Lži, sex & prachy

Prostituce a politika jsou po tisíciletí nerozlučně propojena. i autor: Profimedia

Prostituce je často označována za nejstarší řemeslo na světě. Nejsem si tím zcela jist. Mám totiž za to, že nejstarším řemeslem je politika. Nicméně obě řemesla jsou po tisíciletí nerozlučně propojena, protože prostituci je v každé době možné provozovat pouze v právním rámci, který určují politici, ať už je to babylonský král Chammurabi v osmnáctém století před naším letopočtem, anebo česká dolní komora v roce 2024. Ostatně, byl to jeden z nejznámějších politiků v dějinách, americký prezident Ronald Reagan, který řekl: „Politika je údajně druhé nejstarší řemeslo na světě. Občas si uvědomuji, že se v mnohém podobá tomu prvnímu.“

Autor: Vlado Olexa

Řeknete si možná, že nejstarší profesí byl lov a sběr. Jenže to nebyla profese, to byl boj o přežití. Lovkyně a sběračka nepotřebovala „prodávat sexuální služby“, protože to byla šikovná děvčica, která si nasbírala, co potřebovala, a vesele souložila s kterýmkoli lovcem skupiny, protože tak to zkrátka v té době chodilo. Naopak líný nebo neschopný lovec a sběrač se nedokázal uživit sám, tak začal ostatním radit – za nějaké ovoce a kousek mamuta. A zrodil se politik. Politika i prostituce se tudíž objevují u všech nejstarších civilizací, ve kterých existoval jakýkoli obchod a alespoň základní infrastruktura. A propojení s politikou na sebe nenechalo dlouho čekat. Rozsah a detailní popis dědických práv žen, které se živily prostitucí, v zákoníku babylonského krále Chammurabiho jasně potvrzuje, že prostituce byla v Babylonu běžná a naprosto tolerovaná. Rozkvět zažila v období antiky. Už v té době existovaly výrazně odlišené úrovně sexuálních služeb. Na nejnižší úrovni se pohybovaly pornai, sexuální otrokyně, které také od 6. století př. n. l. pracovaly v nově založených a státem podporovaných nevěstincích. Na vyšší úrovni nabízely své služby pouliční prostitutky, které byly většinou svobodnými občankami. A nejvyšší úroveň, něco jako dnešní špičkové eskortní společnice, představovaly hetéry, které patřily mezi nejvzdělanější vrstvu společnosti a poskytovaly kombinaci sexuálních, uměleckých, kulturních a intelektuálních zážitků. Prostituce byla legální ve starém Řecku i v Římě, jak dokazuje množství nevěstinců, jejichž trosky se dodnes zachovaly. Jinak docela sofistikovaný právní systém používal nucenou prostituci jako jeden z významných trestů pro usvědčené kriminálnice.

Holandský model, dokonale fungující v Amsterodamu, přistupuje k prostituci naprosto střízlivě a pragmaticky. i autor: Profimedia

Pro pány i dámy

Konec římského impéria proměnil prostituci v čistě transakční záležitost. Zároveň ukázal, do jaké míry je římskokatolická církev pokrytecká – považovala totiž všechny formy nemanželské (a často i manželské) sexuální činnosti za naprosto hříšné, avšak prostituci tolerovala. Proč? Protože ve středověku provozovali nevěstince často právě vysocí církevní činitelé. Odhaduje se také, že příslušníci kléru tvořili kolem dvaceti procent klientely ve středověké Evropě. Podobně pokrytečtí byli i následovníci proroka Mohameda, kteří prohlásili prostituci za hřích, nezakázali však obchod se sexuálními otrokyněmi, které musely prostituovat v jejich harémech. Ze strnulé a zkostnatělé sexuality nás – podobně jako v jiných oblastech – zachránila až renesance a země jižní Evropy, především Itálie, a v Itálii zejména Benátky. Právě do Benátek vyrážely četné výpravy šlechticů, aby v němém šoku objevovali nestoudnost italských kurtizán. Bohužel nekonečně prudérní protestantství potlačilo probouzející se projevy sexuální svobody a otevřenosti a podařilo se mu do značné míry ovlivnit i zákony v mnoha zemích světa. V dnešní době je prostituce považována za součást sexuálního průmyslu spolu s pornografií a striptýzem. Právní rámec, ve kterém se prostituce pohybuje, je v každé zemi (někdy i v různých částech jedné země) odlišný. Někde je prostituce postihována jako zločin, jinde jako přestupek. Někde je dekriminalizována, jinde je naopak legální, ale neregulovaná. A jinde zase regulovaná. Zajímavý je tzv. severský model právní úpravy, který dekriminalizuje akt nabídky či prodeje sexuálních služeb, ale naopak činí nelegálním akt nákupu těchto služeb. Tento přístup (podle mě scestný) přijaly země jako Švédsko, Francie, Norsko, Kanada, Severní Irsko či Island. Jinými slovy, když vás v Reykjavíku budou půl hodiny na hlavní ulici svými nabídkami obtěžovat tři kníraté prostitutky, bude to v pořádku, ale ve chvíli, kdy nakonec jedné kývnete, že jo, abyste se jich zbavil, překračujete zákon. Ten totiž vychází z radikálního feminismu, který chápe prostituci jako násilí mužů na ženách, a tudíž kriminalizuje poptávku čili každého zákazníka. Odlišný je holandský model, dokonale fungující v Amsterodamu, který přistupuje k prostituci naprosto střízlivě a pragmaticky. Holandská legislativa se snaží v první řadě zlepšit postavení a pracovní podmínky sexuálních pracovnic a pracovníků. (Ano, pracovníků! Na ty onen zuřivě feministický severský model nemyslí, protože za chlípná a nadržená zvířata považuje pouze muže. Mám kamaráda v rakouských Korutanech, který tam provozuje tři luxusní pánské nevěstince pouze pro bohatou dámskou klientelu. Kam by ho asi zařadili ve Švédsku?)
Celý rozhovor si můžete přečíst pouze ve vydání Playboy magazínu 1/2025 – k zakoupení níže.

tištěný magazín digitální verze