Vojenský střet NATO a Ruska by se rovnal Putinově vojenské i politické sebevraždě

Ještě předtím se francouzský prezident Emmanuel Macron nechal slyšet, že Francie bude muset možná vést v určitém okamžiku pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Země galského kohouta je pak podle vyjádření francouzského velitele pozemních jednotek, generála Pierre Schilla, které vyšlo v Le Monde připravena velet na Ukrajině koalici o síle 60 tisíc vojáků a přidružené techniky, přičemž sama je schopna poslat během měsíce do akce 20 tisíc mužů a žen. Prezident USA Joe Biden pak varoval už loni v prosinci ve snaze uvolnit finanční prostředky pro Ukrajinu americký Kongres před tím, že pokud Rusko porazí Ukrajinu, rozhodně se nezastaví. Otázka možné konfrontace NATO a Ruska je tak vcelku legitimní.

Podlaha, nikoli strop

Stále ostřeji sledovanému tématu se mimo jiné věnuje web theweek.com, který konstatuje, že bezpečnost je v první řadě o penězích. Na základě smlouvy má každá z členských zemí utratit na obranu dvě procenta HDP, podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se letos bude jednat o 18 z celkového počtu 32 členských zemí. Je potěšitelné, že do této skupiny patří i Česká republika. Generální tajemník však zároveň v souvislosti s částkou konstatoval, že se jedná „o podlahu, nikoli o strop“.

Realita je taková, že jednoznačně největší a nejsilnější hráč, tedy USA, utrácí na obranu víc než následujících deset zemí světa dohromady. V roce 2022 se podle webu Trading Economics jednalo téměř o 877 miliard dolarů, což se rovnalo 40 procentům celosvětových investic. Pro srovnání, Velká Británie byla s výdaji 68,5 miliardy liber na šestém místě. Jak informuje World Population Review, disponuje armáda USA 1,39 milionu aktivních vojáků, početně je na tom líp jen Indie a Čína. Server Statista uvádí, že loni v březnu mělo NATO ve zbrani 5,8 milionu vojáků. K tomu nutno přičíst armády Finska a Švédska, skandinávské země posílily alianci loni v dubnu, respektive letos v březnu.

Podle The Daily Telegraph pořídila aliance v reakci na ruskou agresi tisíc raket Patriot, jedná se o taktický mobilní raketový systém protivzdušné obrany využívající střely dlouhého doletu typu země–vzduch.

Kvantita na úkor kvality

Ještě než Rusko najelo letos na válečnou ekonomiku, začalo investovat do zbrojení. V roce 2022, kdy vpadlo na Ukrajinu, se propracovalo mezi zeměmi nejvíc investujícími do obrany z pátého místa na třetí, líp jsou na tom jenom USA a Čína. Server Statista uvádí 1,33 milionu vojáků. Zatímco má Rusko 4182 letadel, NATO disponuje 20 633 stroji. Poměr vojenských plavidel je pak 2151 ku 598 ve prospěch Severoatlantické aliance. Pokud jde o jaderný arzenál, disponuje Rusko stejně jako USA jadernou triádou, součet jaderných hlavic USA, Anglie a Francie je 5943 hlavic, zatímco Rusko jich má 5977.

Řada expertů se domnívá, že vojenská efektivita byla narušena faktickým rozpuštěním žoldnéřské Prigožinovy skupiny, která se loni v létě pokusila o neúspěšný puč. „Rusku může trvat až deset let, než obnoví svou vojenskou sílu,“ upozornilo loni britské Ministerstvo obrany ukazující na „oslabení ruských sil“. Business Insider uvedl, že „ruská armáda bude kompenzovat nižší kvalitu množstvím“.

Výsledek a proměnné

Podle respektovaného autora Simona Tisdalla z britského deníku The Guardian by se případný vojenský konflikt mezi Ruskem a NATO stal pro Vladimira Putina vojenskou i politickou sebevraždou. Ruský vojenský analytik Pavel Felgenhauer však uvedl v komentáři pro německou veřejnoprávní a rozhlasovou společnost Deutsche Welle, že nelze automaticky odhadovat výsledek podle síly lidských a materiálních zdrojů. Výsledek se odvíjí od mnoha proměnných a asi nikdo není schopen odhadnout, jak by se vyvíjela remíza.