5. srpna 2020 21:14

Motoristická jablka, která padla kousek od stromu

Je zřejmé, že ať dopadne sezona F1 jakkoli, nejspíš vyhraje opět Lewis Hamilton. Víc než výkony jezdců v covidem-19 minimalizovaném šampionátu se rok 2020 zapíše do dějin kontroverzemi spojenými s nápadem Lewise Hamiltona, podle kterého by měli všichni jezdci pokleknutím demonstrovat svůj odpor vůči rasismu.

Příští ročník světového šampionátu monopostů F1 bude proto nepochybně potřebovat marketingové oživení, kterým může být návrat jména Schumacher. Mick, syn dosud stále historicky nejúspěšnějšího jezdce všech dob Michaela Schumachera, jehož zdravotní stav se údajně lepší, to ale bude mít nesmírně těžké. Na jedné straně se sice spekuluje o tom, že by v následující sezoně mohl nastoupit v týmu Alfa Romeo. Na druhou stranu slavné jméno, v tomto případě dokonce asi vůbec nejslavnější, nerovná se automatickému angažmá a následným dobrým výsledkům. Takový Bruno Senna, synovec trojnásobného mistra světa Ayrtona, by mohl vyprávět. V letech 2010–2012 nastoupil v týmech HRT, Renault a Williams, aby ve 46 závodech získal 33 bodů, přičemž jeho nejlepším celkovým umístěním bylo 16. místo ze sezony 2012.

Zdatní potomci

Zároveň může Mick Schumacher vycházet ze skutečnosti, že existuje málo sportů, ve kterých se potomci synové slavných otců prosazují tak výrazně jako ve formuli 1. Když v roce 1996 získal titul mistra světa Damon Hill (Williams – Renault), navázal na svého otce Grahama (1968, Lotus – Ford), jediného držitele Trojkoruny, rovnající se triumfům na GP Monaka, 24 hodin Le Mans, 500 mil Indianapolis. Stejná situace se opakovala v roce 2016, kdy se Niku Rosbergovi (Mercedes) podařilo narušit hegemonii stájového druha Lewise Hamiltona. Poslední závod sezony, ve kterém dělal Hamilton možné i nemožné pro svůj další triumf, prožíval snad nejvíc otec Keke Rosberg (Williams – Ford), mistr světa z roku 1982. Zatímco však Keke vybojoval titul pro Finsko, stal se Nico po Michaelu Schumacherovi a Sebastianu Vettelovi třetím světovým šampionem z Německa.

Synové lepší otců

Kromě toho existuje případ syna, který dokonce slavného otce předčil. Před tragickým skonem v roce 1982 na belgickém okruhu Zolder bylo nejlepším umístěním Gillese Villeneuva (Ferrari) celkové druhé místo z roku 1979. Syn Jacques (Williams – Ford) výkon otce, po kterém je pojmenován Circuit Gilles Villeneuve v Montrealu, v roce 1997 ještě vylepšil, když se stal prvním mistrem světa země javorového listu. Mimochodem, dva roky před svým titulem vyhrál Jacques Villeneuve slavných 500 mil Indianapolis.

Ještě lépe si vede v souboji otec – syn Max Verstappen. Zatímco taťka zaznamenal během 106 startů v závodech F1 v sezonách 1994–2003 pouhých 17 bodů, synek Max (Torro Rosso, Red Bull) získal ve 105 závodech 981 bodů a radoval se z osmi vítězství. Jeho jméno pak padá často v souvislosti se spekulacemi o možném nástupci Lewise Hamiltona.

Junior a rychlá dvojčata

Nejen závody F1 je motoristický sport živ. Španěl Carlos Sainz, právem přezdívaný El Matador, je dvojnásobným mistrem světa v rallye z let 1991 a 1993. Kromě toho má na svém kontě tři vítězství na Rallye Dakar, když ovládl ročníky 2010, 2018 a 2020. Jeho syn Carlos jr. se sice kombinaci asfaltu, šotoliny a písku vyhnul, ale angažmá ve stáji F1 McLaren, jejíž barvy hájí od roku 2015, není k zahození. Navíc od příští sezony nahradí jeden z nejtalentovanějších jezdců v týmu Ferrari čtyřnásobného mistra světa Sebastiana Vettela. A nikde není řečeno, že to junior nezkusí, po vzoru slavného krajana, dvojnásobného mistra světa F1 Fernanda Alonsa, někdy taky na Dakaru.

A česká perlička na závěr. Dvojnásobný mistr Evropy v závodech tahačů Martin Koloc (1995, 1996) je otcem dvojčat Aliyyah a Yasmeen. Prvně jmenovaná se stala v patnácti letech (!) držitelkou světových rychlostních maxim na pevnou a letmou pětistovku. Yasmeen zaznamenala první start v závodech F4. Obě dívenky jsou pak v hledáčku týmu vítěze šesti velkých cen F1 Ralfa Schumachera, toho času provozujícího tým formule 4.