Sto milionů sem, sto milionů tam...

Sto milionů sem... Zdroj: profimedia.cz / redakce

V souvislosti s fotbalovými sponzorskými smlouvami se mi pokaždé vybaví příběh dvojice Miloslav Šimek – Jiří Grossmann, ve kterém se jistý Břetislav Břeh ze Zábřehu táže, zdali má kopat v kopačkách značky Puma, nebo Adidas. Dostává se mu odpovědi, aby kopal bos a bral peníze od výrobce mastí na kuří oka.

Leč doba od té doby výrazně pokročila, a tak nejlepší fotbalové kluby starého kontinentu, potažmo planety, usilovně vyjednávají s výrobci sportovních oděvů a obuvi o podmínkách pro další sezony. Server listu The Independent tak přináší informaci sice nepotvrzenou, ale z dobrého zdroje o tom, že úřadující šampion Premier League Manchester City hodlá vyměnit za 65 milionů liber ročně Nike za Pumu. A konkurenční Arsenal Londýn, který dosud hájil barvy značky Puma, podepsal s Nike pětiletý kontrakt za 300 milionů liber. Kanonýři, v jejichž barvách ukončí letos svou kariéru Petr Čech, mohou ovšem přes dosažený úspěch jen tiše závidět Manchesteru United. Tým z Old Traffordu bude totiž až do roku 2025 kasírovat od Adidasu na základě desetiletého kontraktu 75 milionů liber ročně. A management Red Devils pro změnu dumá nad tím, jak se přiblížit cifrám FC Barcelona a Realu Madrid.

V úvodu zmiňovaný anglický deník oslovil Jakea Cohena, sportovního právníka, který pracoval na řadě transakcí. „Smlouvy mezi kluby a giganty na poli sportovních oděvů nejsou tradiční sponzorské smlouvy, ale licenční obchody umožňující používat jméno klubů k výrobě a prodeji značkového oblečení,“ říká. Jen pro informaci, velkokluby, jako FC Barcelona, Real Madrid, Manchester United a desítka dalších, mají po světě stovky milionů fanoušků, kteří se prostřednictvím svého klubu ztotožňují rovněž se značkou. Pro ilustraci, před pěti lety měl Manchester United po celém světě 659 milionů fanoušků. A den poté, co Cristiano Ronaldo podepsal smlouvu s Juventusem Turín, utratili fanoušci za 520 000 dresů CR7 60 milionů dolarů.

Den po podpisu smlouvy s Juventusem Turín utratili fanoušci klubu za dresy CR7 60 milionů dolarů. Zdroj: profimedia.cz

Snadno pochopitelné je vysvětlení, že pro sportovní značky je tento druh spolupráce velmi výhodný. Zatímco pravděpodobnost toho, že například řadový fanoušek Barcelony bude létat výhradně Qatar Airways, jehož logo svítí z dresů katalánského velkoklubu, je nevelká, nákup dresů, kopaček, teplákové soupravy či tenisek se jeví jako samozřejmost a projev klubové věrnosti.

„Návratnost je předem garantována. Proto neměl Herbert Hainer, generální ředitel Adidasu, problém podepsat smlouvu na 750 milionů liber na deset let Manchesteru United. Kalkulace jasně ukazovaly, že mu smlouva přinese minimálně dvojnásobek investované částky,“ říká Jake Cohen.

Pro sportovní značky je tento druh spolupráce mimořádně výhodný, návratnost je podle vyjádření Jakea Cohena předem garantována. Zdroj: profimedia.cz / redakce

V této souvislosti se nabízí logická otázka, proč se kluby svěřují do rukou výrobců, se kterými se musí dělit o zisky, a nerozhodnou se pro vlastní produkci. Odpověď je jednoduchá. Nedisponují výrobními kapacitami, logistickou a prodejní sítí. A co je nejdůležitější, i nejbohatší fotbalové kluby představují ve srovnání se sportovními giganty kalibru Adidas či Nike ekonomické trpaslíky. Pro ilustraci, během března, dubna a května roku 2017 vydělala Nike víc peněz než FC Chelsea za 112 let své historie.