Mad Max podruhé

Ani v tomto případě se to neobešlo bez lehčích kontroverzí, Max totiž projel cílem jako vítěz, leč v té chvíli ještě neměl důvod k mistrovským oslavám. Závod byl totiž kvůli dešti ukončen předčasně a nebylo jasné, zdali se nebudou krátit body. Kromě toho jediný soupeř v boji o mistrovský titul Charles Leclerc (Ferrari) dojel druhý a stále živil teoretickou naději na zisk titulu. Nakonec padl verdikt ohledně plného bodového zisku, a protože Leclerc dostal za zkrácení trati v poslední šikaně pětisekundovou penalizaci, bylo o staronovém mistrovi světa rozhodnuto.

Co se v dětství naučíš

V případě dvojnásobného mistra světa jablko nepadlo daleko od stromu. Otec Jos sice nepatřil v konkurenci jezdců jako Michael Schumacher, Mika Häkkinen, Jacques Villeneuve či Damon Hill mezi špičku F1, dvě pódiová umístění v letech 1994 až 2003 se ale počítají. Navíc, na základě bohatých zkušeností nabyl brzo přesvědčení, že synek má na to, prosadit se do kokpitu monopostu F1. Na jeho přesvědčení nic nezměnil ani Maxův první střet s realitou, když první čtyřkolku poslal, naštěstí bokem, do zdi domu. Jak potvrdil Jos v rozhovoru pro BBC, od začátku byl evidentní jeho cit pro řízení. Proto ukončil předčasně kariéru a začal se věnovat na plný úvazek jezdecké kariéře v té době mateřskou školou povinného syna.

Svůj nesporný podíl na zrození šampiona má i matka Sophie, která v čase dospívání zdatně proháněla na motokárách hochy v čele s budoucím mistrem světa Jamesem Buttonem.

Vše pro vítězství

V pěti letech dostal Max svou první motokáru, která visí dodnes na zdi v garáži. Otec, manažer, mechanik a řidič v jedné osobě, pak moudře rozhodl, že veškerá příprava bude směřovat směrem k F1. Jedenáctiletý Max totiž přes fyzické nedostatky pramenící z věku porážel o tři roky starší konkurenci a moc ho to bavilo. Hrdý otec vzpomíná na testování na okruhu v Genku. Byly minus dva stupně pod nulou, odměnou byla možnost zahřát se každých pět kol v dodávce.

Vzhledem ke klimatickým podmínkám probíhala podzimně-zimní příprava v Itálii. Každý pátek po škole vyzvedl otec natěšeného syna a naložil ho do dodávky, následovala přes tisíc kilometrů dlouhá cesta. Po testování se jelo v neděli domů, noční cestu do školy Max prospal. Majitel týmu, ze kterého přestoupil v roce 2013 do šampionátu F3, přirovnával Josovy tréninkového metody k těm, se kterými se musel vyrovnávat v Maxově věku André Agassi. Otec budoucí světové jedničky, která vyhrála všechny turnaje kategorie Grand Slam a olympijské zlato, pořídil v rámci tréninkového procesu tenisového robota, který pálil na syna 3000 míčků denně.

Zrodila se hvězda

Na konci sezony 2013 vyhrál Max titul mistra světa nejvyšší kategorie motokár a otec rozhodl o testování formule Renault. Stalo se tak prostřednictvím nenápadného nizozemsko–anglického týmu Manor MP na okruhu Pembrey v Jižním Walesu. Převážnou část testování odjel Max na mokrém a osychajícím okruhu, aby po jeho konci mohli všichni zúčastnění konstatovat, že se zrodila hvězda. Přes nedůvěru zasvěcených proto padlo rozhodnutí, že Max „přeskočí“ kategorii formule Renault a přesune se rovnou do šampionátu F3. Mimochodem, jedno z testování proběhlo na okruhu v Mostě.

Hned první sezona mezi „eftrojkami“ potvrdila Josův názor, že Max má na F1. Přes deset vítězství skončil v šampionátu druhý za Estebanem Oconem, o titul ho připravila výměna motoru v jednom ze závodů, která se rovnala v dalších třech závodech startu ze zadních pozic. V sezoně 2015 získal oficiální superlicenci a představil se ve věku 17 let a 166 dnů na Grand Prix Austrálie jako historicky nejmladší jezdec ve stáji Toro Rosso neboli juniorského týmu Red Bullu. FIA na tuto situaci reagovala tak, že od následující sezony bude věkový limit pro start v závodě F1 posunut na 18 let. Takže už nikdo nepřekoná Maxův rekord, který dosáhl na první body v Malajsii ve věku 17 let a 180 dnů. Nejlepší výsledek premiérové sezony zaznamenal čtvrtým místem v USA.

Přišel, viděl, zvítězil, boural...

V následující sezoně se vedení Red Bull Racing rozhodlo pro rošádu, když po Velké ceně Ruska přesunulo Daniila Kvyata do týmu Toro Rosso, jeho místo zaujal vedle Daniela Ricciarda právě Max. Mladíček proměnil hned první start na Grand Prix Španělska na okruhu v Barceloně ve vítězství, když za sebou nechal jak mistry světa Hamiltona, Vettela a Räikkönena, tak Rosberga, který se z titulu těšil na konci sezony. Zároveň se stal historicky nejmladším vítězem Grand Prix.

V následujících čtyřech sezonách sice Max vyhrál devět závodů, z toho dvakrát triumfoval na domácí Grand Prix Rakouska na okruhu Red Bull Ring, ve větším rozletu ho však výrazně brzdila přehnaná agresivita a následné kolize. Po Velké ceně Brazílie 2018 prohrál souboj s adrenalinem, po závodě si to šel vyřídit s Estebanem Oconem, za což dostal, opět poprvé, ze strany FIA penalizaci v podobě dvou dnů veřejně prospěšných prací.

S postupem času a ziskem zkušeností se jezdecký projev mistra zbytečných střetů kultivoval. „Do F1 vlétl bez respektu, jezdil nadoraz, v každém druhém závodě měl problém, kolizi. Dnes v klidu odstartuje, dospěl ke zjištění, že auto má brzdy. Nepouští se za každou cenu do soubojů, které sice přinášejí chvilkové pocity sebeuspokojení, ale málokdy vedou k vítězství. Max se už naučil, že v některých závodech se páté místo rovná maximu možného. A taky má jasno v tom, že pokud bude rozbíjet auta svá a soupeřů, ve formuli 1 skončí a sebevětší talent mu k návratu nepomůže,“ konstatoval v rozhovoru pro Playboy v roce 2020 první a poslední Čech v F1 Tomáš Enge.

Po stopách legend

V následujících dvou sezonách se Tomášova slova potvrdila, v letech 2021/2022 vyhrál Max celkem dvaadvacet Grand Prix a získal dva tituly mistra světa. Pravda, loňský titul provázely mimořádné kontroverze, historie se ale neptá. V souvislosti s letošním suverénním triumfem se vyskytly vcelku pochopitelné spekulace, zdali má Max na to, vyrovnat se sedminásobným šampionům Michaelu Schumacherovi a Lewisi Hamiltonovi. Obě legendy získaly své poslední tituly v pětatřiceti letech, létající Holanďan, který v září oslavil pětadvacáté narozeniny, tak má čistě matematicky na zisk dalších pěti titulů deset sezon. Takže uvidíme.