Dubnovou titulku Playboye obsadila Tosca Rivola, která se narodila na Havaji, ač její otec pochází z Brna a matka ze Švýcarska, a dnes je uznávanou burleskní umělkyní. Aby ne, když spolupracuje s věhlasnou Ditou Von Teese. V obsahu najdete rozhovor s Kristianem Hynkem, bikerem tvrdícím, že syndrom vyhoření není jeho cesta, a na dvacet otázek odpovídá další umělec a cirkusový dědic rodu Berousků - hadí muž Ludvík Janíček Berousek. A to není zdaleka všechno...
V textu o historii i současnosti Nobelovy ceny, který je součástí aktuálního čísla Playboye, je zmíněn Mahátma Gándhí. Státník, který dovedl politiku pasivní rezistence k dokonalosti, se na rozdíl od stoupence teroru Jásira Arafata nikdy „nobelovky“ nedočkal.
CARL RICHARD WOESE |USA, 1928–2012
Význačný americký mikrobiolog, který se proslavil svou prací, ve které definoval novou říši či doménu Archaea. Významně se podílel na výstavbě teorie RNA (kyseliny ribonukleové) světa.
DMITRIJ MENDĚLEJEV |Rusko, 1834–1907
Ruský chemik a objevitel periodického zákona prvků, měl smůlu. Svou největší práci, se kterou se setkal snad každý gramotný člověk na světě, Mendělejevovu periodickou tabulku prvků, totiž publikoval v čase, kdy se ještě Nobelovy ceny neudělovaly. Pak už neměl šanci.
Dmitrij Mendělejev
Dmitrij Mendělejev
GILBERT NEWTON LEWIS |USA, 1875–1946
K zisku Nobelovy ceny nestačily americkému fyzikálnímu chemikovi ani objevy fotonu, těžké vody či Lewisova teorie kyselin a bází. Přestože byl nominován hned jedenačtyřicetkrát (!), ocenění se nikdy nedočkal.
ANNIE JUMP CANNON |USA, 1863–1941
Americká astronomka se výrazně podílela na vytvoření harvardské spektrální klasifikace, jednalo se o první pokus klasifikace hvězd na základě jejich teploty a spektrálního typu. Během svého života manuálně klasifikovala kolem 350 tisíc hvězd. Nobelovy akademiky však její práce nikdy nepřesvědčila.
Annie Jump Cannon
Zdroj: Smithsonian Institution
Annie Jump Cannon
Zdroj:
Smithsonian Institution
CHIEN-SHIUNG WU |Čína, 1912–1997
V USA působící čínská fyzička byla hodnocena jako čínská madam Curie. Jako první žena v historii se stala prezidentkou Americké fyzikální společnosti. Přestože na základě experimentu Wu získali její dva kolegové Nobelovu cenu za fyziku, na královnu nukleární fyziky se nedostalo.
(Článek o Nobelových cenách je součástí aktuálního dvojčísla Playboye)