Veronika Basileiou: „Utrpení za to stálo...“
Playboy: Dočetl jsem se, že jste bojovala o titul Playmate v Řecku, teď se vám to povedlo v Česku.
Takže se dá říct, že se Playboy stal součástí vašeho života...
Veronika: Určitě. Začalo to víceméně náhodou, v řecké televizi šla reklama o castingu na Playmate.
Tak jsem se přihlásila, o mém vztahu k Playboyi vypovídá i skutečnost, že jsem kvůli tomu získala i řecké
příjmení. Nakonec jsem postoupila do dvanáctičlenného finále, vítězství mi ale uniklo.
Playboy: Pak přišla nabídka českého Playboye...
Veronika: Přesně tak. V Česku jsem ale nemusela chodit na casting, jednoho dne zazvonil mobil s tím,
jestli bych nechtěla fotit pro Playboy. Okamžitě jsem na to kývla, focení aktů mě totiž bere mnohem víc
než například móda. A Playboy je prostě Playboy.
Playboy: Přes své mládí toho máte za sebou v modelingu hodně. Lišilo se focení pro Playboy něčím od
vaší předchozí práce?
Veronika: Bylo to hodně náročné. Vzhledem ke koronaviru jsme byli v časovém presu, veškeré focení
se muselo stihnout na jeden zátah. Docela mě to semlelo.
Playboy: Až tak...
Veronika: Po fyzické stránce jsem si hrábla na dno. Naštěstí fotila Alžběta Jungrová, absolutní perfekcionistka,
která má všechno připravené do posledního detailu. Pracovalo se osm hodin bez pauzy, chtěli jsme v maximální
možné míře využít sluníčka. Nejnáročnější focení mojí dosavadní kariéry, ale konečný výsledek vynuloval
veškerá úskalí a překonal i hodně odvážné původní představy. Řekla jsem si něco ve smyslu: Děvče, to utrpení
za to stálo…
Playboy: Považujete se za cílevědomého člověka, který si vytyčí nějakou metu a jde za ní, nebo věříte
na osud s tím, že co se má stát, se prostě stane?
Veronika: Když si jednou vezmu něco do hlavy, jdu za tím a nenechám se hned tak odradit. Na druhou
stranu, nemám problém přiznat, že můj nápad nebyl až tak geniální, jak se mohlo na první pohled zdát,
a změnit směr. A každý, kdo by mi chtěl ublížit, musí vědět, že tvrdě narazí. Většinou řeším křivdu hned,
zároveň si ale umím počkat na správný okamžik. Vycházím z toho, že když se k někomu chován slušně, měl
by se dotyčný chovat stejně slušně ke mně. Na karmu nevěřím.
Playboy: Umíte odpouštět?
Veronika: Po čase, někdy a někomu ano.
Playboy: Na druhou stranu, osud přeje připraveným, jak se udržujete ve formě?
Veronika: Naštěstí mám neskutečné spalování, takže mi stačí držet pár dní dietu a všechno navíc jde
dolů, během několika návštěv ve fitku pak tělo zpevním. V mezidobí si dopřávám, právě včera jsem měla
bůček na grilu.
Playboy: Píšete, že kromě wellness a relaxu milujete práci na zahradě. To jako jezdíte se sekačkou
nebo plejete záhonky, sázíte stromky?
Veronika: Dělám všechno. Nejdřív uklízím po psech, pak vezmu sekačku a posekám trávník. Mezitím přemýšlím,
co by se dalo na zahradě ještě vylepšit. Ráda pořádám párty, jezdí ke mně na grilování holky. Někdy svěřím
posekání zahrady někomu jinému, ale nakonec si při pečlivé kontrole najdu důvod, že to stejně není podle
mých představ. Do toho každý rok něco vymýšlím, doma jsou ze mě na prášky.
Playboy: A do toho vám pobíhají po zahradě psi. Jak vás napadla zrovna kombinace anglického a francouzského
buldočka?
Veronika: Mám ráda psy s placatými čumáky. Ale nemusím „papírové“, možná jsem měla smůlu, ale pořád
s nimi byl nějaký problém. Teď mám dvě fenky – Rozárku a Agnes, jsou jako sestry.
Playboy: V časech, kdy to ještě šlo, jste si ráda skočila s přáteli na skleničku do baru. Máte oblíbený
drink a bar?
Veronika: Z drinků Aperol Spritz a Mojito. Mám ráda každý bar, ve kterém hrajou dobrou muziku. Miluju
devadesátky.
Playboy: Co teď jako česká Playmate chystáte?
Veronika: V červnu odjíždím do Řecka, kde mám spoustu focení. Bude to asi na delší dobu. Pak se uvidí.
Ale toho, že bych neměla co na práci, se fakt nebojím.