profimedia.cz
Zdroj: archiv Tomáše Engeho
profimedia.cz
Zdroj:
archiv Tomáše Engeho
Dne 16. září 2001 se přepisovala historie českého motoristického sportu. Tomáš Enge (1976) tehdy několik dnů po oslavě pětadvacátých narozenin odstartoval jako první a zatím poslední Čech v barvách týmu Prost–Acer na okruhu Monza do Grand Prix Itálie formule 1.
Historie startu Tomáše Engeho na legendárním okruhu se začala psát v okamžiku, kdy se na Velké ceně Belgie na okruhu Spa zranil brazilský jezdec stáje Prost–Acer Luciano Burti. O Tomášově startu se rozhodlo deset dnů před závodem po testování na okruhu Magny Cours ve Francii. „Má velký jezdecký talent a před sebou zářivou budoucnost. Při testování na nás udělal velký dojem. Bylo by pošetilé, kdybychom ho neangažovali,“ řekl tehdy sportovní ředitel stáje Prost John Walton.
Smíšené pocity
„Moje angažmá ve stáji Prost se upeklo narychlo, neměl jsem ani čas na nervozitu. Každopádně mi utkvělo v paměti, že všechny tehdejší týmy jezdily s posilovači řízení, jedinou výjimkou potvrzující pravidlo byl tým Prost. Jízda s monopostem F1 se tak ukázala být kupodivu mnohem obtížnější než závodění s auty, na kterých jsem jezdil do té doby,“ konstatuje Tomáš Enge. „Měl jsem tehdy smíšené pocity, za mým angažmá stála havárie Luciana Burtiho, která mnou otřásla. Na jeho místě bych asi hodně přemýšlel o tom, zda znovu sednout za volant formule nebo závodního vozu.“
Závod na jednom z nejrychlejších a nejtěžších okruhů se konal pět dnů poté, co teroristé z al-Káidy zaútočili letadly na newyorská dvojčata a budovu Pentagonu ve Washingtonu. „Nepouštěl jsem se do větších akcí, zaregistroval jsem ale snahu o dohodu, na základě které se na počest obětí teroristického útoku nemělo v prvních dvou zatáčkách předjíždět. Nakonec ale k dohodě nedošlo, dozvěděl jsem se to těsně před startem od čtyřnásobného mistra světa Michaela Schumachera. Hned po startu se to tam pěkně mlelo. Odnesl to Jarno Trulli, který dostal v první šikaně hodiny a tím vlastně skončil. Posunul jsem se o dvě místa,“ vzpomíná Tomáš s odstupem takřka devatenácti let na začátek závodu, do kterého odstartoval po dvacátém čase z kvalifikace z desáté řady. Vedle něj stál budoucí dvojnásobný mistr světa Fernando Alonso na voze Minardi.
Výměna pneumatik byla naplánována na 33. kolo, Tomáš Enge zajel do boxů z průběžného desátého místa. Výměna pneumatik nepatřila z hlediska mechaniků mezi zvlášť vydařené, nováček se vrátil na trať jako třináctý. „Přede mnou jel Bernoldi na monopostu Arrows. Byl jsem evidentně rychlejší, nakonec jsem ho bez větších problémů předjel. Nick Heidfeld na sauberu měl ale velký náskok.“
Povedená premiéra
Nakonec dojel Tomáš Enge při své premiéře v závodě mistrovství světa formule 1, ve kterém slavil první vítězství kolumbijský bouřlivák Juan Pablo Montoya na stroji Williams-BMW, na vynikajícím dvanáctém místě. Hned ve svém prvním představení si tak připsal na své konto cenné skalpy bývalých i budoucích mistrů světa Miky Häkkiena (1998, 1999), Fernanda Alonsa (2005, 2006) a Jensona Buttona (2009). Vzápětí po závodě prodloužilo vedení týmu Tomášovi kontrakt na zbývající dva závody v Indianapolisu (USA) a Suzuce (Japonsko).
(Rozhovor s Tomášem Engem vyšel v dubnovém čísle Playboye)