Na titulní straně říjnového vydání září Sandra, vámi zvolená vítězka castingu Hledáme Playmate 2024. O své cestě za úspěchem vypráví exkluzivně pro Playboy Daniel Vávra, autor herních klasik a bestsellerů. Playboy také zjistil, co inspiruje olympijského kanoistu Martina Fuksu, čím se stal tak kontroverzní Elon Musk i proč máme strach z umělé inteligence. A to není zdaleka vše. Najdete tu luxusní automobily, tipy na zdravý životní styl, něco k zamyšlení a samozřejmě krásné ženy...
V textu o historii i současnosti Nobelovy ceny, který je součástí aktuálního čísla Playboye, je zmíněn Mahátma Gándhí. Státník, který dovedl politiku pasivní rezistence k dokonalosti, se na rozdíl od stoupence teroru Jásira Arafata nikdy „nobelovky“ nedočkal.
CARL RICHARD WOESE |USA, 1928–2012
Význačný americký mikrobiolog, který se proslavil svou prací, ve které definoval novou říši či doménu Archaea. Významně se podílel na výstavbě teorie RNA (kyseliny ribonukleové) světa.
DMITRIJ MENDĚLEJEV |Rusko, 1834–1907
Ruský chemik a objevitel periodického zákona prvků, měl smůlu. Svou největší práci, se kterou se setkal snad každý gramotný člověk na světě, Mendělejevovu periodickou tabulku prvků, totiž publikoval v čase, kdy se ještě Nobelovy ceny neudělovaly. Pak už neměl šanci.
Dmitrij Mendělejev
Dmitrij Mendělejev
GILBERT NEWTON LEWIS |USA, 1875–1946
K zisku Nobelovy ceny nestačily americkému fyzikálnímu chemikovi ani objevy fotonu, těžké vody či Lewisova teorie kyselin a bází. Přestože byl nominován hned jedenačtyřicetkrát (!), ocenění se nikdy nedočkal.
ANNIE JUMP CANNON |USA, 1863–1941
Americká astronomka se výrazně podílela na vytvoření harvardské spektrální klasifikace, jednalo se o první pokus klasifikace hvězd na základě jejich teploty a spektrálního typu. Během svého života manuálně klasifikovala kolem 350 tisíc hvězd. Nobelovy akademiky však její práce nikdy nepřesvědčila.
Annie Jump Cannon
Zdroj: Smithsonian Institution
Annie Jump Cannon
Zdroj:
Smithsonian Institution
CHIEN-SHIUNG WU |Čína, 1912–1997
V USA působící čínská fyzička byla hodnocena jako čínská madam Curie. Jako první žena v historii se stala prezidentkou Americké fyzikální společnosti. Přestože na základě experimentu Wu získali její dva kolegové Nobelovu cenu za fyziku, na královnu nukleární fyziky se nedostalo.
(Článek o Nobelových cenách je součástí aktuálního dvojčísla Playboye)