Mezinárodní den trans viditelnosti připomíná nejen existenci trans lidí, ale i boj za jejich základní práva. Česká legislativa stále klade překážky těm, kteří chtějí žít svůj život v souladu se svou identitou. Proč je stále nutné upozorňovat na nespravedlnost?
Zastaralé zákony a zbytečné překážky
Každý rok 31. března se svět hlásí k viditelnosti trans lidí. Přestože v zemích jako je Irsko nebo Německo funguje úřední změna pohlaví na základě sebeurčení, Česká republika stále trvá na zastaralých a invazivních podmínkách.
Až rozhodnutí Ústavního soudu zruší v červnu povinnou kastraci, návrh nového zákona přesto počítá s chemickou kastrací jako podmínkou změny pohlaví. Další administrativní překážky zbytečně zatěžují zdravotnický systém a jsou napadnutelné soudní cestou.
Zákonodárci navrhují i další komplikace. Proces tranzice by měl i nadále zůstat v rukou lékařů, a to nejen v oblasti zdravotní péče, ale i při změně jména a pohlaví v dokladech. Odborníci však varují, že tyto kroky nejsou jen přebytečnou byrokracií – mohou mít zásadní dopad na psychické zdraví trans osob. Studie potvrzují, že stres spojený s neustálou nejistotou a nemožností rozhodovat o sobě samém vede k vyššímu výskytu depresí a úzkostí.
Trans lidé chtějí být slyšet
„Nechceme nic navíc – jen to, co mají běžní muži a ženy. Právo rozhodovat o sobě,“ říká influencerka Jenny Rin. Podobně vidí situaci i youtuberka Lenka Králová: „Úřední změna pohlaví je jen administrativní úkon, stát z toho dělá zbytečný humbuk.“
Podle odborníků jsou největším problémem předsudky, neinformovanost a zbytečná politizace. „Trans lidé potřebují jen bezpečí a respekt k jejich existenci. Pokud nejsou slyšet, jiní rozhodují za ně,“ upozorňuje psychoterapeut Adam Šimek.
V západních zemích už funguje jednoduchý systém sebeurčení, který nekomplikuje život trans lidem a zároveň nevyžaduje zbytečné zásahy státu. Evropská unie a Světová zdravotnická organizace doporučují tuto cestu jako nejefektivnější a nejméně invazivní.
Trans lidé nejsou nesvéprávní. Nechtějí zvláštní zacházení – chtějí jen žít důstojně a svobodně, jako kdokoli jiný. Přestože vláda deklaruje podporu lidských práv, realita trans lidí v Česku ukazuje opak.
To je bomba! Na titulní straně dubnového čísla magazínu Playboy je Yzomandias: