Zahynul boss žoldáků Prigožin v troskách letadla? Platí – za vším hledej Putina?

Jak se shodne většina expertů, s pravděpodobností hraničící s jistotou stojí za skonem svého bývalého spojence ruský prezident Vladimir Putin. Začátek Prigožinova konce se začal psát zmiňovaného 24. června, kdy šéf wagnerovců obvinil ruskou armádu z útoku na svoji žoldnéřskou skupinu, která měla ostřelováním týlu zabít 2 000 jeho bojovníků. V reakci vyrazilo 5 000 wagnerovců, tedy asi 20 procent všech bojeschopných mužů, pod velením Prigožinova pobočníka Dmitrije Utkina na Moskvu, když žoldnéři předtím ovládli bez boje Rostov na Donu a Voroněž.

Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na aktuální dění mimořádně vystoupil a obvinil část Wagnerovy skupiny ze zrady na ruském lidu a z rány do zad. Zároveň bylo zahájeno trestní stíhání pro pokus o vzpouru. Ve stejný den se Prigožin po jednání s běloruským prezidentem a jediným otevřeným Putinovým spojencem Alexandrem Lukašenkem rozhodl o stažení do Běloruska. Podle ruského exilového serveru Meduza si vzpoura měla vyžádat smrt 13 ruských pilotů, podle agentury AFP měli wagnerovci sestřelit ruský vojenský vrtulník.

Hodně jasný signál

Prigožinovo sebevědomí narostlo nezdravě a nakonec smrtelně poté, co Wagnerova skupina dobyla strategicky i symbolicky důležité ukrajinské město Bachmut, o které se vedly několik měsíců těžké boje. „Wagnerovci sice Bachmut formálně dobyli, ale za cenu obrovských ztrát a bez podpory regulérní ruské armády by toho nedosáhli. V jedné z epizod ruské agrese sehráli svoji roli, ale vidíte, že po jejich stažení z Bachmutu Rusové dále odolávají ukrajinské protiofenzivě,“ konstatoval v rozhovoru říjnového vydání Playboye bývalý náčelník generálního štábu armádní generál Jiří Šedivý.

Takřka vždy dobře informovaný server businessinsider.com reagoval na leteckou katastrofu textem o tom, že je víceméně jisté, že i když není jasné, co se vůbec v letadle stalo, každý jen trochu znalý ruské reality posledních dvaceti let ví, že za likvidací Prigožina a jeho věrných stojí Vladimir Putin. Ruský prezident byl během smrti dnes už bývalého šéfa wagnerovců přítomen oslavám ruských ozbrojených sil, které se konají u příležitosti 80. výročí bitvy v Kurském oblouku. Respektovaný bezpečností expert BBC Frank Gardner poznamenal, že Vladimir Putin neodpouští zrádcům ani těm, kteří ho vystavují výzvám. Jak server dodává, nese akce rukopis ruského prezidenta, který, ačkoli mohl nechat bez problémů Prigožina beze stopy zmizet, vyslal světu a především Rusku jasný signál.

Děla, rakety, bomba?

Letecký expert Ian Petchenik ze serveru Flightradar24 sdělil agentuře Reuters na základě vyhodnocení dat, že v 18:19 hod. místního času „učinilo letadlo náhlý vertikální pohyb směrem dolů“, pád trval asi 30 sekund. Expert zároveň dodal, že před prudkým poklesem „neexistoval ani náznak toho, že by mělo letadlo potíže“. Britský list Financial Times pak uvedl, že dým za padajícím letadlem připomínal zásah ze strany protiletecké obrany. Zároveň se odvolává na obyvatele, kteří se nacházeli v blízkosti místa pádu stroje a předtím „slyšeli dva výbuchy, které charakterizují palbu zbraní protivzdušné obrany“. Agentura Reuters pak dodala, že letadlo s Prigožinem na palubě bylo sestřeleno jednou či více raketami země–vzduch. Vedle toho bývalý šéf britské tajné služby MI6 sir John Stevens v pořadu BBC uvedl, že na palubě mohlo být „zařízení, po jehož výbuchu letadlo spadlo“.

Hodně otazníků

Podle části ruských zdrojů existuje kolem Prigožinovy smrti řada otazníků. Lidé z jeho okolí především nedokážou odpovědět na otázku, proč boss wagnerovců létal dva měsíce poté, co se pokusil o neúspěšný převrat a upadl u Vladimira Putina v nelibost, volně po Rusku. Podle některých zdrojů měl dokonce navštívit část svých jednotek v Africe. „Není to hlupák, musel mít o svém postavení jasno,“ řekl serveru Meduza důvěryhodný zdroj.

Osoba blízká Kremlu pak pod slibem zachování anonymity exilovému webu sdělila, že Prigožin byl v den své smrti v Moskvě kvůli vyjednávání dalšího byznysu své společnosti Concord Catering, která se i po nepovedeném puči paradoxně těšila lukrativním státním zakázkám.

Africké vakuum?

Je rovněž otázkou, jak smrt Jevgenije Prigožina zamíchá kartami v lukrativním byznysu privátních armád. Wagnerovci nechvalně prosluli především svým působením v Africe a Prigožin slovně podpořil vojenský převrat v Nigeru bohatém na suroviny, po kterém převzala moc povstalecká junta. Z logiky věcí nemá Kreml sebemenší zájem na oslabení svého vlivu v Africe a zbavení se nesporné vojenské síly, která v minulosti prokázala svoji akceschopnost.

Navíc nelze vyloučit, že si privátní armády rozdělily sféry vlivu. Jedná z nejznámějších – britská Olive Group, která rekrutuje své žoldnéře především z řad bývalých příslušníků britské armády včetně slavných SAS, se od roku 2003 specializuje na ochranu ropných firem v Iráku. Jedná se o velký a ve srovnání s africkými válkami bezpečný obchod.

Prakticky totéž platí o privátní bezpečnostní společnosti Erinys International registrované na Britských Panenských ostrovech. Ústředí skupiny je v Dubaji, dceřiné společnosti podnikají v Anglii, Kongu, Nigérii a Iráku. Kontraktoři se především starají o kontrolu bezpečnosti ropovodů a energetických zařízení.

Další privátní armádou je americká skupina Academi se základnou v Severní Karolíně, která má ve zbrani 20 tisíc mužů. Vznikla z nechvalně proslulé party Blackwater, která čelila obvinění ze zabití 17 civilistů při masakru na náměstí Nisour v Bagdádu. Američané se ale do Afriky nepohrnou, protože je známo, že jejich vojenská přítomnost na kontinentu není zrovna vítaná.

Další podobné články