7 historických postav splňujících definici psychopata

1. Vlad III. Dracula 1431–1477, Rumunsko Rumunského psychopata proslavil především román Drakula irského spisovatele Brama Stokera. Část dětství prožil Vlad se svým bratrem na tureckém dvoře, jednalo se o naplnění dohody mezi tureckým sultánem Muradem II. a jejich otcem. Vedle bratrovy smrti byl svědkem mučení a zabíjení vězňů. Valašským králem se stal jako ochránce křesťanství v roce 1456. Vládl velmi krvavě a originálně. Počet chudých v zemi snižoval pozváním žebráků na hostinu a jejich následným upálením. Obohatil rovněž dějiny mučení – odsouzenci byl zaveden do konečníku špičatý kůl, který byl poté vztyčen, aby pomalu pronikal jeho tělem.
   

   Vlad III. Dracula

   

   Vlad III. Dracula
2. Tomás de Torquemada 1420–1498, Španělsko Dominikánský mnich, zpovědník Isabely I. Kastilské a hlavně první velký inkvizitor. Podstatu jeho činnosti vystihuje nejlépe pracovní jméno Kladivo na kacíře, přičemž největší pozornosti vrchního strážce katolické víry se těšili muslimové a Židé. Celoživotní nadšený stoupenec Ediktu o vyhnání, na jehož základě v roce 1492, tedy šest let před jeho smrtí, došlo k vyhnání Židů ze Španělska. Počet jeho obětí se odhaduje na 2000, přiznání si vynucoval brutálním mučením.
   

   Tomás de Torquemada

   

   Tomás de Torquemada
3. Leopold II. Belgický 1835–1909, Belgie Během čtyřiceti let Leopoldovy vlády (1865–1909) jeho země ekonomicky posílila, král Belgie a majitel ovládající na suroviny bohatý Svobodný stát Kongo, „přispěl“ k prosperitě mimo jiné podílem na smrti až 10 milionů lidí. Traduje se, že kromě brutálního potlačení byť sebemenšího náznaku odporu vymyslel král neobyčejný způsob, jak zefektivnit produktivitu práce. Každý z otrocky pracujících měl surovinou kvótu na kaučuk, zlato a slonovinu. Neplničům plánu byly usekávány končetiny. Vzhledem k nezbytnosti pracovní síly se staly později amputace věcí rodinných příslušníků. Začínalo se rodiči, pak přišly na řadu manželky. Děti zůstávaly vzhledem k perspektivě následného pracovního využití ušetřeny.
   

   Leopold II. Belgický

   

   Leopold II. Belgický
4. Lavrentij Pavlovič Berija 1899–1953, SSSR Gruzínec fungoval jako hlavní vykonavatel špinavé práce pro svého krajana Džugašviliho známého jako Stalin, který Beriju nazýval „naším Himmlerem“. Během působení na postech lidového komisaře vnitra, šéfa nechvalně proslulé NKVD a ministra vnitra, proslul maršál SSSR nesmírnou krutostí. Spravoval gulagy neboli sovětské koncentráky a stal se přímým vykonatelem katyňského masakru. Stalinův bonmot: „Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém,“ dovedl k dokonalosti. Kromě toho se vyžíval v sexuálním násilí na mladých dívkách.
   

   Lavrentij Pavlovič Berija

   

   Lavrentij Pavlovič Berija
5. Heinrich Himmler 1900–1945, Německo Syn rigidního katolického učitele byl velmistrem kumulace funkcí, když působil jako říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Waffen SS, říšský ministr vnitra, zakladatel a správce koncentračních táborů. Jeden z hlavních architektů holocaustu. Na kontě má nejméně 11 milionů obětí. Himmlerova zvrhlost dosáhla takové míry, že svůj dům vybavil předměty vyrobenými z ostatků zplynovaných obětí.
   

   Heinrich Himmler

   

   Heinrich Himmler
6. Josef Mengele 1911–1979, Německo Anděl smrti, jak byl lékař a sadistický vrah v jedné osobě nazýván, poslal od května 1943 během dvou let do plynových komor vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau přes 400 000 převážně židovských obětí. Proslul nelidskými „výzkumy“ s cílem zvýšit porodnost německých žen prostřednictvím dvojčat. Objekty jeho „bádání“ byly děti romského a židovského původu, kterým mimo jiné sešíval tepny. Naléváním chemického roztoku do očí experimentoval s možnou změnou barvy. Vysoce inteligentní zrůda první kategorie.
   

   Josef Mengele

   

   Josef Mengele
7. Pol Pot 1925–1998, Kambodža Komunista a člen Marxistického kroužku v Paříži, za kterým stojí přes dva miliony mrtvých krajanů. Může se rovněž „pochlubit“ tím, že za jeho vlády (1975–1979) polovina obyvatel země hladověla. Stalo se tak kvůli Pol Potově šílenému nápadu přeskočit z feudalismu rovnou do komunismu. Základem byla likvidace měst coby „semenišť kapitalismu,“ obyvatelé měst byli násilně přesídleni na venkov, případně do džungle. Nastal konec peněz, obchodu, rybolovu, sbíraní spadlých plodů ze země. Manželství uzavírala strana, která rovněž určovala dobu nezbytnou k „výrobě“ dětí. Zbylý čas lid oděný do černých uniforem pracoval na polích. Kdo se nepodřídil, musel počítat s koncem v podobě zastřelení, setnutí mačetou, ušlapáním slony, ubití kyji či motykami, případně umučením k smrti.
   

   Pol Pot

   

   Pol Pot

(Text Psychopati: co jsou zač a kde se berou, čtěte v srpnovém čísle Playboye)