Elon Musk vstoupil do řad padesátníků

Zip2: slušný rozjezd

Rodák z Pretorie začal vydělávat už jako žák školou povinný, tehdy naprogramoval první videohru Blastar v programovacím jazyku Basic, kterou pak v roce 1984 prodal za 500 dolarů. První opravdu velkou ránu však udělal za dalších třináct let. Ve čtyřiadvaceti založil s bratrem Kimbalem firmu Zip2, výsledkem společného úsilí bylo cosi připomínající Google Maps, stalo se tak po spojení registru s mapami a propojením se dvěma databázemi. Ve firmě držel sedmiprocentní podíl, za který inkasoval po prodeji gigantu Compaq za 307 milionů dolarů rovných 22 milionů USD.

X.com: ve znamení emocí

Elektronický platební systém založil Elon Musk v roce 1999, aby se posléze spojil s firmou PayPal Petera Thiela, provozující finanční služby v podobě internetového platebního systému. Peter Thiel na transakci hned tak nezapomene, neboť se nechal nalákat na rychlost Muskova supersportu McLaren F1. Jízda skončila nehodou, kterou naštěstí oba přežili ve zdraví. Musk pak konstatoval, že nejrychlejší nepřeplňovaný vůz, kterého bylo vyrobeno v letech 1992 až 1998 pouhých 106 kusů, nepojistil. Nikdy by ho totiž ani ve snu nenapadlo, že může někdy bourat. Každopádně se PayPal stal nejrozšířenějším platebním systémem na internetu. V roce 2002 spolkl za 1,5 miliardy dolarů internetové tržiště Ebay, přičemž Musk držel ve společnosti 11,7 procenta. Později odkoupil x.com zpět, tento krok vysvětlil emocemi, které ho s firmou pojí.

SpaceX: raketou na Mars

Svůj podíl po prodeji PayPalu využil podnikatel s Aspergerovým syndromem a IQ 155 k založení společnosti Space Exploration Technologies Corporation působící v aerokosmickém průmyslu. SpaceX vyvinula raketové nosiče Falcon 1 a Falcon 9, dále pak nosnou raketu Falcon Heavy, kosmickou loď Dragon a začala s komerčním vypouštěním telekomunikačních družic. Poté přišla řada na loď Dragon 2 s nákladní i pilotovanou verzí a supertěžký raketový systém Starship. To vše s vizí snížení nákladů cest do vesmíru a kolonizace Marsu. Na konci září 2008 dosáhla SpaceX jako první privátní firma orbitální dráhu Země. Na příští rok společnost plánuje starty lodi Starship z mořské ropné plošiny, za tímto účelem koupil před rokem dvě použitá ropná zařízení.

Tesla: zatím životní byznys

V roce 2003 vstoupil Elon Musk do elektroautomobilky Tesla, když svůj vstup podpořil částkou 6,5 milionu dolarů. Od roku 2009 se mimo jiné produktový designér a generální ředitel může nazývat spoluzakladatelem, stalo se tak na základě soudního rozhodnutí. Letos v polovině června byl mimo jiné obviněn z údajné manipulace cen digitální měny bitcoin. Poté, co výrobce elektromobilů oznámil, že přestane přijímat platby v této měně, se totiž BTC propadl o 5 procent. Elon Musk na to reagoval prohlášením, že se Tesla vrátí k platbám v bitcoinech poté, co bude potvrzeno, že těžaři využívají čistou energii. Na začátku června se v médiích objevil Muskův tweet z roku 2018, ve kterém vizionář a filantrop píše, že volitelný balíček pro Space X pro nový vůz Tesla Roadster bude obsahovat raketové pohony rozmístěné po okraji auta, které by tak mohlo zrychlit z 0 na 100 km/h za 1,1 sekundy.

Hyperloop: rychle až zběsile

Přestože tuto svoji aktivitu neprožívá Elon Musk do takové míry jako u Space X či Tesly, za zmínku rozhodně stojí. Ostatně, kdo by se nechtěl projet či spíš proletět tubusem v přetlakové přepravní kapsli poháněné lineárním indukčním motorem a vzduchovým kompresorem... Přestože Elon Musk svůj nápad víceméně věnoval zbytku světa, pořádá SpaceX každoročně v Kalifornii soutěž Hyperloop Pod Competition o nejrychlejší zmenšený model kapsle. Dosavadní rychlostní rekord 467 km/h ustanovil v roce 2018 tým Technické univerzity v Mnichově. Teoretická maximální rychlost je až 1300 kilometrů.

Neuralink Corporation: mozek versus stroj

Neurotechnologický počin Elona Muska z roku 2016 oslovil řadu špičkových odborníků z řad neurologů a neurochirurgů. Společnost se sídlem v San Francisku vyvíjí implantovatelná komunikační rozhraní mezi mozkem a strojem. Letos v dubnu oslovil svět obrazový záznam reportéra televizní stanice CNN Omara Jimeneze, jehož hlavním hrdinou je makak ovládající videohru vlastní myslí prostřednictvím čipu implantovaného do mozkové kůry. Podle tweetu Elona Muska umožní první produkty Neuralink Corporation ovládat chytrý telefon mozkem, další pak paraplegikům chodit.