Pagani Utopia: utopie se stává skutečností
Dlouhých jedenáct let vařila automobilka Pagani nejrůznější variace jednoho a téhož základu – modelu
Huayra. Ten se představil na sklonku roku 2011 coby kupé, následoval otevřený roadster, a jak už
to u Pagani chodí, od obou vznikla celá řada exkluzivních limitovaných sérií. Tou poslední byla pětikusová
edice prodloužené Huayry Codalunga, o níž už teď můžeme s jistotou říct, že byla současně rozlučkovým
počinem.
V italské Modeně se totiž právě začíná psát třetí kapitola Pagani Automobili S.p.A, vysoce exkluzivní manufaktury argentinského rodáka Horacia Paganiho.
Ambiciózní konstruktér si splnil celoživotní sen v roce 1992 uvedením po všech stránkách výjimečné zondy,
s huayrou nezpochybnitelně upevnil svou pozici ve světě nejrychlejších a nejdražších vozů planety a nejnovější
utopia je pak jasným důkazem, že Pagani a jeho múzy jsou v životní formě.
Něco tak ohromujícího jako utopia pochopitelně nevzniklo přes noc. Automobilka nechává nahlédnout do svého
zákulisí a prozrazuje, co obnášel projekt s interním označením C10: více než 4000 výkresů, deset modelů,
jeden model v životní velikosti pro aerodynamické zkoušky a další dva pro finalizaci designu, osm kompletních
prototypů a šest let dřiny týmu 180 zaměstnanců.
S prvním modelem Zonda konstruktér ukázal, že dokáže postavit natolik výjimečné a skvěle fungující auto, že se prosadí i v nabité konkurenci etablovaných výrobců. Následující huayra již měla cestičku prošlapanou, ale musela nabídnout něco víc. Ke slovu přišly kosmické materiály, jako karbon-titan, a aktivní aerodynamika. Cíl pro třetí dějství? Tím se na základě přání nejvěrnějších zákazníků stala trojice stěžejních vlastností: jednoduchost, lehkost, potěšení z jízdy. Paganimu jako by jeho věrní mluvili z duše, takže od začátku nebylo pochyb o tom, že nový vůz vznikne v přímém rozporu se současným trendem složité elektrifikace a těžkých baterek. K výběru jména Utopia pak zbýval už jen krůček...
Každý, kdo alespoň jedním okem sleduje dění v hypersportovní lize, dobře ví, že díla Horacia Paganiho
vynikají vysokou estetickou hodnotou. Funkčnost každé sebemenší součástky je pro autora stejně zásadní
jako její design. Na vozech Pagani proto nenajdete nic, co by jen jednoduše plnilo svou úlohu. Každý šroubek,
ovladač nebo krytka má nápad, styl a vypadá jedinečně. Zatímco u předchozích modelů mohla tato snaha o
originalitu každým coulem vyznít snad až příliš výstředně, utopia jako celek působí velmi kompaktně, elegantně
a nekomplikovaně. Jestliže u zondy a huayry nebyla krása tím nejvýstižnějším popisem, utopia je nádherné
nadčasové auto s dokonale vyváženými proporcemi a úchvatným profilem závodního vozu. Na karoserii najdeme
minimum aerodynamických prvků, potřebný přítlak zajišťuje samotný tvar auta a pečlivě zakrytovaného podvozku.
Když už se designéři rozhodli pro nějaký ozdobný prvek, nechali se inspirovat italskými výrobky z 50.
let minulého století, jako jsou skútry Vespa nebo čluny Riva. Tyto retro motivy se pak snoubí s ryzí modernou
například v podobě karbonových turbín odvádějících horký vzduch od brzd.
Perfektně vyváženou souhru trendů minulosti a budoucnosti najdeme i v interiéru, pochopitelně dvoumístném a náležitě luxusním. Zatímco konkurence do aut sází jeden displej vedle druhého a ohromné množství palubních funkcí sdružuje do jejich přehuštěných menu, Pagani opět naslouchal přáním svých zákazníků a pojal kokpit utopie v tradičním a střídmém duchu. Jedinou obrazovkou je tak palubní počítač na obvyklém místě mezi dvěma krásnými analogovými přístroji. Uprostřed nízké palubní desky pak místo módního tabletu trůní fascinující sestava retro budíků a spínačů doplněných o další analogové ovladače na středovém tunelu mezi sedadly.
Celý článek si můžete přečíst pouze v magazínu Playboy 01/2023 – k zakoupení níže.