Tři nejpovedenější obaly alb populární hudby

The Beatles | Abbey Road | 1969

Přestože preferuji obal z podle mého názoru nejlepšího alba rockové historie Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club, přednost dostane Abbey Road. Důvod je nasnadě, právě v dubnu před 55 lety se sešli v té době už docela rozhádání John, Paul, George a Ringo na nahrání posledního alba The Beatles. Vzhledem k blížícímu se rozpadu kapely byl jednoznačně zavržen původní název alba Everest, čímž odpadlo složité focení v Himálaji. Jednotliví muzikanti měli v hlavách nejspíš sólové projekty, nahrávání nakonec skvělého alba drhlo a kapela se dostala do časové tísně. „Hned za dveřmi studia byla křižovatka s přechodem pro chodce. Takže jsme si řekli, že zavoláme fotografa, začneme přecházet a budeme za půl hodiny hotovi. Takže dorazil Iain MacMillan a pustili jsme se do práce,“ vzpomínal Paul McCartney, který se procházel bos.

Fotka se natolik povedla, že muzikanti spolu s vydavatelstvím rozhodli o tom, že písmenek netřeba, na obalu proto není jméno kapely ani název alba. Obal se zapsal do dějin světové popkultury a v roce 2010 byl přechod v Londýně prohlášen za kulturní památku. Dodnes se na přechodu fotí fanoušci a způsobují dopravní zácpy. V březnu 2020 došlo vzhledem k úbytku turistů na jeho opravu. Není však třeba létat do Londýna, webová stránka Abbey Road Studios disponuje kamerou, která zprostředkovává dění na kultovním přechodu po dobu 24 hodin.

Guns N’Roses | Appetite for Destruction | 1987

První album svého času nejnebezpečnější kapely na světě, za které jsem zaplatil za „totáče“ na burze na svou dobu nemalých 500 korun, přineslo světové hity do té doby ne moc známé kapely, jako Sweet Child O Mine nebo Paradise City. A také mimořádný skandál v podobě obalu.

Původní obrázek z tvůrčí dílny fotografa a grafika Roberta Williamse totiž ukazoval polonahou ženu s roztaženýma nohama, na kterou se sápal, nejspíš se záměrem nebohou divu znásilnit, android. Ačkoli nebylo na konci éry socialismu po hnutí Metoo ani vidu, ani slechu, proti obalu se zvedla vlna zuřivé nevole, některé obchodní řetězce dokonce zakázaly jeho prodej. Kapele nezbylo nic jiného než ustoupit tlaku a upustit od původního záměru. Novému obalu kraloval kříž, osazený lebkami nápadně připomínajícími členy kapely. Skandál byznysu neuškodil, kromě mé skromné osoby si album pořídilo přes 30 milionů fanoušků.

Nirvana | Nevermind | 1991

Album grungeové legendy je fantastické a jeho obal, na kterém se snaží kojenec lapit pod vodou jednodolarovou bankovku visící na háčku, nemá chybu. Fotografii, která má kritizovat kapitalismus, pořídil specialista na focení pod vodou Kirk Weddle. O obalu se mimo jiné zmiňovaly osobnosti kalibru amerického zpěváka a skladatele Weirda Al Yankovice a světově proslulého Barta Simpsona.

Vzhledem k postavení alba v historii rocku (prodalo se přes třicet milionů kopií) se nelze divit, že se Spencer Elden, kterému byly v době natáčení alba čtyři měsíce, rozhodl vytřískat z úspěchu nějaké peníze. Proto se rozhodl kapelu i vydavatelství Universal Music Group zažalovat s tím, že jeho zákonní zástupci nepodepsali prohlášení opravňující k použití jakýchkoli jeho fotografií, v důsledku čehož utrpěl doživotní újmu. Žaloba byla v roce 2022 zamítnuta, neboť byla podána mimo desetiletou promlčecí dobu. Přišla reakce právníků zčásti zveřejněná listem Los Angeles Times, ve které se psalo: „Spencer Elden tvrdí, že se stal obětí trestného činu šíření dětské pornografie, když byl jako čtyřměsíční dítě vyfotografován nahý v bazénu na přebal alba Nirvany Nevermind. Nyní dospělý Elden tvrdí, že používání této fotografie mu způsobuje další újmy. Domníváme se, že vzhledem k tomu, že každé zveřejnění dětské pornografie může představovat novou újmu, Eldenova stížnost není promlčena.“ Právníci uspěli, na konci loňského roku rozhodl tříčlenný senát Devátého amerického obvodního soudu v Kalifornii o zrušení zamítnutí původní žaloby, kauza pokračuje.