Pavlína Pořízková: „Nejlepší sex života mám teď“
Jak zatím trávíte letošní léto?
Pavlína Pořízková: Letošní léto je úplně senzační. Dost možná je to nejlepší léto mého života,
což je docela cool, když je vám padesát devět. (směje se) Zrovna jsem se vrátila z dovolené v
Itálii, jsem zpátky ve svém domě, vybalila jsem a pustila jsem se do psaní. A vůbec se vracím do práce.
Zatím je všechno skvělé, ale máme za sebou teprve polovinu léta (hovoříme spolu na konci července,
pozn. red.).
Co píšete, další knihu?
Pavlína Pořízková: Nejsem si ještě úplně jistá. Mám nějaké nápady na třetí knihu, taky píšu články,
s mým přítelem pracujeme na scénáři… Mám teď rozděláno celkem dost věcí. Problém je, že mám jen jeden
čas.
Jak vzpomínáte na svoje první módní focení?
Pavlína Pořízková: Vypůjčila jsem si od sebe tento příběh do svého románu Léto modelky – bylo
to focení pro časopis se svatebními šaty. Paradoxní je, že mi tehdy bylo teprve patnáct. A rovnou jsem
fotila svatební šaty! Dokonce hned několikery, ještě s jedním francouzským modelem. Byla jsem z toho dost
vykulená a celkem vystrašená, všechno mě hodně lekalo. Ale nakonec to dopadlo, myslím, dobře. Byla byla
jsem tenkrát hodně tvárná. Kam mě postavili, tam jsem stála, můj názor na věc byl nulový. Prostě tady
se postav a předstírej, že si bereš tohohle nádherného francouzského kluka. Což bylo, po pravdě řečeno,
dost snadné. (směje se) Až mnohem později jsem si uvědomila, jak to vlastně celé bylo nemístné.
V patnácti předvádět svatební šaty, a to hned na prvním focení? Dneska by to bylo možná trochu…
…nelegální?
Pavlína Pořízková: Ano, skoro ano. (směje se)
Byla jste u toho, když se z modelek, což byly do té doby vesměs bezejmenné krásky, začaly v 80.
letech stávat hvězdy, supermodelky. Jak se to podle vás stalo?
Pavlína Pořízková: To je pro moji maličkost přece jen asi trochu velká otázka. Bylo to prostě
tou dobou, osmdesátky… Nevím, jestli jste tou dobou už byl na světě...
Ano, pochopitelně!
Pavlína Pořízková: Byla to zkrátka doba, která by se dala definovat slovem „more“ (anglicky
více, pozn. red.). Všechno bylo velké, obrovské. Jistě, už předtím byly topmodelky. Byla tu Twiggy
nebo Suzzi Pregger a spousta dalších slavných dívek, které zdobily obálky časopisů a měly smlouvy s kosmetickými
firmami. Ale najednou, někdy v době, kdy jsem se v modelingu začala pohybovat já, se těm nejslavnějším
začalo říkat supermodelky. Protože všechno bylo super (ve smyslu „nadměrné“). Naše ramenní vycpávky byly
super, naše pasy byly super, naše výška byla super, celá ekonomika byla super. Ve společnosti se prostě
tehdy nosilo takové velikášství a megalomanství. A dotklo se to i světa modelingu. Měla jsem velkou kliku,
že jsem se s tím tehdy mohla svézt.
Celý rozhovor si můžete přečíst pouze v magazínu Playboy 09/2024 – k zakoupení níže.