4. února 2020 20:09

Dominic Cummings: zlý génius

Už čtyři dny se o něco málo větší část Anglie raduje z konce sedmačtyřicet let trvajícího členství v Evropské unii. Přestože se v této souvislosti skloňují převážně jména Davida Camerona (expremiér, který vypsal referendum), Nigela Farrage (celoživotní bojovník proti členství Anglie v EU) a Borise Johnsona (premiér, který vyhrál loni volby znamenající definitivní konec Anglie v EU), je možná nenápadným, leč přesto hlavním hybatelem dění kolem brexitu vynikaj?

Když loni v červenci jmenoval britský ministerský předseda Boris Johnson, jehož krátké premiérování provázela jedna politická prohra za druhou, Dominika Cummingse svým hlavním poradcem, všichni zpozorněli. Tímto krokem dal totiž premiér srozumitelně najevo, že to s ochodem z EU za každou cenu, tedy i formou tvrdého brexitu, myslí opravdu vážně.

Filmový hrdina

Hlavním poradcem premiéra se totiž stal šéf úspěšné kampaně za brexit Vote Leave z roku 2016. Mnohé o Cummingsovi a jeho schopnosti upravovat si pravidla hry k obrazu svému vypovídá pokuta 61 tisíc liber. Vote Leave totiž podle volební komise „odklonila“ stovky tisíc liber ze svého rozpočtu skrze mládežnickou kampaň BeLeave. Televizní film stanice Channel 4 s názvem Brexit: The Uncivil War, popisující zákulisí kampaně referenda, pak vykresluje Cummingse jako „zlého génia“. Snímek, ve kterém si hlavního hrdinu zahrál Benedict Cumberbatch, byl později nominován na Emmy Award.

Převzít kontrolu

Nový poradce Borise Johnsona se v rámci Vote Leave předvedl jako mimořádně zdatný stratég. Na jedné straně odmítl v kampani před referendem spolupráci s Nigelem Faragem a Arronem Banksem (miliardář financující kampaň Vote Leave byl později vyšetřován v souvislosti s možným ruským vlivem). Na straně druhé mu však nečinil sebemenší problém přijít s nepravdivým sloganem o 350 milionech liber týdně, které Londýn posílá do Bruselu. Jak pak vysvětloval nápis na červených autobusech křižujících Albion, bude lepší než do Bruselu investovat peníze do domácího zdravotnictví. Z Cummingsovy dílny pak vzešel rovněž mimořádně úspěšný slogan o nezbytnosti převzetí kontroly. Stejný muž však zároveň necelý rok po životním triumfu označil referendum za „hloupý nápad“ a připustil, že budoucí generace můžou považovat brexit za chybu.

Oxford a Rusko

Rodák z Durhamu pochází z vážené rodiny. Otec Robert Cummings strávil většinu profesního života budováním ropných plošin, jeho strýcem byl ctihodný sir John Grant McKenzie Laws. Prarodiče bojovali ve druhé světové válce. V roce 1994 promoval na Oxfordu, jeden z profesorů ho přirovnal k francouzskému revolucionáři Maximilienu Robespierrovi. Po promoci vyrazil Dominic Cummings do Ruska, kde v letech 1994 až 1997 pracoval na různých projektech. Mimoto se angažoval v pokusu o letecké propojení jihoruské Samary s Vídní.

Šílený, špatný, geniální…

V letech 1999 až 2002 pracoval Dominic Cummings jako ředitel kampaně Business for Sterling, zaměřené na zachování britské libry. Osm měsíců pak působil v roli ředitele strategie ve službách vůdce Konzervativní strany Iaina Duncana Smitha. Snahu o modernizaci konzervativců však vzdal, přičemž předsedu označil za nekompetentního. V období let 2003 až 2005 šéfoval think-tank New Frontiers Foundation. Poté si odskočil na farmu svého otce v rodném Durhamu.

Na scénu se Dominic Cummings vrátil v roce 2007 v roli poradce Michaela Govea, pozdějšího ministra životního prostředí. Věnoval se publikační činnosti, novinář The Guardian Patrick Wintour popsal jeden z jeho textů jako kombinaci „šíleného, špatného, případně geniálního“. Tehdejší premiér David Cameron dokonce nazval Cummingse kariérním psychopatem. Poradcovo působení provázela řada kontroverzí, například odmítl komunikovat prostřednictvím oficiálních a patřičně zabezpečených e-mailových účtů. Kritikům svého postupu vzkázal, že hodlá komunikovat pouze prostřednictvím Gmailu s lidmi, které zná.

Procházka růžovým sadem

Po úspěchu Vote Leave se Cummings stáhl do politického ústraní. Premiérkou odpovědnou za realizaci brexitu se totiž stala jeho odpůrkyně Theresa May. Brexitová mise jinak nepochybně vážené dámy díky jejím nepochopitelným krokům, především vypsáním předčasných voleb, které připravily konzervativce o pohodlnou většinu, zákonitě zkrachovala. Předsedou Konzervativní strany se stal Boris Johnson, který si záhy vzpomněl na „svého“ Dominika. Vrchní stratég se začal činit, premiér přitvrdil na rétorice. Poté přišel s královnou posvěceným přerušením zasedání Parlamentu, vědom si faktu, že celá do té doby bezprecedentní operace může skončit tvrdým brexitem bez dohody. V září 2019 inkasoval tandem Johnson–Cummings tvrdý direkt, skotský odvolací soud vydal rozsudek, podle kterého byla vynucená přestávka v zasedání britského Parlamentu nezákonná. Verdikt poté potvrdil i Nejvyšší soud Spojeného království. Přesto Cummings popsal vzniklou situaci jako procházku růžovým sadem a obvinil poslance z tříleté ignorace vůle lidu. Svůj názor nezměnil ani poté, co musel premiér s maximální možnou mírou nevole požádat na konci října loňského roku o odklad brexitu.

Brexit je brexit

V té době se již Dominic Cummings chystal z pozice hlavního poradce premiéra na předčasné volby. Spolu s šéfem Borisem hráli vabank, oběma je však tento druh konání blízký. Nakonec si mohl zlý génius Dominic odškrtnout další splněný úkol, Johnsonovi konzervativci získali 365 mandátů, ve srovnání s volbami 2017 si polepšili o 47 křesel. BoJo se svým stratégem v zádech se zapsal do dějin britské politiky, když po půlroce vládnutí dosáhl pro konzervativce nejlepšího výsledku od éry premiérky Thatcher. Cesta v k brexitu byla otevřena.

31. 1. 2020 Anglie v EU opravdu skončila. Muž, jehož vzory jsou Otto von Bismarck, Richard Feynman, Sun Tzu a americký vojenský stratég John Boyd, měl důvod k oslavě. V té chvíli mu asi nevadilo, že rodná farma přijde o 250 tisíc eur ze zemědělských dotací EU, které dosud čerpala. I když, v případě Dominika Cummingse člověk nikdy neví...