21. prosince 2018 15:20

Andrea Pomeje: moje profese nesnáší přetvářku...

Marilyn Monroe kdysi řekla, že jí nevadí žít v mužském světě, pokud v něm bude ženou. Troufám si tvrdit, že slova slavné blondýnky platí i pro brunetu, Playmate a DJ Andreu Pomeje.

Dočetl jsem se, že absolutní světovou špičkou v kategorii DJ jsou Nizozemci. Z toho usuzuji, že neexistuje přímá úměra mezi úrovní pop-music a DJ dané země. Holandština zní totiž strašně. Nevím, jestli zrovna strašně, ale nejedná se o moc zvučný jazyk. Ostatně čeština také ne. Elektronická hudba představuje od roku 2011 fenomén, který propojuje celou taneční scénu. Můžeš přijet na jakékoli místo na zeměkouli, do klubu, na festival, ale přesto zaregistruješ, že všude okolo vás stříkají emoce. Nizozemci naskočili na elektronickou vlnu rychle, mají představivost, fantazii a talenty, jako je Armin Van Buuren, DJ Tiësto, Martin Garrix, případně Hardwell, kteří nespí na vavřínech a tvrdě pracují.

Když mohou být mezi nejlepšími DJ světa Holanďané, co brání Čechům? Zvláštní otázka. Je to asi jako že my máme Jágra, Kvitovou, Haška, Železného. A co není, může být.

Co je v případě DJ základním předpokladem úspěchu? Je to stejné jako v jiných branžích showbyznysu. Musí se potkat um, láska, pravdivost, energie. Moje profese nesnáší přetvářku. A nevím, jestli lze absenci talentu nahradit sebetvrdší prací. Šanci na úspěch má pouze ten, kdo dokáže propojit sebe s publikem. Když lidi na parketu cítí, že do toho člověk dává úplně všechno, rádi mu to oplatí.

Nejsem rozhodně znalec, ale vidím to tak, že práce DJ je ovládání až manipulace davu... Základem je, aby se lidi bavili. Nikdy se nemůžeš zavděčit všem, přesto tě v dnešní době promotér bookuje do klubu nebo na festival kvůli tomu, že ví, co hraješ, jaký styl si držíš. Lidi, kteří na event pod jménem na plakátu jdou, vědí, co mají čekat. Přesto se mi čas od času stane, že publikum reaguje víc na mash up traky než na tvrdší electro. Takže se snažím před hraním sledovat, co je táhne na parket, a na co z něj odcházejí.

Jedeš hrát na konkrétní místo, sonduješ dopředu publikum… Zní to dobře, ale tak to není. Nikdy nevím, kolik lidí přijde, kdo přede mnou bude stát. Zajímají mě prostory a technika. Hrála jsem v Duchcově v garáži i na pláži s deseti tisíci blázny v Thajsku.

Začneš hrát, publikum nereaguje podle tvých představ. Držíš se osvědčené taktiky, nebo začínáš improvizovat? Vzhledem k tomu, že není nic horšího než prázdný parket, přichází chvíle, kdy přestává existovat tracklist. Dobrý DJ musí počítat se vším, uvědomit si, že je tam kvůli publiku, kde každý z hostů má své problémy, nálady… To, co považoval ještě ráno za skvělé, se mu večer nemusí líbit.

Seznam chyb, kterých se může DJ dopustit? Publikum může odpustit chybu, ale ne aroganci, negativní atmosféru. Každý z lidí na parketu musí vědět, že jsi tam pro něj, nehraješ jenom kvůli honoráři. Jinak mezi technické chyby patří playback, předehrané sety…

Chybami se DJ učí? Rozhodně! Ale je to tak správně…

Co ženský element? Ženu za mixem ještě stále vnímají asi tak jako řidičku autobusu. A dobře vypadající žena vyvolává předsudky. O to víc se musí snažit.

Jak moc se snažíš? Věř mi, že hodně. V roce 2019 budu mít vlastní projekt na Radiu Kiss. Bude se jednat o koncept, který se mi osvědčil v New Yorku. Uvidíme, jak zafunguje v Česku.