Britským premiérům vévodí Winston Churchill

1. Winston Churchill | 1874 – 1965 Trojnásobný obyvatel Downing Street 10. Do historie se zapsal především svým působením v období let 1940–1945. Anglii slíbil v nejtěžších okamžicích historie krev, pot a slzy. Slib splnil a hrdý Albion dovedl k vítězství ve druhé světové válce. Především jeho zásluhou si obyvatelstvo udrželo po celou dobu válečného konfliktu vysokou morálku. Spolu s komunistickým vůdcem Stalinem nejdřív rozparceloval Evropu, aby v březnu 1946 spustil projevem na americké univerzitě ve Fultonu, železnou oponu.
   

   Winston Churchill

   

   Winston Churchill
2. Clement Attlee | 1883 – 1967 První labouristický premiér, jehož vláda vydržela celé volební období, zastával svůj post od července 1945 do října 1951. V roce 1945 porazil překvapivě Winstona Churchilla, v jehož válečném kabinetu působil jako místopředseda. Attleeho politika byla postavena na pokusu o plnou zaměstnanost a znárodnění velkých společností. Až rigidní stoupenec přerozdělování financí. V první fázi dokázal stabilizovat válkou rozvrácenou ekonomiku. Za jeho vlády se britské impérium rozpadlo, nezávislost získala Indie, Pákistán, Barma, Srí Lanka, Jordánsko a Palestina.
   

   Clement Attlee

   

   Clement Attlee
3. Margaret Thatcher | 1925 – 2013 První a předposlední žena v čele anglického kabinetu vládla od května 1979 do listopadu 1990. Zlomila ve vězení hladovku držící severoirské teroristy. Minimalizovala zhoubný vliv odborů, když v letech 1984–1985 neustoupila stávkujícím horníkům. Zasloužila se o výrazné posílení soukromého sektoru. V roce 1982 rozhodla o znovudobytí Argentinou obsazených Falklandských ostrovů. Osudnou se jí stala rebelie ve vlastní straně.
   

   Margaret Thatcher

   

   Margaret Thatcher
4. Harold Macmillan | 1894 – 1986 Oblíbenec samotného Winstona Churchilla zastával premiérský post od ledna 1957 do října 1963. Válečný hrdina, člen Konzervativní strany neměl kupodivu problémy s Attleeho strategií veřejných investic a přerozdělování. Normalizoval vztahy s USA silně pošramocené suezskou krizí. Jaderný arzenál posílil střelami Polaris. Zároveň inicioval rozhovory o omezení zkoušek jaderných zbraní.
   

   Harold Macmillan

   

   Harold Macmillan
5. Harold Wilson | 1916 – 1995 Baron Wilson řídil kabinet od října 1964 do června 1970 a od března 1974 do dubna 1976. Šlechtic a labourista v jedné osobě to neměl jednoduché. Musel přistoupit na devalvaci libry a dělnické stávky, zavedl cenovou kontrolu. Nepříliš dobře vycházel s vládnoucími režimy v bývalých koloniích JAR a Rhodesii. Ustál však tlak USA na vyslání anglických vojsk do Vietnamu. V roce 1975 vyhlásil referendum, po kterém vstoupila Anglie do Evropského společenství. Povolal armádu do Severního Irska.
   

   Harold Wilson

   

   Harold Wilson
6. Tony Blair | 1953 V úřadu pobyl od května 1997 do června 2007. Přestože vtáhl Anglii do nepopulární války v Iráku, zásluhy jednoznačně převažují. Do výčtu úspěchů je nezbytné zahrnout dohodu ze St. Andrews, která v roce 2006 stabilizovala situaci v Severním Irsku. Za jeho vlády posílilo Skotsko a Wales. Zelenou dostaly svazky stejnopohlavních párů.
   

   Tony Blair

   

   Tony Blair
7. Edward Heath | 1916 – 2005 Premiér od června 1970 do března 1974. Zemi tehdy sužovaly velké hospodářské problémy a sektářské násilí v Severním Irsku. Na konci ledna 1972 musela jeho vláda řešit Krvavou neděli, kdy anglická armáda zastřelila 14 neozbrojených účastníků pochodu v severoirském Londonderry. Za jeho vlády se stala Anglie členem Evropského hospodářského společenství.
   

   Edward Heath

   

   Edward Heath
8. John Major | 1943 K moci se dostal v důsledku vnitrostranického puče proti Margaret Thatcher, ve funkci vydržel od 20. listopadu 1990 do 2. května 1997. Jediný premiér, který byl, byť krátce, ve stavu nezaměstnaných. Jeho kabinet se musel vypořádat s datem 16. září 1992, den se zapsal do historie jako Černá středa. V důsledku úspěšného tažení Györge Sorose proti anglické měně byla tehdy jeho vláda donucena stáhnout libru z Evropského měnového systému. V roce 1997 prohrál volby s nejhorším výsledkem pro konzervativce od roku 1832.
   

   John Major

   

   John Major
9. James Callaghan | 1912 – 2005 Vládl od dubna 1976 do května 1979 v čase hluboké ekonomické krize, kdy Anglii ovládly odbory. V březnu 1979 mu byla většinou jediného hlasu vyslovena nedůvěra. Jeho místo zaujala Margaret Thatcher.
   

   James Callaghan

   

   James Callaghan
10. Alec Douglas-Home | 1903 – 1995 Vynikající hráč kriketu řídil kabinet od října 1963 do října 1964. Premiérem se stal víceméně proti své vůli. Po rezignaci Harolda Macmillana se podřídil vůli královny Alžběty II., která v něm viděla nejpřijatelnějšího kandidáta. Ve funkci vydržel rok, v roce 1970 vstoupil jako ministr zahraničí do vlády svého stranického nástupce Edwarda Heatha.
    

    Alec Douglas-Home

    

    Alec Douglas-Home

(Článek Boris Johnson: Pravda nesmí bránit dobrému příběhu, čtěte v říjnovém Playboyi)