Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět
Co hledáte?
Smazat
Reklama
Jan Kareš
Úspěch

Jan Kareš: „Shyby jsou o hlavě.“

Vydáno: 22.06.2018
V případě světového krále shybů, u kterého si podávají miliardáři dveře, platí, že každé zlo je k něčemu dobré. Oním zlem byla v dospívání vada řeči, kterou se dospívající Jan Kareš (1973) rozhodl řešit prostřednictvím shybů. Dnes je vyhledávaný kondiční trenér a mimo jiné držitel světových rekordů v počtu shybů na 30 minut (626) a v hodinovce (1057).

Přiznávám, že z pozice někoho, kdo v době vrcholné formy udělal na hrazdě dvacet shybů, jsem vašimi výkony zdravě fascinován. Jak to děláte?
Teď se zlepšuji prostřednictvím krátkých, maximálně půlhodinových a zároveň velmi intenzivních tréninků. Stejně krátké jsou i pauzy. Vychází to každé tři sekundy shyb, proto musím tělo naučit, aby se v okamžiku, kdy toho má dost, naučilo bleskově reagovat.

Shyby jsou tedy kromě těla záležitostí hlavy?
Rozhodně. Každý žije v představě, že shyby jsou jenom o hrazdě. Já to mám ale dáno tak, že vím, jaké minimum musím odcvičit, abych si udržel formu. Pak už se bavím různými improvizacemi, trénuji jednotlivé partie.

Je součástí intenzivní tréninkové půlhodiny také rozcvičení a regenerace?
Ne, jedná se o čistý čas, během kterého dělám jenom shyby. Na podzim jsem vytvořil nový světový rekord v počtu shybů v kuse, kdy člověk visí během celého výkonu na hrazdě. Byl to dárek hollywoodskému producentovi Jeffreymu Spilmanovi. Slavil padesátiny, místo tradičního dárku mě požádal o rekord, což mě strašně pobavilo. Za hojné účasti herců jsem dal 239 shybů v kuse.

Vychází to každé tři sekundy shyb, proto musím tělo naučit, aby se v okamžiku, kdy toho má dost, naučilo bleskově reagovat.
Vychází to každé tři sekundy shyb, proto musím tělo naučit, aby se v okamžiku, kdy toho má dost, naučilo bleskově reagovat.
Tomáš Truhelka a archiv General Sport

Jak často trénujete?
Vzhledem k práci trenéra stíhám trénink dvakrát třikrát týdně. Kolikrát si až říkám, že je to vůči klukům, kteří tráví na hrazdě spoustu času, až nefér. Jsem ale člověk, který dá hodně na atmosféru. Před časem jsem byl na sportovním veletrhu na Sardinii. Původně jsem se jel podívat, nakonec mě vyhecovali a byl z toho světový rekord 1057 shybů za hodinu. Vzhledem k atmosféře jsem se přitom ještě bavil. Stejně jako loni ve Finsku. Na místě dva tisíce lidí, dalších 200 tisíc sledovalo přenos online. Dostal jsem nabídku shybovat proti nejlepšímu Finovi. Já dělám shyby nadhmatem, on podhmatem, nakonec jsme oba překonali světový rekord. Nejde mi ani tak o výkon jako o atmosféru.

Co se shybů týče, dokázal jste prakticky všechno. Jak se v takovém případě hledá motivace?
Před časem jsem byl v pořadu na TV Prima s názvem: Hádej, kdo jsem? Herečka Tereza Kostková se mě ptala na to, co dělám, když mě shyby nebaví. Trochu neskromně si troufám tvrdit, že zatím dokážu najít pokaždé motivaci a vím, jak se dál zlepšovat. Dovedu si představit, že bych dal 650 shybů za půl hodiny a 1100 za hodinu, ale v této chvíli nevím, proč bych to měl dělat. Jsem si ale jistý, že ve správný čas to začnu řešit v hlavě a po čase si najdu důvod. Dokud budu nejlepší na světě, chci se shybům věnovat, až se objeví někdo lepší, skončím.

Jste dobrý obchodník, trénujete movitou klientelu v Hiltonu, a ne každý se může pochlubit tím, že ho trénuje nejlepší „shybař“ planety.
Je pravda, že se těším z jisté mediální popularity, ale nemyslím si, že by ke mně lidi chodili cvičit kvůli tomu, že umím dělat shyby.

Nemyslím si, že by ke mně lidi chodili cvičit kvůli tomu, že umím dělat shyby.
Nemyslím si, že by ke mně lidi chodili cvičit kvůli tomu, že umím dělat shyby.
Tomáš Truhelka a archiv General Sport

Na facebookovém profilu se prezentujete jako kuchař, jehož výtvory přetékají sacharidy. Co nějaká kuchařka?
Mám spoustu nápadů, jsem vizionář, ale zoufale se mi nedostává času, abych věci dotahoval. Ale rád peču pro své klienty, kteří si zvykli dát si po tréninku dortík. Ale kuchařku nevylučuji.

Existuje u shybů konečná hranice?
To bych netvrdil. Dát 650 shybů za půl hodiny bude hodně těžké. Na druhou stranu, nejsem žádný super talent, bojuji s hmotností. Pokud se objeví nějaký geneticky dobře vybavený kluk a bude chtít, tak se mnou zamete.

Život mě naučil, že když přeju, je mi přáno.
Život mě naučil, že když přeju, je mi přáno.
Tomáš Truhelka a archiv General Sport

Zdá se mi, že to říkáte smířlivě.
Po všem, co jsem zažil, jsem hodně přejícný. Budu rád, když se objeví někdo zaťatý. Dokonce jsem připraven mu s překonáním svých rekordů pomoct. Život mě naučil, že když přeju, je mi přáno.

Reklama
Související témata: Jan Kareš, fitness, sport
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama