12. července 2019 18:17

18x Diego Armando Maradona

Film, který není o fotbalu, ale o klukovi, který neumí žít. Mimo jiné i takto charakterizovali novináři snímek o jednom z nejlepších a zároveň nejkontroverznějších fotbalistů historie, který byl premiérově uveden v průběhu MFF Karlovy Vary 2019.

  1. Budoucí fotbalista se narodil 30. října 1960 v nemocnici Evita v Buenos Aires jako jedno z osmi dětí Diega Maradony a Dalmy Salvadory Franco. Oba jeho rodiče vzešli z nemanželských svazků. V Maradonovi koluje argentinská, italská, španělská a chorvatská krev.
  2. Jeho fotbalovými vzory byli brazilský mistr světa z roku 1970, svého času snad nejlepší exekutor trestných kopů Rivelino, a především pak severoirský superman, jeden z nejlepších hráčů historie Manchesteru United a Anglie George Best. Škoda jen, že kromě fotbalového mistrovství se nechal Maradona inspirovat rovněž mimořádně bouřlivým životním stylem fotbalisty, který byl na konci 60. let slavnější než Beatles. Zatímco však těžký alkoholik Best v roce 2005 i přes úspěšnou transplantaci jater nakonec zemřel, Maradona hrobníkovi zatím naštěstí uniká.
  3. Po debutu v klubu Argentinos Juniors (1976) nastoupil mladíček 27. února 1977 poprvé v reprezentačním dresu, stalo se tak v utkání s Maďarskem. Přestože o jeho fotbalovém umění hovořil v superlativech mimo jiné britský obránce Gary Neville, nedostal se Maradona v roce 1978 do kádru národního týmu, který vybojoval na domácím šampionátu titul mistra světa. V barvách národního týmu dal v 91 zápasech 34 branek. Lépe jsou na tom pouze Gabriele Batistuta a Hernán Crespo.
  4. V roce 1982 přestoupil Maradona z Boca Juniors do FC Barcelona. Tehdejší přestupová částka 7,6 milionu dolarů se dnes jeví jako humorná, v té době se však jednalo o astronomické peníze. První velké zahraniční angažmá ale moc nevyšlo. V sezoně 1983 stál Maradona tři měsíce kvůli žloutence, pak mu obránce Athletic Bilbao Andoni Goikoetxea brutálním zákrokem zlomil kotník.
  5. Světový šampionát 1982 ve Španělsku nezastihl Maradonu zrovna v optimální formě. V pěti zápasech dal pouze dva góly, mnohem víc se proslavil červenou kartou, kterou dostal ve čtvrtfinálové skupině v utkání s Brazílií. Batistu tenkrát sestřelil kopem do břicha.
  6. Přesto Diego Maradona přestoupil v roce 1984 za 10,48 milionu dolarů do Neapole. Na stadionu vítalo drobného Argentince na začátku července 75 tisíc fanoušků. Během Maradonova působení získal provinční klub dvakrát titul (1986–1987, 1989–1990), Italský pohár (1987), pohár UEFA (1989) a Italský superpohár (1990). Město pod Vesuvem žilo ve znamení Maradonamánie. Během svého působení v Neapoli dal 115 gólů. Jeho gólový průměr na klubové scéně je 0,526 branky na zápas.
  7. Na mistrovství světa v Mexiku slavila Argentina pod Maradonovým vedením druhý titul. Diego se stal největší hvězdou šampionátu, především nadchly jeho dva gólové slalomy v utkáních s Anglií a Belgií. Bohužel se do fotbalové historie zapsala zejména jeho „boží ruka“, která vyřadila reprezentaci Albionu. V srpnu 2015 navštívil tuniského rozhodčího Aliho bin Násira, který zmiňovanou ruku skandálně přehlédl, a věnoval mu svůj podepsaný dres.
  8. Na stejném mistrovství světa byl nejčastěji faulovaným hráčem, 53 faulů na jeho osobu zůstává dosud nepřekonaným rekordem.
  9. Nakonec skončilo neapolské angažmá neslavně. Maradona byl obviňován z kontaktů se zločineckou organizací Camorra. Za užití kokainu zaplatil pokutu 70 tisíc dolarů, pak přišel patnáctiměsíční trest za užívání stejné drogy. V roce 1992 byl z klubu propuštěn, přesto byl jeho dres s číslem 10 slavnostně vyřazen.
  10. V roce 1990 se Diego Maradona účastnil MS v kopané v Itálii. Přes nadváhu a problémy s rychlejším pohybem dovedl svůj celek do finále, ve kterém Argentina prohrála s Německem 0:1.
  11. Kariéru v národním dresu ukončil Maradona skandálem, na MS 1994 v USA neprošel po utkání v základní skupině testem na efedrin.
  12. V roce 2000 realizovala FIFA internetovou anketu FIFA Player of the Century. Pro vítězného Maradonu hlasovalo 53,6 procenta respondentů. Za dalších deset let ho britský list The Times zvolil nejlepším fotbalistou všech dob.
  13. Zdravotní stav Diega Maradony lze charakterizovat jako nic moc. Patnáct let bojuje se srdečními obtížemi, dvakrát mu neslouží plíce. Do toho problémy s drogovou závislostí a obezitou. Naposled byl bývalý fotbalista v nemocnici letos v lednu, lékaři řešili krvácení do břicha.
  14. Od roku 1994 to Diego Maradona zkouší s nevalnými úspěchy na trenérském poli. V letech 2008–2010 působil jako trenér argentinské reprezentace, se kterou se probojoval na světový šampionát 2010 v JAR. Skončil po ostudné porážce s Německem 0:4 v první fázi vyřazovací části.
  15. V únoru 2005 Nejvyšší soud v Římě rozhodl, že bývalá fotbalová hvězda musí zaplatit finančnímu úřadu v Itálii asi 50 milionů eur.
  16. V roce 2006 se don Diego odmítl zúčastnit zahajovacího ceremoniálu MS v Německu. Tento svůj krok vysvětlil nechutí sledovat Pelého, který by se měl podle jeho slov vrátit do muzea.
  17. Jeden z nejlepších fotbalistů historie se nikdy netajil svým blízkým vztahem k diktátorům. Fidela Castra, díky kterému se údajně vyléčil ze závislosti na kokainu, nazval Bohem. V roce 2007 prozradil v televizní show venezuelskému marxistovi a diktátorovi v jedné osobě Hugovi Chávezovi, že nenávidí USA, a to vší silou.
  18. V roce 2008 byl na festivalu v Cannes uveden dokument, který o Maradonovi natočil srbský režisér Emir Kusturica.