V říjnovém čísle mimo jiné svou práci válečné reportérky popisuje Lenka Klicperová, ve 20 otázkách pak první dáma česká dámské módy Tatiana Kováříková přiznala, že už nestihne obléknout celý svět. Armádní generál Jiří Šedivý se po odchodu do výslužby vyprofiloval v jednoho z nejuznávanějších a nejrespektovanějších bezpečnostních a vojenských odborníků. Co nám prozradil v interview? Fenoménem je tentokrát režisér James Cameron, který je považován i za jednoho z nejvlivnějších lidí současnosti. A nechybějí samozřejmě krásné ženy...
V textu o historii i současnosti Nobelovy ceny, který je součástí aktuálního čísla Playboye, je zmíněn Mahátma Gándhí. Státník, který dovedl politiku pasivní rezistence k dokonalosti, se na rozdíl od stoupence teroru Jásira Arafata nikdy „nobelovky“ nedočkal.
CARL RICHARD WOESE |USA, 1928–2012
Význačný americký mikrobiolog, který se proslavil svou prací, ve které definoval novou říši či doménu Archaea. Významně se podílel na výstavbě teorie RNA (kyseliny ribonukleové) světa.
DMITRIJ MENDĚLEJEV |Rusko, 1834–1907
Ruský chemik a objevitel periodického zákona prvků, měl smůlu. Svou největší práci, se kterou se setkal snad každý gramotný člověk na světě, Mendělejevovu periodickou tabulku prvků, totiž publikoval v čase, kdy se ještě Nobelovy ceny neudělovaly. Pak už neměl šanci.
Dmitrij Mendělejev
Dmitrij Mendělejev
GILBERT NEWTON LEWIS |USA, 1875–1946
K zisku Nobelovy ceny nestačily americkému fyzikálnímu chemikovi ani objevy fotonu, těžké vody či Lewisova teorie kyselin a bází. Přestože byl nominován hned jedenačtyřicetkrát (!), ocenění se nikdy nedočkal.
ANNIE JUMP CANNON |USA, 1863–1941
Americká astronomka se výrazně podílela na vytvoření harvardské spektrální klasifikace, jednalo se o první pokus klasifikace hvězd na základě jejich teploty a spektrálního typu. Během svého života manuálně klasifikovala kolem 350 tisíc hvězd. Nobelovy akademiky však její práce nikdy nepřesvědčila.
Annie Jump Cannon
Zdroj: Smithsonian Institution
Annie Jump Cannon
Zdroj:
Smithsonian Institution
CHIEN-SHIUNG WU |Čína, 1912–1997
V USA působící čínská fyzička byla hodnocena jako čínská madam Curie. Jako první žena v historii se stala prezidentkou Americké fyzikální společnosti. Přestože na základě experimentu Wu získali její dva kolegové Nobelovu cenu za fyziku, na královnu nukleární fyziky se nedostalo.
(Článek o Nobelových cenách je součástí aktuálního dvojčísla Playboye)