třetiny leteckého parku totiž tvořily na první pohled zastaralé, nemotorné, leč velmi odolné a snadno ovladatelné stíhačky Hawker Hurricane. Vzhledem k tomu, že oba letouny byly osazeny stejnou výzbrojí, je větší podíl hurricanu na konečném vítězství nezpochybnitelný.

9| Osudová chyba

V první fázi bitvy o Británii se Luftwaffe zaměřila především na průmyslové a vojenské cíle, mimořádnou pozornost věnovali němečtí plánovači především devastaci letišť. K změně strategie došlo poté, co v noci 25. srpna 1940 bombardovalo RAF Berlín. Ač byly následky zanedbatelné, útok rozběsnil Hitlera natolik, že nařídil odvetné akce proti anglickým městům. Jak se ukázalo, Hitlerovo rozhodnutí Britům v konečném důsledku pomohlo. Zatímco totiž civilní obyvatelstvo Londýna a dalších měst strádalo, RAF obnovilo funkčnost většiny letišť a hlavně doplnilo početní stavy pilotů. Když pak přišel maršál Göring 15. září s masivním bombardováním s cílem vtáhnout RAF do rozhodujícího střetu, ztratila Luftwaffe během jediného dne 60 letadel. Za krátký čas byla operace Sea Lion ukončena.

Civilní obyvatelstvo Londýna a dalších měst německými nálety strádalo, Královské letectvo ale dokázalo obnovit funkčnost většiny letišť a doplnilo početní stavy pilotů.
Autor: Nara Civilní obyvatelstvo Londýna a dalších měst německými nálety strádalo, Královské letectvo ale dokázalo obnovit funkčnost většiny letišť a doplnilo početní stavy pilotů.

10| Pokračující bombardování

Přestože se bitva o Británii rovnala první velké německé porážce mimořádného významu, koncem operace Lvoun utrpení anglických měst neskončilo. Nadále pokračovalo jejich noční bombardování s cílem zlomit nezdolného britského ducha. Do května 1941 padlo za oběť bombardování 40 000 lidí.

Související témata: bitva o Británii , válka , 2 světová válka , druhá světová válka , RAF