Peter Arnett a „jeho“ válka v přímém přenosu

Proto vznikla za účelem osvobození Kuvajtu pod velením USA mezinárodní vojenská aliance, která zahájila činnost v noci na 17. ledna masivním bombardováním Iráku. Hlavní pozornosti se těšila metropole Bagdád. Začal ozbrojený konflikt, který vešel do dějin jako válka v přímém přenosu, přičemž jedním z hlavních hrdinů se stal válečný zpravodaj CNN Peter Arnett (1934).

Asijská mise

Pravda, vedle novozélandského rodáka pracovali na střeše bagdádského hotelu Al-Rashid rovněž jeho kolegové ze CNN Bernard Shaw a John Holliman, Arnett byl však od začátku jasným lídrem. Docela kontroverzní, leč úspěšnou novinářskou dráhu zahájil v šedesátých letech v Thajsku a Laosu. Poté, již jako zpravodaj agentury Associated Press (AP), přesídlil do jihovietnamského Saigonu, aby monitoroval průběh válečného konfliktu, do kterého se posléze, na straně saigonské vlády, zapojily i USA. Rozhodně nepracoval od stolu, v roce 1969 se účastnil například památného boje o Hamburger Hill.

Přestože za svou zpravodajskou činnost dostal Peter Arnett Pulitzerovu cenu, doma, zejména v politických kruzích, nebyl až tak moc prorokem. Armádní i politické špičky popisovaly jeho práci jako neobjektivní a zvýhodňující severovietnamskou stranu. Vyšlo najevo, že generál William Westmoreland, ba dokonce i prezident Lyndon B. Johnson vyvíjeli na vedení AP značný tlak s cílem „odvelet“ zuřivého reportéra z Vietnamu. Nakonec se tak nestalo, Petr Arnett pak zůstal v Saigonu i poté, co bylo město dobyto vojsky komunistického Vietkongu.

Afghánský nezdar

V čase krvavého válečného konfliktu mezi sovětskou okupační armádou a afghánskými mudžáhedíny se Petr Arnett, v té době pracující pro magazín Parade, rozhodl pro návštěvu bojiště. Do Afghánistánu vstoupil spolu se svým tamním kontaktem převlečen za domorodce ze sousedního Pákistánu. Oba pak pronikli do centra rebelů v Džalálábádu. Mise však skončila nakonec nezdarem, neboť jeho kontakt spadl do řeky Kunar a zničil kameru.

Svůj mezi své

V roce 1981 se stal Peter Arnett součástí televizní stanice CNN, kterou v roce 1980 založil Ted Turner. Stěží si mohl vybrat lépe, neboť CNN se stala první, čtyřiadvacet hodin vysílající zpravodajskou televizí planety. Zejména díky tomu hvězda Petera Arnetta znovu vzplála, na střeše zmiňovaného hotelu v Bagdádu se totiž v čase prvních náletů sice nacházely čtyři desítky novinářů, jen ryze zpravodajská televize však měla díky lince vedoucí z jordánského Ammánu celosvětové pokrytí. Prvních šestnáct hodin bombardování byl tak svět odkázán na obraz a zvuk CNN. Televize sice nepřinášela informace, které by otočily kormidlem dějin, Arnett v hlavní roli se však stal ztělesněním neohroženého akčního reportéra.

Když se zbylí novináři, včetně obou kolegů ze CNN, vrátili do vlasti, Peter Arnett v Bagdádu osiřel. Brzo se dostal do sporu s CIA, podle které umístila irácká armáda v hotelu Al-Rashid vysoce funkční komunikační centrum. Novináři měli proto hotel opustit, pak by přišla řada na srovnání budovy se zemí. Arnett odmítl s tím, že celý hotel pečlivě prošel, po komunikačním centru ani vidu, ani slechu. Přestože se jeho vysílání z Bagdádu stalo terčem kritiky, jisté zdroje blízké Bílému domu dokonce hovořily o tom, že se novinář stal šiřitelem iráckých dezinformací, objevila se jeho postava v knize Roberta Wienera Živě z Bagdádu. Příběh byl pod stejným názvem zfilmován, Arnettovy role se chopil Bruce McGill.

Saddám a Usáma

Dva týdny poté, co Saddám Husajn podivně kapituloval, aby ještě téhož roku stihl potlačit povstání Kurdů, poskytl Peteru Arnettovi rozhovor. Ostatně, v interview se zlosyny si novinář liboval, v roce 1997 vyzpovídal šéfa teroristické organizace al-Káida Usámu bin Ládina. Stalo se tak poté, co pozdější veřejný nepřítel číslo jedna vyhlásil USA svatou válku neboli džihád. Usáma bin Ládin tenkrát odpověděl na dotaz ohledně dalších plánů cosi ve smyslu, že o něm svět brzo uslyší, což se za čtyři roky vskutku stalo. Na základě rozhovoru vznikl televizní film A War Story, ve kterém hrál Petera Arnetta John Leigh.

Pád a důchod

V roce 1999 opustil Peter Arnet CNN, příčinou se stala jeho fakty nedoložená reportáž o údajném použití sarinu v Laosu, ke kterému mělo dojít ze strany americké armády v roce 1970. O čtyři roky později se objevil v barvách NBC a National Geographic v Bagdádu, který byl opět terčem, tentokrát převážně pozemní americké invaze. 31. března poskytl rozhovor irácké státní televizi, ve kterém podrobil kritice plánování amerických operací. Jeho chlebodárci reagovali okamžitým přerušením spolupráce. Kontroverzní, leč stále hvězdný reportér dostal lano od britského bulvárního, v tomto případě „protiinvazního“ deníku The Dailly Mirror, spolupracoval rovněž s nepříliš významnými televizními stanicemi – NET (Řecko) a VTM (Belgie). V roce 2007 ohlásil Peter Arnett odchod do důchodů, žije v Los Angeles.

(Článek Poprvé na „správné straně“ čtěte v listopadovém Playboyi)