Vlci na vysoké...

Trh se změnil. „Všichni jsou už na netu,“ zpíval by dnes Michal Tučný. Zájem o digitální produkty a služby roste přímo raketově, což mění i situace v offline prostoru (mimořádně roste například logistika). Jak si v takové chvíli zkušený headhunterský alfa samec, který má spadeno pouze na trofejní kusy, počíná? „Vtip je v tom, že na kořist se právě číhat nesmí. Špatní lovci číhají, loví na čekanou, kdežto ti úspěšní jdou po kořisti aktivně,“ vysvětluje Ivar Mesenský. Elitní headhunter ví, jak kořist přemýšlí, zná prostor jejího pohybu, reakce. Buduje důvěru, využívá kontakty, doporučení a otevřené dveře z minulých lovů. „Na základě perfektní znalosti trhu se můžete nejlépe vrhnout po čerstvé stopě. Když znáte svůj revír, víte, kde se právě pohybují kapitální kusy a ve kterých oblastech jsou talenty přemnožené.“

Strategie stopaře a lovce

Lov top manažera je založen na předem na dané, praxí ověřené strategii. „Většinou pracujeme v tandemu: vlk stopař a vlk lovec. První sbírá informace o klientovi, tedy zaměstnavateli, i o loveném talentu, tedy uchazeči. Přípravu materiálu pro oslovení, technické vyhledávání digitálních stop i následné první oslovení. Pokud se podaří získat pozornost uchazeče, převezme řízení lovu druhý vlk, který provází a zastupuje kandidáta u klienta, pomáhá udržovat obě strany maximálně informované, předvídá, dokáže otáčet nepříznivé situace,“ přibližuje strategii Ivar Mesenský.

Boj o trofejní kusy

Ostřílený lovec hlav má zkušenosti a kontakty, což je obzvlášť důležité v situaci, kdy firma hledá klíčového manažera poprvé. Předvídá situace, mluví jazykem cílové skupiny, zná její obavy a předsudky. Umí našlapovat v terénu. Změna práce znamená velký nápor na psychiku a zkušený partner, o kterého se lovený talent může opřít, bývá často jazýčkem na vahách v rozhodnutí, zda se vůbec pustit do akce. Dalším důvodem je diskrétní lov. Někdy potřebuje firma prozkoumat trh bez toho, aby vešlo ve známost, že má danou pozici volnou nebo ji bude v budoucnu otevírat. Dalším důvodem je oslovení a přesvědčení manažerů z kategorie trofejních kusů, kteří jsou v současné práci spokojeni a novou nehledají. Právě tato schopnost totiž odlišuje úspěšné lovce od průměrných. „Na rozdíl od práce s aktivním uchazečem musí mít lovec v případě lovu někoho, kdo vlastně být uloven ani nechce, patřičné know how, jak získat pozornost, zájem, jak překonat jeho počáteční rezistenci,“ vysvětluje Ivar Mesenský.

Čest být loven

Být kořistí rovná se na pracovním trhu prestiži a přináší nemálo benefitů. Ivar Mesenský vybírá tři hlavní. Zaprvé je to cena kandidáta na trhu. Pokud se o vás začnou zajímat vlci, je to dobrá zpráva a zpětná vazba z trhu. Ocenění dosavadních úspěchů, pověsti a zkušeností. Děláte to zkrátka dobře. Pak jsou to nové kontakty a zkušenosti, což platí i v případě, že se rozhodnete nabídku nové práce nevyužít. „Pro loveného se otevírá příležitost získat užitečné oborové kontakty, které se dají využít v budoucnu, stejně jako informace o tom, co se na trhu v daném segmentu děje, o jaké zkušenosti je zájem a jak jsou ohodnocené,“ uvádí Ivar Mesenský. Důležitým benefitem je také kariérní růst. V případě úspěšně dokončeného lovu se „kořisti“ obvykle výrazně zlepší kvalita života. „Obecně lze říct, že být loven headhunterem znamená ten nejlepší důvod pro změnu práce, firmy, pozice,“ směje se Ivar Mesenský.

Ze zákulisí lovu

Zkušený vůdce smečky dává nahlédnout pod pokličku zakázkového náboru. Nejprve success story: „Lovili jsme nového CEO pro úspěšnou firmu v e-commerce. Po několikakolovém výběrovém řízení dal klient kandidátovi opravdu atraktivní pracovní nabídku. Kandidát si vzal čas na rozmyšlenou a následně odmítl s tím, že teď není správný čas na změnu. Nabídku odmítl mailem. Klient by v takové situaci normálně nemohl dělat nic jiného než rozhodnutí respektovat. Protože jsme byli u toho, doporučili jsme zaměstnavateli na odmítnutí nereagovat a jako třetí strana jsme s kandidátem probírali do větších podrobností jeho obavy ze změny, až své rozhodnutí přehodnotil a nabídku přijal. Na pozici působí už čtvrtým rokem…“ vzpomíná headhunter. Ovšem jako správný vlk nepostrádá ani smysl pro trochu černého humoru a dává k lepšímu i další historku z lovu: „Najal si nás ředitel významné obchodní společnosti, abychom diskrétně našli nového manažera, protože ten nynější nepodává požadované výkony. Pozici jsme úspěšně obsadili, a tím si získali důvěru majitele společnosti. Ten si nás později najal na výměnu ředitele, pro kterého jsme původně pracovali.“