návrat zpět
Co hledáte?
Smazat

reklama

reklama

Autor: profimedia.cz
Sport

Tajemství sportovní dlouhověkosti

Vydáno: 04.03.2021
Přestože jsou dnes sportovci vystaveni ve srovnání se svými předchůdci mimořádnému vytížení a tlaku, stále ve větší míře se na nejvyšší úrovni prosazují veteráni. A nejedná se pouze o quarterbacka Toma Bradyho, který ve 43 letech vyhrál v únoru sedmý Super Bowl, když ve fyzicky mimořádně náročném sportu patří mezi absolutní špičku přes dvacet let.

Slovenský bek Zdeno Chára (1977) hraje první obranu ve Washingtonu, který patří mezi vážné adepty na zisk Stanley Cupu. Díky střelecké fazoně Zlatana Ibrahimoviće (1981) může AC Milán po deseti letech pomýšlet na zisk mistrovského titulu. LeBron James (1981) dotáhl Los Angeles Lakers loni k vítězství v NBA ve věku, ve kterém Michael Jordan poprvé skončil. Roger Federer (1981) plánuje návrat na březnovém turnaji v Dauhá a neskrývá své grandslamové ambice. A Stephane Peterhansel (1965) vyhrál v lednu počtrnácté Rallye Dakar. Přírodním úkazem je pak Čech Josef Macháček (1957), který přivezl z letošního Dakaru vítězného beduína za vítězství v kategorii T3.

Třiašedesátiletý Josef Macháček přivezl z letošního Dakaru vítězného beduína.
Autor: Buggyra Media Třiašedesátiletý Josef Macháček přivezl z letošního Dakaru vítězného beduína.

Není nad hlas těla

Fyzioterapeut Jan Brázda je zakladatelem specializovaného střediska Fyziolana, zabývajícího se léčbou prostřednictvím unikátní norské metody Neurac. Ta vychází z dlouhodobých zkušeností z oblasti fyzioterapie, výzkumu a dalších oborů medicíny. Jan Brázda hovoří v souvislosti se sportovní dlouhověkostí o několika faktorech. „I když je pro mě fyzioterapie na prvním místě, nemyslím si, že co se péče o sportovce týče, jedná se o nejstěžejnější faktor. Pokud má sportovec dosáhnout dlouhověkosti, musí na ní začít pracovat už od dětství,“ konstatuje s tím, že jedním z důležitých parametrů je v tomto případě tzv. proces kapilarizace. Jedná se ve zkratce o objem cév, které prorůstají svaly. Čím jsou svaly více „prorostlé“ cévami, tím více kyslíku se do nich dostane. Tento proces se vyvíjí nejintenzivněji u dětí v pubertě, a to dlouhodobou aktivitou v nepříliš vysoké intenzitě zátěže. V případě generací před námi šlo o dlouhotrvající pohyb. Na tréninky se chodilo několik kilometrů pěšky nebo se jezdilo na kole. Děti tak trávily pohybem v nízké intenzitě několik hodin denně a během této doby se rozvíjel potenciál kondičního fondu. Dnešní generace o to zejména ve městech přicházejí, což spíš evokuje zkracování délky sportovního života vrcholového sportovce. Výstižně to shrnul přední český zátěžový fyziolog MUDr. Jiří Dostál větou: „Dětem chybí aktuálně v průměru asi 1,5 milionu kroků ročně.“

Dalším faktorem spojeným s dlouhověkostí je pak podle Jana Brázdy psychická pohoda a rodina. Je kupříkladu prokázáno, že rozrůstající se rodina sportovce rovná se snížená schopnost regenerace. Sportovec nespí tolik v patřičné kvalitě, psychika není zaměřena pouze na výkon.

„V době, kdy o výsledném výkonu rozhoduje každý detail, je důležité využít všechny legální možnosti k posouvání svých individuálních limitů, “ říká Jan Brázda.
Autor: archiv Jana Brázdy „V době, kdy o výsledném výkonu rozhoduje každý detail, je důležité využít všechny legální možnosti k posouvání svých individuálních limitů, “ říká Jan Brázda.

Největší vliv má ovšem genetika. „Řekl bych, že někteří fyzioterapeuti trochu přeceňují to, že konkrétní nejúspěšnější sportovec má nejvhodnější vzorec pro konkrétní pohyb, což často navíc není pravda. Měl jsem možnost poznat opravdu špičkové sportovce a v jejich případě nešlo o nejlepší vnímání pohybu a optimální nastavení těla, ale o dokonalé komplexní naslouchání tělu. Vědí, kdy, proč a jak moc trénovat, a kdy naopak odpočívat. A hlavně si dokážou silou své osobnosti vynutit, aby hlasu jejich těla naslouchali také jiní. Obecně řečeno na jedné straně najdeme sportovce, kteří se o sebe téměř nestarají, je jim čtyřicet a jsou bez zranění. Na druhé straně jsou ti, kteří na sobě pracují několik hodin denně navíc, řeší své tělo z každého úhlu, přesto je jejich kariéra protkaná zraněními a skončí po třicítce. Ostatní se nacházejí někde mezi tím. Samozřejmě v době, kdy o výsledném výkonu rozhoduje každý detail, je důležité využít všechny legální možnosti k posouvání svých individuálních limitů, “ říká Jan Brázda.

Vzorem USA

Na neposledním místě jde i o schopnost trenérů potlačit vlastní ego a neprosazovat jinak nezbytnou autoritu za každou cenu. „Se sportovci by měli pracovat trenéři, kteří jsou zároveň koučové a dokážou dostat z člověka maximum výkonnosti, hodně záleží na mentální práci,“ potvrzuje majitel Fyziolany. Snáze lze tento přístup uplatnit v případě individuálních disciplín, kolektivní sporty vyžadují dostatečně velký, spolupracující a kvalitní realizační tým. Velmi propracovaný sportovní program funguje v USA. „Mají středoškolský i univerzitní sport napasovaný na školu. Děti nemusí nikam pořád přejíždět, mají čas věnovat se tréninku, regeneraci a zároveň škole. Rozvíjejí svůj talent, a navíc individuálně. Univerzity ve své podstatě fungují jako vědecká pracoviště. Nejvíc univerzitních studií je vytvářeno u hráčů amerického fotbalu a baseballu, ostatní sporty často přebírají nejnovější tréninkové trendy právě z těchto sportů.“
Související témata: zdraví , dlouhověkost , sport , forma , věk