Velké nesnáze v Pražské Hanoji?

V první polovině června jsem se víceméně náhodou dozvěděl, že Vrchní soud v Praze odmítl odvolání SAPARIA, a. s., a potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. března 2019, který se tímto stal pravomocným. Na první pohled by se jednalo o běžnou informaci, kdyby pod názvem SAPARIA, a. s., nefiguroval vlastník areálu SAPA v Libušské ulici v Praze 4.

Městečko ve městě

Vše začalo v 90. letech minulého století, kdy na místě dnešní tržnice SAPA stály Masokombinát Libuš a Drůbežářské závody Libuš. Oba podniky byly modernizovány a posléze převzaty společností SATRAPA spojovanou s v té době vysoce postaveným funkcionářem UEFA a Českého fotbalového svazu Františkem Chvalovským. SATRAPA, s. r. o., zanikla v prosinci 2004, SATRAPA, a. s., pak ukončila činnost v říjnu 2019.

Vzápětí po krachu obou podniků, hovoří se o vytunelování, převzala kontrolu nad areálem rozkládajícím se v jihovýchodní části Prahy na ploše 35 hektarů společnost SAPARIA, a. s., která areál předtím „nabyla“ od společnosti Masospol, a. s., v likvidaci. Akciová společnost byla založena na začátku října 1999, základní jmění 5 760 000 korun. Má 576 kusů akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč. Podle veřejně dostupných zdrojů převod akcií na jinou osobu než současné akcionáře společnosti je podmíněn souhlasem valné hromady. Souhlas s převodem akcií je stanoven podmínkou, aby prodávající (pokud neprodává všechny své akcie) ani kupující neměli po transakci menší než jednoprocentní podíl ve společnosti. V orgánech společnosti jsou zastoupeni výhradně vietnamští spoluobčané. Součástí SAPA jsou obchody, bistra, škola, školka, finanční ústavy, nechybí buddhistický chrám.

Soudní ping-pong

Dne 24. 4. 2002 byl městským soudem v Praze ustanoven správcem konkurzní podstaty firmy Masospol, a.s. ing. Luboš Smrčka. Komunikaci s médii odmítá, leč odkázal mě na stránky www.masospol.cz. Z četby jsem vyrozuměl, že se správce začal záhy domáhat, aby areál přešel zpět do majetku původního vlastníka. Na světě tak byl soudní spor o vlastnictví areálu mezi správcem konkurzní podstaty a SAPARIA, a. s. Víceméně vietnamská akciovka, kterou zastupoval a zastupuje advokát Tomáš Sokol, totiž reagovala žalobou o vyloučení nemovitostí bývalého areálu Masospol, a. s., z konkurzní podstaty.

Následovalo cosi, co lze nazvat soudním ping-pongem. Od září 2010 do června 2020 padlo v kauze celkem osm verdiktů. Zatímco Městský soud v Praze ve dvou případech (2010, 2019) vylučovací žalobu zamítl s tím, že konkurzní správce správně odstoupil od kupní smlouvy ze dne 22. 10. 1999 mezi Masospolem a SAPARIA, a. s., neboť smlouva nebyla naplněna ani jednou ze stran. Vrchní soud naopak vylučovací žalobě SAPARIA, a. s., dvakrát vyhověl (2011, 2013). Nejvyšší soud ČR nejdříve vrátil nemovitosti do soupisu konkurzní podstaty (2013), aby v červenci 2016 naopak potvrdil předchozí rozhodnutí Vrchního soudu, podle kterého měly být nemovitosti vyloučeny z konkurzní podstaty.

V té chvíli se zdálo, že SAPARIA, a. s., svůj boj o nemovitosti, za které údajně zaplatila 165 000 000 korun, vyhrála. Konkurzní správce však projevil značnou sveřepost a hnal kauzu prostřednictvím stížnosti k Ústavnímu soudu. A hle, nejvyšší soudní autorita země zrušila rozhodnutí Vrchního soudu, nemovitosti SAPA se staly opět součástí konkurzní podstaty. Celý případ se vrátil opět ke konzistentně rozhodujícímu Městskému soudu v Praze, jehož rozhodnutí z března loňského roku potvrdil v letos v červnu Vrchní soud v Praze. V pravomocném (!) rozsudku se tentokrát konstatuje, že SAPARIA, a. s., neuhradila kupní cenu 165 milionů korun a předmětem převodu se nestaly stavby, které nebyly ke dni převodu zapsány v Katastru nemovitostí.

Quo vadis, SAPA?

Poté, co pravomocný rozsudek nabude právní moci, sice není možné odvolání, leč ve hře jsou mimořádné opravné prostředky, jako dovolání k Nejvyššímu soudu, případně ústavní stížnost. Ať tak, či onak, nad Pražskou Hanojí se může začít smrákat. Mimochodem, Písnice je skloňována i v souvislosti s dokončením stavby metra D.