Marche, skrytý drahokam aneb Toskánsko bez davů
Italové tuhle část své země milují, turisté ji zatím teprve objevují. Což má své výhody.
Toužíte-li navštívit autentickou Itálii s toskánským šarmem, ale bez nabitých pláží a proudících davů během sezony, pak je tu Marche (čti Marke) přesně pro vás. Překrásný pruh země pokrývající zhruba 170 km dlouhý pás podél Jaderského moře, oddělený od sousedního Toskánska a Umbrie přírodní bariérou horského pásma Apenin, s nejvyšším vrcholem Monte Vettore šplhajícím až do dvouapůltisícových výšek, v němž se mísí esence všech dvaceti regionů celé Itálie.
Každá z pěti provincií – Ascoli Piceno, Macerata, Fermo, Ancona a Pesaro-Urbino – vyzařuje jedinečnou kulturu, vycházející z tradic i bohaté historie kraje, kde se mísily vlivy Řeků i Římanů, Langobardů, Byzantinců i Franků. Kdysi totiž tvořilo území Marche (hraniční oblast) předěl mezi oblastí vlivu římsko-německého císaře a papežským majetkem, odtud název kraje. Poloha ve středu poloostrova mu vynesla přezdívku srdce Itálie. Což z něho činí i vstupní bránu do dalších italských destinací. Není tedy divu, že pro Italy je návštěva Marche doslova srdeční záležitostí, zvlášť když moc dobře vědí, jak zajímavý mix dojmů, zážitků a chutí umí tato nenápadná část střední Itálie namíchat.
Podceňované, ale stále atraktivnější
Středověké usedlosti jako svědkové dávných časů, dnes většinou luxusně zrekonstruované a sloužící novým účelům, stezky lemované cypřiši, daleké výhledy do dramatické krajiny, krásná jídla a ikonická vína v podobě Brunella, Vina Nobile di Montepulciano či Chianti... to je Toskánsko.
Hodně se o něm mluví, zatímco o Marche nikoli. A Marche dlouho trpělo slávou svého západního souseda.
Jedním z hlavních turistických magnetů Toskánska je krajina. Ta má ovšem v Marche podobný ráz. Od středomořské
flóry přes zvlněný reliéf se starověkými městy a vesnicemi roztroušenými na vršcích i v údolích, které
skrývají mnohé poklady svědčící o kultuře místních obyvatel dávných věků, po pásma lesů a hor, v Marche
dokonce vyšších. Po přírodních krásách je dalším hlavním lákadlem renesance. A hned po ní víno.
Pokud jde o renesanční a další architektonické skvosty, samozřejmě Toskánsko má Florencii... Ale Marche
zase Urbino. Rodiště jednoho z největších umělců, Raffaela, další z kolébek renesance. Jeho stavby v 15.
století zásluhou rodiny Montefeltro, zejména vojáka a učence Federika, poutaly pozornost celé Itálie a
historické jádro města je nyní součástí nejvzácnějšího světového dědictví.
A také Anconu, jeden z největších přístavů na březích Jaderského moře se slavným Trajánovým obloukem, katedrálou San Ciriaco a řadou dalších památek. Nedaleké, jižněji položené Loreto, druhé nejnavštěvovanější poutní místo v Itálii hned po Římu, v jehož bazilice můžou návštěvníci spatřit Svatou chýši, údajně dům Panny Marie. Anebo okouzlující městečko Ascoli Piceno, dříve se stovkami věží, z nichž dnes zbyla zhruba padesátka, ale stále je to dost, historickým starým městem a překrásným náměstím uprostřed hradeb. Co město, obec, historická vesnička, to další poklady svědčící o zdejší mimořádné historii.
A co víc, oproti rušnému Římu či Florencii, kde na některých místech prakticky není k hnutí, si turisté při toulkách historickými uličkami zdejších měst můžou připadat téměř ztraceni. Některé památky, když se to povede, má člověk zejména mimo hlavní sezonu téměř sám pro sebe.
Celý článek si můžete přečíst pouze ve vydání Playboy magazínu 03/2024 – k zakoupení níže.