Prázdná mysl - ilustrační foto.
Zdroj: iStock
Prázdná mysl - ilustrační foto.
Zdroj:
iStock
Ten zvláštní okamžik, kdy mozek náhle ztichne a nastane jakési mentální vakuum, zažil asi každý. Nová studie však naznačuje, že i když to navenek vypadá jako nic, uvnitř hlavy to může být velmi rušné. Vědci zjistili, že fenomén „prázdné mysli“ je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.
Mozek v módu ticha? Ani náhodou
Věta „mám úplně prázdnou hlavu“ je běžná součást každodenního jazyka. Používá se v práci, během náročného dne nebo třeba po divoké noci. Ale co se skutečně děje, když nastane ten moment ticha, kdy se myšlenky jednoduše vytratí?
Výzkum vedený Athénou Demertzi, ve spolupráci s vědci z Francie, Belgie a Austrálie, se snažil lépe pochopit fenomén zvaný mind blanking – tedy stav, kdy člověk nemyslí doslova na nic. Vědecký tým analyzoval přes 80 studií, včetně vlastních experimentů, v nichž lidé sami hlásili, že zrovna na nic nemyslí, zatímco se měřila jejich mozková aktivita.
Pětina dne bez myšlenek
Zjistilo se, že mozek se do tohoto stavu „prázdna“ dostává častěji, než by se mohlo zdát – u běžného člověka tvoří pět až dvacet procent denního mentálního provozu. Frekvence i intenzita se však mohou lišit podle osobních nebo neurologických dispozic. Například lidé s ADHD zažívají tento stav častěji, ale zcela jinak než zdravá populace.
Mind blanking může nastat při dlouhodobém soustředění, při spánkové deprivaci, intenzivním cvičení nebo také vlivem neurologických poruch, úzkostí či po traumatickém poranění mozku. Jinými slovy, není to výpadek systému, ale jeho reakce na přetížení či specifické podmínky.
Když hlava spí, i když je člověk vzhůru
Díky technologiím jako EEG (elektroencefalografie) nebo fMRI (funkční magnetická rezonance) bylo zjištěno, že mozek během „prázdna“ rozhodně neodpočívá. Naopak – přechází do stavu tzv. lokálního spánku. Objevují se mozkové vlny typické pro lehký spánek, zpomaluje se srdeční tep, zmenšují se zorničky a klesá komplexita nervových signálů. Mozek jako by si na chvíli „zavřel krám“, ale bez nutnosti usnout.
Při vědomém vypnutí mysli, což vědci sledovali například v roce 2019 pomocí fMRI, docházelo ke snížení aktivity v oblastech spojených s řečí, motorikou i pamětí – včetně hipokampu a Brocovy oblasti. Vědci ale upozorňují, že dobrovolné vypnutí myšlenek není totéž jako spontánní výpadek. Právě ten je stále záhadou.
Ticho v hlavě není prázdno
Výsledky této rozsáhlé studie ukazují, že mozek není nikdy skutečně vypnutý. I ve chvílích, kdy se zdá, že se nic neděje, uvnitř lebky probíhají jemné, ale intenzivní procesy. Prázdná mysl tedy není znakem lenosti ani nepozornosti. Je to přirozený stav, který může mít dokonce ochrannou a regenerační funkci.
Vědci doufají, že tento nový pohled na mind blanking rozšíří diskusi o tom, jak vlastně lidské vědomí funguje. A že i chvíle, kdy se zdá, že se nic neděje, mohou být pro mozek zásadní.
Ozdobou květnového čísla magazínu Playboy je žhavá Salome: