Pro suroviny do vesmíru?

Tato varianta se totiž probírá delší dobu, mezi velké hráče na poli vesmírného surovinového byznysu patří mimo jiné Planetary Resources. Jedná se o společnost, kterou založili v roce 2012 mimo jiné režisér James Cameron a spolumajitel Googlu Larry Page. Vzhledem k financím spojeným s těžbou na asteroidech je pak prvořadá pozornost věnována průzkumům. Děje se tak především prostřednictvím zkoumání meteoritů, které dopadly na zemský povrch. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se této činnosti věnuje od roku 1970. Podle dosud nashromážděných údajů obsahují meteority vzácné minerály, z čehož lze usuzovat, že vesmírné zásoby surovin jsou gigantické.

Asteroidy a biliony

Jak praví prognóza společnosti Planetary Resources, nacházejí se na povrchu asteroidů vzácné platinové kovy (iridium, ruthenium, osmium) ve vysokých koncentracích.

Zejména s první fází těžby jsou přesto spojeny mimořádné náklady. Na druhou stranu se podle NASA v lidstvu dostupném vesmíru nachází kolem 1500 asteroidů. Jejich složení je sice různé, nicméně odhady hovoří o tom, že až 10 procent asteroidů obsahuje platinu, palladium, rhodium, zlato, stříbro a titan. Podle dosavadních propočtů může jediný asteroid bohatý na platinu obsahovat větší množství drahého a v průmyslu využívaného kovu, než bylo dosud vytěženo na Zemi. Podle některých odhadů můžou zásoby platiny na jednom asteroidu dosahovat hodnoty až 150 bilionů eur. Vědci přitom vycházejí z faktu, že jen na asteroidu 2011 UW-158, který přeletěl kolem naší planety před pěti lety, jsou zásoby platiny ve výši 5,4 bilionu dolarů.

Kromě toho obsahuje nemálo asteroidů vodu. Vedle klasického využití plánují vědci vyrobit z životadárné tekutiny rozkladem rovnou v místě naleziště kyslík a vodík, což může vyřešit problém spojený s raketovým palivem vesmírných lodí. Případná existence vody na asteroidech je mimořádně závažná, neboť ještě před sedmi lety vyšla doprava jednoho litru vody do vesmíru na takřka 20 000 eur, což prakticky vylučuje zásobování ze Země.

Teleskopy a roboty

Podle zatím existujících strategií dobývání vesmírných surovin budou v první fázi vypuštěny na oběžnou dráhu výkonné teleskopy, cílem je zisk maximálního možného počtu relevantních dat. V následující fázi se teleskopy přesunou na orbitu asteroidu, dojde k jeho skenování, zjišťování složení a využitelnosti v těžebním průmyslu. Fáze číslo tři má být o robotech těžících přímo na asteroidech, přičemž suroviny se budou posílat na naši planetu ve speciálních zařízeních. Zároveň se zvažuje možnost využití silného raketového pohonu, který vyšle kosmickou zásilku na oběžnou dráhu, poté dojde k jejímu stažení na Zemi. V souvislosti s možnou těžbou na asteroidech se před lety psalo rovněž o tzv. bakteriální variantě. Její princip spočívá ve vpravení sondy přichycené na povrchu do nitra asteroidu, bakterie se pak záhy chopí rozkladu nepotřebných látek. Tato varianta se osvědčila při těžbě mědi, kdy došlo k navýšení výkonnosti o 30 procent. Ve vesmírných podmínkách by ovšem tento proces trval až dvacet let.

Nejvíc surovinově využitelných asteroidů se podle vědců nachází v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Asteroidy dosahují velikosti až několika kilometrů, největší jménem Ceres měří 975 km.

Ve hře biliardy

Jako první by měli vyrazit do vesmíru pro suroviny Američané, mise jsou naplánovány na roky 2021 a 2023, jejich cílem je asteroid 16 Psyche. Vesmírné těleso se nachází mezi Jupiterem a Saturnem, odhady NASA hovoří o vzdálenosti 370 milionů kilometrů od planety Země. Misi zahájí sonda Lucy, přičemž specialisté Kalifornského technického institutu spočítali cenu sondy schopné „lapit“ asteroid na 2,6 miliardy dolarů. V říjnu 2023 nabere kurz vesmír plavidlo Psyche, let má trvat sedm let. Šéfka mise Linda Elkins-Tanton je pak přesvědčena nejen o vědeckém, ale také o ekonomickém profitu. Její optimismus je založen mimo jiné na datech Evropské vesmírné agentury, podle kterých mají zásoby železné rudy na 16 Psyche přibližnou hodnotu 10 biliard (1 biliarda = 1000 bilionů) dolarů. Někteří ekonomové v souvislosti s vesmírnou těžbou poukazují na možnost zhroucení trhu s komoditami, který funguje na základě pozemských zásob.

Vzorec rentability těžby

Podle studie Harvardovy univerzity z roku 2014 se v blízkosti země nachází pouze 10 procent vesmírných těles nabízejících rentabilní těžbu. Studie dochází k závěru, že se těžba vyplatí pouze v případě menších asteroidů garantujících přítomnost surovin v minimální hodnotě 800 milionů dolarů.

Autorem studie je Martin Elvis z Harvard-Smithsonian centra pro fyziku. Jeho práce, ve které popsal vzorec rentability těžby, vyšla v magazínu Planetary and Space Science. Vědec ovšem zároveň uvedl, že se nejedná o definitivní výsledek, počet asteroidů vhodných k těžbě nerostných surovin může být navýšen. Stát se tak může zejména v důsledku vyhotovení dokonalejšího teleskopu schopného odhalit větší množství vesmírných objektů poblíž Země, případně vývojem nových raket, které dopraví za přijatelné náklady těžařskou techniku k vzdálenějším asteroidům. Zejména ve druhém případě se jedná o reálnou variantu, během posledních let se totiž náklady na lety do vesmíru snížily na polovinu a lze proto předpokládat pokračování nastoleného trendu.

(Článek s názvem Kdy budeme konečně žít na Marsu, čtěte v říjnovém Playboyi)