Drogy nechodí po horách, ale po sportovních hvězdách

Bohužel se nejedná o ojedinělý případ. A Jan Ullrich nedopadl zdaleka nejhůř. Například v roce 1967 zkolaboval při Tour de France při výstupu na vražedný vrchol Mont Ventoux anglický závodník Tom Simpson (1937–1967). Bronzovému medailistovi z olympiády v Melbourne 1956 se podle pitevního protokolu stala osudnou kombinace alkoholu a amfetaminu. K tomu nutno přičíst brutální vedro plus náročnost výstupu.

Italský terminátor Marco Pantani (1970–2004) je zatím posledním cyklistou, kterému se podařilo vyhrát v roce 1998 ďábelskou kombinaci Giro d’Italia a Tour de France. Slávy si však „Pirát“ příliš neužil. V následujícím roce mu totiž naměřili zvýšenou hladinu EPO, na Giro d’Italia 2001 byly v jeho pokoji nalezeny stříkačky s inzulinem. K tomu série soudních jednání. V únoru 2004 byl Pantani v hotelovém pokoji v Rimini nalezen mrtev. Původní diagnóza zněla předávkování kokainem, nová pitva v roce 2015 pak v souvislosti se smrtí uvedla jako hlavní příčinu předávkování antidepresivy.

Démonu kokain se neubránil ani Tom Boonen (1980). Belgický mistr světa z roku 2005, čtyřnásobný vítěz nejprestižnějšího jednorázového závodu Paříž–Roubaix měl s „kokešem“ problémy v dubnu 2009.

Užívání drog není jen záležitostí silničních cyklistů. Například držitel osmi titulů z turnajů kategorie Grand Slam (Australian Open, French Open, Wimbledon a US Open) André Agassi (1970) přiznal v roce 1998 užívání amfetaminu. Držitel kariérního Grand Slamu zdůvodnil útěk k drogám sportovní formou a problémy, které provázely jeho manželství s herečkou Brooke Shields.

Švýcarská tenistka Martina Hingisová (1980) vyhrála stejně jako Agassi na kurtech všechno, co se vyhrát dalo, v roce 2007 však neprošla testem na kokain. Zvolila zajímavou obrannou strategii: test byl sice pozitivní, drogy však nikdy nebrala. Na kokain dojela v roce 1995 i deblová dvojice, kterou tvořili náš reprezentant Karel Nováček (1965) a sedminásobný grandslamový vítěz Mats Wilander (1964).

Drogy, byť v tomto nejpřípustnějším možné provedení, musel řešit také nejúspěšnější olympionik, fenomenální plavec Michael Phelps (1985). Držitel celkem 28 olympijských medailí, z toho 23 zlatých, si v únoru 2008 skočil na mejdan. Party si rozjela, Phelps si dal z dýmky pár šluků marihuany. Po několika dnech se nestačil divit. Přestože se pohyboval mezi přáteli, na veřejnost unikla fotografie, jak tahá z dýmky. V té době už čtrnáctinásobný olympijský vítěz vyfasoval tříměsíční distanc.

Drogy rovněž zkomplikovaly život hvězdám kolektivních sportů. Nejzářivější z nich byl bezpochyby argentinský fotbalový mág Diego Maradona (1960). Mistr světa z roku 1986, podle některých nejlepší fotbalista historie, byl poprvé usvědčen z užívání kokainu v době svého působení v Neapoli v roce 1991. O tři roky později pro něj skončil světový šampionát v USA po druhém utkání základní skupiny. Maradona hrál skvěle, jenže v jeho těle byla nalezena směs pěti různých zakázaných látek.

Na kokain dojel i hvězdný hokejista Theoren Fleury (1968). Vítěz Stanley Cupu s Calgary Flames, vyhrál s kanadským národním týmem Světový pohár i olympiádu v Salt Lake City. V době olympijského triumfu měl za sebou několik let na kokainu, který kombinoval s alkoholem. S hokejem skončil po několika suspendacích v roce 2003, ve své opravdu drsné autobiografii pak popsal, jak si koupil zbraň, strčil ji do úst a dumal nad tím, zdali má život smysl…