návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: profimedia.cz
Kultura

Jak kriket vyhrál v Řecku válku

Vydáno: 31.03.2022
Přestože má kriket od roku 2000 vlastní svaz a v zemi působí kolem deseti klubů, mnohem víc než výkony převážně zahraničních hráčů popularizoval v Česku víceméně exotickou hru poručík královských mušketýrů Ernest Goodbody v kultovní knize Patricka Ryana s názvem Jak jsem vyhrál válku.

Hlavní hrdina, bývalý účetní, který se rozhodne na začátku druhé světové války opustit teplé místečko v kanceláři a narukuje do armády, bojuje udatně v Evropě a v Africe, přičemž jeho konání bývá často stejně nebezpečné pro vlastní armádu jako pro nepřítele. V jedné z částí knihy se dostane do Řecka, sice osvobozeného od fašistů, leč zmítaného občanskou válkou mezi komunisty a lidovou armádou ELAS.

Válka vět

Poručík Goodbody působí se svými vojáky ve městě Dolia v komunistické části země, na britskou armádu je tak místními pohlíženo jako na agresora. Jeho největšími protivníky jsou zkušení komunističtí aparátčíci Agro a Spiliu sázející na dlouhou a úmornou strategii v podobě nekonečných a na sebe navazujících deputací s cílem vyprovokovat Goodbodyho a jeho vojáky k násilné reakci. Výbor zaměstnanců městských prádelen a metařů protestoval proti tomu, že Britové nevydávají zdarma košťata, jako to dělali Němci, zatímco Svaz spojených kovotepců si stěžoval na nedostatek kovu na tepání. Sdružení mladých manželek projevilo nespokojenost s kvalitou přidělovaného sušeného mléka a s potížemi, které jim zhoršená kvalita působí při prodeji zmíněného artiklu na černém trhu. Zástupkyně Svazu Atických matek, dovolávajících se Boha, přivedly několik krásných dcer, o nichž tvrdily, že je Britové nedávno osvobodili od břemene panenství. Agro a Spiliu uvedli každou skupinu, odfajfkovali si ji v černých notýscích, přičemž zůstávali v pozadí diskrétně sledující stranickou linii a zajišťovali, aby každý řečník vyplnil přidělený čas.

V Česku zpopularizoval kriket poručík královských mušketýrů Ernest Goodbody v kultovní knize Patricka Ryana s názvem Jak jsem vyhrál válku.
Autor: Knižní Klub V Česku zpopularizoval kriket poručík královských mušketýrů Ernest Goodbody v kultovní knize Patricka Ryana s názvem Jak jsem vyhrál válku.

Kriket nad zlato

Přestože poručík Goodbody a druhý člen vyjednávacího týmu seržant Transom drželi nervy na uzdě, po třech dnech se situace stala neúnosnou. Po odchodu výboru Helénské společnosti mistrů pekařských a cukrářských, kteří sedmdesát minut požadovali, aby cukr na polevy byl dopravován přednostně před všemi britskými konvoji, praštil seržant Transom tužkou a nadával nepřetržitě půl druhé minuty. „…a jestli tyhle dva modrovousové s úskočnejma očima přivedou těmadle dveřma ještě jednu delegaci, popadnu ty dva parchanty za flígr a vyrazím s nima vokno,“ pravil doslova.  

Zlom přišel v okamžiku, kdy soudruzi uvedli delegaci Starobylého řádu výrobců olivového oleje požadující zákaz prodeje komodity komukoli přespolnímu. „Bylo by to hrubě nespravedlivé k obyvatelům okolních vesnic. Kde mají prodávat svůj olej, pokud ne na trhu v Dolii? Vylučovat vesničany za účelem držení vašich vysokých cen by odporovalo všem britským zásadám poctivé hry. Takhle se prostě kriket nehraje,“ odpověděl poručík Goodbody.

Po vyřčení slova „kriket“ se rozhostilo mlčení, čehož využil, Ernest k podrobnému, pětatřicet minut dlouhému výkladu komplikovaných pravidel. Když skončil, vznesla jedna z členek delegace dotaz: „Kri-ket, kri-ket. Ten jeden hráč je sám ze hry. Jak to?“ Následovala patnáctiminutová přednáška ohledně obou kluzačů a číhačů. Delegace rázem zapomněla na trable spojené s olivovým olejem.

Na poručíka Goodbodyho a jeho vojáky místní pohlíží jako na agresory a snaží se je vyprovokovat nekonečnými deputacemi. Vše se změní, když padne zmínka o kriketu.
Autor: profimedia.cz Na poručíka Goodbodyho a jeho vojáky místní pohlíží jako na agresory a snaží se je vyprovokovat nekonečnými deputacemi. Vše se změní, když padne zmínka o kriketu.

Armáda vítězí

Britové měli rázem jasno o taktice a kriket se stal ústředním tématem debat s delegacemi Federace malířů pokojů, Svazu dopravců a speditérů, Dolijského dělnického pěveckého kroužku. A když delegace nereagovaly na slovo „kriket“, posloužily jako oslí můstek termíny „faleš“, „metoda házení“ či „noha před brankou“. Poručík Goodbody a seržant Transom prostě našli vždy cestu ke kriketu, delegací ubývalo a ubývalo.  

Za týden přišel rozkaz k návratu do Atén. Při výjezdu z Dolie Angličané pozorovali stavbu kriketových branek z olivových větví na náměstí. Dělnický pěvecký kroužek hrál v poli, Agro a Spiliu dělali rozhodčí a první odbíječi Spojené odborářské jedenáctky se oháněli na jedné straně zploštělými herkulovskými kyji, které však zřejmě nebyly širší než deset a půl centimetrů a delší než devadesát šest centimetrů. A tak mohl poručík Goodbody zdůraznit seržantovi Transomovi, že britská armáda má nakonec vždycky pravdu.

(Článek o kriketu je součástí dubnového Playboye)

Související témata: kriket , kniha , Jak jsem vyhrál válku , Patrick Ryan , Playboy 04/22 , sport , sport jinak