návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: profimedia.cz
Lifestyle

Lenošení je dřina

Vydáno: 25.05.2021
Winston Churchill pravil, že pokud chceme na světě vyniknout, musíme pracovat, zatímco ostatní se baví. Na druhou stranu, nic se nemá přehánět, protože všeho moc, tedy i práce, škodí. Jako častá diagnóza se tak jeví neschopnost vypnout sám sebe.

Přitom léčba není v takovém případě vůbec jednoduchá. Pro muže je totiž v životě zásadní najít a následovat své životní poslání. Pokud tomu tak není, nejsme zcela šťastni. A proto se nám tak těžce lenoší v okamžiku, kdy víme, že před námi stojí výzva.

Syndrom vysazení

Jak ukazuje praxe, umění lenošit není ani zdaleka dáno všem. Odborníci na lidskou psychiku se shodují v tom, že aktivní člověk se nenaučí plnohodnotně zahálet nikdy, případné pokusy bývají kontraproduktivní. Podobný typ člověka je totiž výkonový, pracuje v tvarech. V okamžiku, kdy jeden dokončí, několik dalších mu startuje v hlavě. Zatímco u drog přichází lidově řečeno absťák, v tomto případě se musí člověk srovnat se syndromem z vysazení. Navíc lenoši byli historicky ukazováni vždy ve špatném světle, stačí vzpomenout na hloupého Honzu, který část pohádky proležel za pecí. Proto, když dospějeme a jsme úspěšní, máme nutkání se lenošení vyhýbat, neboť rozhodně netoužíme po tom, aby se na nás společnost dívala jako na neúspěšné. Co se pak případného lenošení z hlediska fungování našeho těla a nervového systému týče, je zřejmé, že jsme obětí vlastního „přestimulování“.

Technika v roli sluhy

Proto je nezbytné zavrhnout teorie o odvykacích kúrách, například v podobě likvidace veškerých zlodějů času, tedy vymožeností moderních technologií. Spíš než vyhodit mobil nebo počítač a pak šílet z toho, že jsme bez nich jako bez ruky, není od věci zamyslet se nad tím, zdali skutečně potřebujeme k práci a přežití poslední mobil nebo tablet a nevystačíme si s tím, co máme a co nám věrně sloužilo. Veškerá technika by v našem životě zároveň neměla překročit roli sluhy, který je nezbytný k zajištění obživy. V okamžiku, kdy přestane za tímto účelem sloužit, je třeba sluhu odložit. Třeba jako lopatu nebo klíčky od náklaďáku.  

S originálním náznakem řešení přišel už v 90. letech minulého století guru prokrastinace (schopnost zahálet efektivně) americký filozof a profesor Stanfordské univerzity John Perry. Přestože svět ještě nebyl ani zdaleka tak zaplaven moderní technikou jako dnes, počítače a e-maily hrály v našich životech už tenkrát podstatnou roli. Profesor Perry z pozice mistra strukturované zahálky přiznal, že sice zatím nepřišel na žádnou metodu, jak se s nebezpečím internetu vypořádat, nicméně alespoň poradil, že nejvhodnější bude připojit se na internet v okamžiku, kdy existuje maximální pravděpodobnost toho, že člověk bude každou chvilku vyrušen nebo dostane hlad.

Otázka, zdali je jednodušší udělat z lenocha pracovitého člověka, nebo z pracovitého člověka lenocha, nezná odpověď. Možným řešením je odchod z pozice na jiný, méně náročný post. Například tak, jako to učinil v roce 2008 Bill Gates, který se rozhodl věnovat Microsoftu pouze jeden den v týdnu.

DOPORUČENÁ ČETBA

Ulrich Schnabel:
Umění zahálky aneb Rozkoš z nicnedělání

Dílo německého autora s výstižným názvem charakterizuje vydavatel jako manuál záchrany všech přepracovaných, přegooglovaných, přefacebookovaných, přecomputerovaných, přemobilovaných a přemailovaných. Ulrich Schnabel (1962) v knize nejdřív diagnostikuje současný zrychlující se svět, v němž máme k ruce mnoho technických vymožeností, které naši předci neměli. Což ale rozhodně neznamená, že bychom díky tomu měli víc času sami na sebe.

V manuálu přepracovaných věnuje autor pozornost těm, kteří to s pracovní aktivitou zrovna dvakrát nepřeháněli, přesto však, nebo možná právě proto, dokázali v životě velké věci. Zřejmě nejznámějším případem je nejkreativnější člen Beatles John Lennon. Jeho přítelkyně novinářka nazvala Lennona nejlínějším člověkem celé Anglie, kterého přitahovala jediná fyzická aktivita – sex.

Autor: Dauphin

Karel Čapek:
Chvála zahálky

V březnu 1923 napsal Karel Čapek v Lidových novinách známý fejeton, ve kterém charakterizoval zahálku jako cosi dokonalého a vzácného. Zahálku nepovažoval za maření času, bylo by tomu tak v případě, pokud by se rozhodl například nabírat sítem vodu. Zahálku však nesrovnává ani s lenošením, neboť lenošení je opomenout dělat něco, co by člověk dělat měl, a místo toho si chtěl hovět. Zahálka je podle Karla Čapka bez vztahu k jakékoli minulé a budoucí práci, nemá následků a nečeká na nic.

(Článek o tom, jestli jsme jenom líní, nebo už je to prokrastinace, čtěte v červnovém Playboyi)

Související témata: lenošení , prokrastinace , zahálka , zdraví , psychika , psychologie , Playboy 06/21 , fórum