Neil Armstrong: z hřbitova na Měsíc

Neil Armstrong: z hřbitova na Měsíc Zdroj: archiv Playboy

20. července uplyne přesně padesát let od dobytí Měsíce. Prvním člověkem, který vstoupil na jiné vesmírné těleso, se stal americký astronaut Neil Armstrong (1930–2012), pozoruhodný muž s pozoruhodným životem. Posuďte sami.

V roce 1940 se dostalo desetiletému hochovi prvního angažmá v podobě sekání trávy na hřbitově rodného města Wakaponeta v Ohiu. Jeho honorář činil tehdy jeden dolar.
Poprvé se Neil Armstrong proletěl v letadle v šesti letech, se svým otcem absolvoval let v kokpitu toho času velmi populárního letounu Ford Trimotor. V patnácti letech, tedy dlouho před ziskem řidičského průkazu, zvládl v roli pilota samostatný let. Během korejské války absolvoval 78 bojových misí. Jako testovací pilot pilotoval přes 200 různých letadel.

Jako zkušební pilot se Neil Armstrong účastnil testování celé řady letadel.
Zavřít
Jako zkušební pilot se Neil Armstrong účastnil testování celé řady letadel.
Ještě předtím získal bakalářský titul leteckého inženýra na Purdue University. Po službě u námořnictva absolvoval magisterské studium na University of Southern California.
Podle jedné z teorií rozhodlo o prvních krocích člověka na Měsíci uspořádání kosmické lodi, Armstrong to měl prostě blíž k východu. Buzz Aldrin by musel při cestě k východu zdolat překážku v podobě těla svého velitele, což se jevilo jako zbytečné riziko.

Posádka Apolla 11: velitel Neil Armstrong, pilot velitelského modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin „Buzz“ Aldrin (zleva doprava).
Zavřít
Posádka Apolla 11: velitel Neil Armstrong, pilot velitelského modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin „Buzz“ Aldrin (zleva doprava).
Armstrongovy kroky na Měsíci sledovalo prostřednictvím přímého televizního přenosu 600 milionů lidí.
Přestože Armstrong dosáhl Měsíce v časech líté studené války, umístil na nově dobyté planetě plaketu se jmény mrtvých sovětských kosmonautů.

Armstrong v lunárním modulu po návratu z měsíčního povrchu.
Zavřít
Armstrong v lunárním modulu po návratu z měsíčního povrchu.
Na povrchu Měsíce nasbíral Neil Armstrong pro potřeby NASA přes dvacet kilogramů vzorků měsíční půdy. Jednalo se o neprodejné vzorky, exkluzivita však neplatila pro vak, ve kterém byly uloženy. V roce 2015 koupila vak prostřednictvím vládních stránek za 995 dolarů Nancy Lee Carlson z Chicaga. Pak ale nová majitelka poslala zavazadlo do NASA kvůli potvrzení pravosti. Jenže se jí dostalo odpovědi, že se jedná o majetek NASA a nemá proto počítat s jeho navrácením. Nakonec skončila celá záležitost u soudu, který rozhodl ve prospěch paní Carlson. Vak se pak v roce 2017 prodal prostřednictvím aukční síně Sotheby’s za 1,8 milionu dolarů.
Po zdařilém přistání ve vlnách Tichého oceánu se 24. července 1969 dostalo úspěšnému triu astronautů Armstrong, Aldrin, Collins (na povrchu Měsíce stanuli prvně dva jmenovaní) na lodi válečného námořnictva USS Hornet velkolepého přivítání. Vzápětí však všichni hrdinové putovali na osmnáct dnů do karantény kvůli ochraně před možný kosmickým virem. Prezident USA Richard Nixon, který astronauty navštívil, s nimi proto hovořil skrz skleněné okno speciální komory.
Po odchodu z NASA v roce 1971 odmítl Neil Armstrong roli hrdiny národa a stáhl se do mediálního ústraní. Dalších osm let působil jako profesor na univerzitě v Cincinnati.
Neil Armstrong nepatřil do kategorie celebrit vyhledávajících popularitu, vytrvale odmítal nejen z finančního hlediska velmi zajímavé nabídky. Výjimka potvrzující pravidlo se udála v roce 1979, kdy v rámci Super Bowlu, už tehdy nejsledovanější sportovní akce světa, podpořil v reklamním sportu Chrysler. Tento svůj počin vysvětlil touhou pomoci tradiční americké automobilce.
V roce 1985 došel Neil Armstrong ve společnosti prvního pokořitele Mt. Everestu sira Edmunda Hillaryho na severní pól. Svůj „výlet“ popsal jako nesmírně zajímavý.
Když zjistil, že se jeho podpisy staly vyhledávaným obchodním artiklem, přestal Neil Armstrong rozdávat autogramy.
Astronaut zvažoval žalobu na holiče, který prodal za 3000 dolarů jeho vlasy.
Stopy dvojice Armstrong–Aldrin jsou na Měsíci dodnes. Na planetě totiž není vítr, který by je rozmetal.