To nejlepší z historie Giro d’Italia

To nejlepší z historie Giro d’Italia Zdroj: profimedia.cz

V sobotu byl zahájen další, v pořadí již 102. ročník jednoho z nejslavnějších etapových závodů v silniční cyklistice Giro d’Italia. Na závodníky, mezi kterými nechybějí čeští borci Jan Hirt a Josef Černý, čeká během tří týdnů 3578 kilometrů, během kterých si vzhledem k mimořádně náročnému profilu trati, včetně tří časovek a pěti vysokohorských etap, lidově řečeno opravdu hrábnou na dno fyzických i psychických sil. Stejně tak, jako tomu bylo v přípa

1949: CUNEO–PINEROLO

Hrdinou sedmnácté etapy dlouhé 254 kilometrů, vedoucí pěti horskými průsmyky, se stal legendární domácí závodník Fausto Coppi. V průběhu celé etapy nezničitelný Ital útočil a útočil, aby nakonec dojel do cíle s náskokem 11:52 minuty. Za několik měsíců se pak Coppi stal prvním cyklistou, který vyhrál během jednoho roku Giro d’Italia i Tour de France. Na počest padesátého výročí famózního výkonu se etapa Coppi pojede i letos.

1967: CASERTA–BLOCKHAUS

Přestože v té době ještě nebyl dvaadvacetiletý mladík z Belgie Eddy Merckx obávaným kanibalem z let pozdějších, v etapě končící na vrcholu Blockhausu v nadmořské výšce 1665 metrů udělal ze startovního pole trhací kalendář, když nakonec vyhrál s náskokem téměř minuty. I odborníci se jeho počinu tehdy velmi divili, neboť Merckxovy vrchařské kvality zůstávaly do té doby utajeny. Na konci roku pak Eddy ovládl poprvé mistrovství světa, aby se stal v dalších letech nejlepším cyklistou historie. Pro informaci, Blockhaus je název palebného stanoviště vybudovaného německou armádou.

V roce 1967 vyhrál Eddy Merckx náročnou 12. etapu Caserta–Blockhaus s téměř minutovým náskokem. Zdroj: profimedia.cz

1988: CHIESA IN VALMALENCO–BORMIO

Brutální mrazivá etapa končila ve známém lyžařském středisku. V okamžiku, kdy zbytek pelotonu řešil, jak vůbec přežít, vyrazil kupředu americký cyklista Andy Hampsten a začal stíhat v úniku jedoucího Nizozemce Erika Breukinka. Holanďan nakonec sice etapu vyhrál, Andy se však oblékl do růžového a po zbytek závodu svou pozici nikomu nepřepustil. Stal se tak prvním a zároveň posledním závodníkem USA, který dokázal zvítězit na Giro d’Italia.

2014: PONTE DI LEGNO–VAL MARTELO

V hlavní roli dva legendární horské průsmyky, cíl na vrcholku stoupání, mráz, sníh, déšť. To vše charakterizovalo etapu, během které Kolumbijec Nairo Quintana přeměnil původní ztrátu 2:40 min na vedení 1:41 min a učinil tak zásadní krok k zisku růžového trikotu. V této souvislosti ovšem nesmíme opomenout, že Quintana dokázal mistrně využít zmatků poté, co kdosi oznámil, že sjezd z vrcholu Stelvio (2758 metrů) bude v důsledku šílených povětrnostních podmínek neutralizován. Odvážnému štěstí přálo.

V 16. etapě Ponte Di Legno–Val Martelo závodu Giro d’Italia 2014 obrátil Nairo Quintana původní ztrátu 2:40 min na vedení 1:41 min. Zdroj: profimedia.cz

2016: PINEROLO–RISOUL

Pár etap před koncem se zdálo být prvenství ve skvělé formě jedoucího Nizozemce Stevena Kruijswijka víceméně formalitou. V devatenácté etapě při sjezdu z nejvyššího stoupání z Colle dell’Agnello nezvládl do té doby suverénní lídr nepříliš komplikovanou levotočivou zatáčku a skončil ve sněhové bariéře. I přes zlomené žebro a odřeniny sice dojel do cíle, ale ztratil takřka pět minut. „Podělal jsem to. Byla to stupidní chyba, hrozně to bolí,“ přiznal Kruijswijk v cíli. Nakonec skončil celkově čtvrtý.

2018: VENARIA REALE–BARDONECCHIA

Před začátkem devatenácté etapy ztrácel čtyřnásobný vítěz Tour de France Chris Froome na průběžného lídra Simona Yatese 3:22 minuty a zdálo se, že si o triumfu na Giro d’Italia může nechat jenom zdát. Jeho tým Sky ale v přetěžké královské, takřka 200 kilometrů dlouhé etapě zaútočil nečekaně už v první polovině. Poté, co nebeští jezdci rozsekali peloton, zavelel Froome 80 kilometrů (!) před cílem k sólovému úniku, který nakonec dotáhl do vítězného konce. Výkon z kategorie neuvěřitelných mu zajistil dvě etapy před koncem náskok 40 sekund, který s přehledem udržel až do cíle.