Stalo se v březnu...

Únos syna Charlese Lindbergha (1. 3. 1932) Když se král gangsterů Al Capone dozvěděl o únosu dvouměsíčního syna autora prvního přeletu Atlantského oceánu z New Yorku do Paříže, vzkázal z cely, že by rád svými kontakty nezištně pomohl. Fotografie kojence byla první fotografií použitou v televizi. Služebná Violette Sharp spáchala sebevraždu. Charles Lindbergh nakonec zaplatil výkupné, přesto bylo batole nalezeno 12. května mrtvé. Dítě mělo proraženou lebku a zemřelo bezprostředně po únosu. FBI nakonec dopadla německého přistěhovalce Bruna Richarda Hauptmanna. Ten sice až do konce popíral vinu, byl však odsouzen k trestu smrti a 3. dubna 1936 popraven na elektrickém křesle.
Československo má kosmonauta (2. 3. 1978) Až do začátku března 1978 byly lety do vesmíru výhradně záležitostí kosmonautů SSSR a USA. Sovětsko-americkou hegemonii prolomil český pilot Vladimír Remek. Do vesmíru vyletěl spolu se zkušeným kosmonautem Alexejem Gubarevem jako člen posádky Sojuz 28 v 16:28 hodin středoevropského času. Celková délka letu trvala 190 hodin a osmnáct minut. Během mise došlo například na experiment o možnosti pěstovat ve vesmíru řasy chlorella. Moskva si tímto gestem chtěla koupit alespoň částečný odpustek za invazi z roku 1968.

Na začátku března 1978 do vesmírného prostoru poprvé nahlédl kosmonaut z jiné země než SSSR a USA. Zdroj: profimedia.cz
Zavřít
Na začátku března 1978 do vesmírného prostoru poprvé nahlédl kosmonaut z jiné země než SSSR a USA. Zdroj: profimedia.cz
Steve Fossett obletěl svět (3. 3. 2005) Americký dobrodruh dokázal jako první člověk obletět v letounu Global Flyer bez mezipřistání Zemi. Na přepis dějin potřeboval Steve Fossett 67 hodin, během kterých urazil vzdálenost 39 tisíc kilometrů. Po přistání na letišti Salina v Arkansasu konstatoval, že v posledních hodinách letu musel řešit dramatický úbytek paliva a vypadávající GPS. Aby uspořil speciální kerosin, vystoupal až do výšky takřka patnácti kilometrů a musel se spoléhat na přízeň větru. Během letu přečerpával kvůli vyrovnávání letadla palivo mezi 17 nádržemi.
Boxerský zápas století (8. 3. 1971) V ringu si to tehdy v newyorské Madison Square Garden rozdali úřadující mistr světa Joe Frazier a Muhammad Ali. Třaskavost duelu dodával fakt, že se Ali vracel do ringu po navrácení licence, která mu byla odebrána, když odmítl narukovat do Vietnamu. Mimochodem, Smoking Joe, jak se Frazierovi vzhledem k jeho zálibě v nikotinu přezdívalo, stál na straně svého distancovaného soka, za kterého dokonce lobboval u prezidenta Nixona. Před zápasem se Ali nechal slyšet, že pokud prohraje, bude se před svým soupeřem plazit a uzná, že je nejlepší na celém světě. Stalo se! A levý hák, kterým poslal Aliho v patnáctém kole na podlahu, vešel do dějin.

Zápas století 8. března 1971 znamenal první Aliho porážku v profi ringu. Zdroj: profimedia.cz
Zavřít
Zápas století 8. března 1971 znamenal první Aliho porážku v profi ringu. Zdroj: profimedia.cz
Pád vlády Mirka Topolánka (24. 3. 2009) Ten den se přepisovaly dějiny české politiky. Poprvé a zatím naposled se totiž podařilo opozici spolu s několika původně koaličními poslanci ODS a SZ svrhnout „přeběhlickou“ vládu Mirka Topolánka. Navíc se tak stalo v době českého předsednictví Evropské unie. V roli vůdce sjednocené opozice triumfoval tehdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek. Buldozer, jak oranžový šéf sám sebe tituloval, v té chvíli nejspíš netušil, že se jedná o začátek jeho konce ve velké politice.

Ve vládě Mirka Topolánka působil Jiří Čunek jako první místopředseda a ministr pro místní rozvoj. Zdroj: profimedia.cz
Zavřít
Ve vládě Mirka Topolánka působil Jiří Čunek jako první místopředseda a ministr pro místní rozvoj. Zdroj: profimedia.cz
První mercedes (25. 3. 1901) Velký den nejen fanoušků značky s třícípou hvězdou na kapotě. Vůz, který vyjel 25. března 1901 z továrny Daimler-Motoren-Gesellschaft, byl osazen čtyřtaktním motorem o síle 35 koní. Závodní speciál, pojmenovaný Mercedes po dceři rakousko-uherského diplomata českého původu Emila Jellinka, disponoval na svou dobu díky hlavnímu inženýrovi Wilhelmu Maybachovi několika převratnými inovacemi, například nízko uloženým těžištěm, lisovaným ocelovým rámem a sendvičovým chladičem.
Dobytí ostrova Iwodžima (26. 3. 1945) Původně se mělo jednat o víceméně rutinní dobytí tichomořského ostrova s cílem obsadit tamní letiště a zároveň vytvořit taktickou základnu pro útok na hlavní japonské ostrovy. Po zahájení útoku však američtí příslušníci námořní pěchoty narazili na úpornou obranu postavenou na spleti osmnácti kilometrů podzemních tunelů. Japonský generál Kuribajaši tak do značné míry eliminoval početní a technickou převahu soupeře, zatímco ostrov bránilo 21 000 Japonců, měli Američané ve hře 110 000 vojáků. O fanatismu obránců vypovídá 20 703 mrtvých, americká armáda ztratila 6821 vojáků.
Atentát na Ronalda Reagana (30. 3. 1981) Čtyřicátý prezident USA se stal po Theodoru Rooseveltovi druhým prezidentem USA, který přežil útok střelnou zbraní. V době atentátu byl Ronald Reagan v úřadě něco málo přes dva měsíce. Atentátník John Hinckley prostřelil prezidentovi plicní lalok, vzhledem k okamžité lékařské pomoci se Ronald Reagan v krátké době uzdravil. Jak vyšlo najevo, za atentátem stála touha Johna Hinckleyeho upoutat pozornost herečky Joddie Foster, kterou bezmezně miloval. Osobně proti Reaganovi nic neměl, původním terčem byl předchozí prezident Jimmy Carter. Soud rozhodl o jeho nevině kvůli totální nepříčetnosti, Hinckley byl až do svého propuštění v září 2016 v psychiatrické léčebně.